Zatčeno 18 žhářů: Albánské lesní požáry nejsou způsobeny změnou klimatu, jak tvrdí některá média

Dnes se ještě jednou podíváme na šíření dezinformací ze strany klimatických alarmistů, zejména z korporátních médií. Ti se nás i přes studené středoevropské léto snaží přesvědčit, že i tak bude letošní léto nejteplejší v dějinách měření.

Tvrdí, že celkové teploty „vytáhnou“ nahoru jihoevropské země, kde je údajně rekordní vedro. A jako důkaz podávají požáry, které jsou každoroční realitou v mnoha jihoevropských zemích.

Každoročně se však ukazuje, že za drtivou většinou těchto požárů stojí žháři (viz např. zde, zde, zde, zde, zde, zde nebo zde).

Žháři jsou tedy onou „změnou klimatu,“ o které propaganda tak ráda hovoří.

Nejinak je tomu i letos, jak se již podařilo prokázat přinejmenším na případech lesních požárů v Albánii.

Jeden z hlavních dezinformačních zdrojů, agentura Reuters, včera informoval, že k lesním požárům v Albánii přispěly „intenzivnější vlny veder.“

Toto tvrzení však lze velmi jednoduše vyvrátit. Vedra možná požár pouze usnadnila, ale rozhodně nejsou příčinou.

29. července, agentura Reuters informovala:

Hasiči v pondělí bojovali s uhašením lesních požárů ve třech samostatných provinciích Turecka, v Řecku a poblíž turistického letoviska v Albánii, které sužoval silný vítr po dnech spalujících veder v celém Středomoří.

Horká a suchá léta jsou ve Středomoří běžná, ale intenzivnější vlny veder v posledních letech přispěly k ničivým lesním požárům uprostřed rychle rostoucích teplot po celém světě.

Také včera, podle deníku Insider Paper, agentura Agence France-Presse (AFP) uvedla:

Albánské úřady zatkly 18 lidí obviněných ze zakládání lesních požárů po celé zemi, sdělila v úterý policie agentuře AFP.

Podle ekologických skupin bylo od poloviny června požáry v balkánské zemi poškozeno více než 12 000 hektarů, včetně lesů a olivových hájů.

V posledních dnech vypuklo několik desítek požárů, některé nedaleko turistického pobřeží.

„Žhářství není jen zločin – je to také hrozba pro život, přírodu a budoucnost,“ uvedlo v úterý v prohlášení albánské ministerstvo vnitra.

„Těm, kteří budou usvědčeni z úmyslného založení požáru, hrozí až pět let vězení, pokud však požár způsobí značnou materiální škodu nebo má vážné následky na životech a zdraví lidí, trestní zákoník stanoví 10 až 15 let vězení,“ uvedlo ministerstvo.

V úterý hořelo v Albánii několik aktivních požárů a očekává se, že předpokládaný pokles teplot pomůže v boji proti šíření.

Albánie zadržela 18 lidí obviněných ze zakládání požárů, Insider Paper, 29. července 2025

Už dva dny předtím, 27. července, RKS uvedl:

Albánská státní policie zatkla nebo stíhá 12 osob podezřelých z úmyslného žhářství v několika okresech po celé zemi. Zatčení byla provedena v posledních 72 hodinách v rámci zesíleného úsilí o prevenci požárů a identifikaci pachatelů.

Albánie: 12 lidí zatčeno za úmyslné žhářství, RKS, 27. července 2025

Článek zveřejněný agenturou Reuters připisuje změně klimatu nedávný počet a závažnost lesních požárů, které vypukly ve Středomoří.

Data a historie tato tvrzení vyvracejí. Satelitní data z Evropy a Spojených států ukazují, že lesní požáry jsou na ústupu celosvětově, včetně celé Evropy, zatímco výzkumy a zprávy ukazují, že lesní požáry byly v suchém středomořském regionu běžné v průběhu celé historie.

V článku agentury Reuters s názvem „Jak změna klimatu podporuje lesní požáry v Evropě“ píše novinářka Kate Abnettová:

„Lesní požáry od začátku roku spálily 227 000 hektarů půdy – více než dvojnásobek průměru pro toto roční období za poslední dvě desetiletí,“ a poznamenává, že ačkoli letošní ztracená plocha v důsledku lesních požárů je daleko nad nedávným průměrem (konzistentní záznamy se vedou až od roku 2002), je daleko pod nedávným rekordem.

Abnettová bezvýhradně viní klimatické změny za vznik požárů v jižní Evropě a píše:

Vědci tvrdí, že teplejší a sušší léta ve Středomoří vystavují tuto oblast vysokému riziku lesních požárů. …

Klimatická změna toto riziko zhoršuje vytvářením teplejších a sušších podmínek. V zemích hraničících se Středozemním mořem to přispělo k tomu, že sezóna požárů v posledních letech začala dříve, došlo k překonání rekordů v intenzitě požárů a spálení většího množství půdy.

Emise skleníkových plynů, zejména ze spalování uhlí, ropy a plynu, ohřály planetu od doby před průmyslovou revolucí přibližně o 1,3 stupně Celsia. Evropa se podle Světové meteorologické organizace od 80. let 20. století oteplila dvojnásobně rychleji než je celosvětový průměr.

Jak změna klimatu podporuje lesní požáry v Evropě, Reuters, 15. července 2025

Tento propagandistický příběh může být poutavý, ale je to jen strhující fikce, odtržená od historického chápání požárů v regionu a vyvrácená tvrdými daty a výzkumem.

Z geografického hlediska je klima středomořské oblasti přirozeně suché, náchylné k suchu, extrémním horkům a ano, i k souvisejícím lesním požárům.

Abnettová se konkrétně zabývá lesními požáry v částech Francie (zdokumentováno například  ZDE  a  ZDE), Řecka (zdokumentováno například  ZDE  a  ZDE), Španělska (zdokumentováno například  ZDE  a  ZDE) a dokonce i Sýrie (zdokumentováno například ZDE a ZDE).

Sýrie se obvykle nepovažuje za součást Evropy, ale Abnettová ji asi přidala, protože tam hoří požáry a leží u Středozemního moře. Problém je v tom, že výzkumy a historické zprávy z každé ze zemí a regionů zmíněných Abnettovou ukazují, že lesní požáry, často úmyslně založené lidmi během válek, byly v těchto oblastech běžné.

Konkrétně v Sýrii současná džihádistická vláda vyhání pomocí lesních požárů z jejich domovů menšiny, zejména alavity, Drúzy a křesťany.

Vzít si tedy za vzor již roky rozvracenou Sýrii, je poněkud krátkozraké.

Oheň pomohl utvářet ekologii celého regionu. Některé požáry v minulosti byly obrovské. Například před více než 112 lety, kdy byly průměrné globální teploty nižší a lidé významně nepřispívali k hladině oxidu uhličitého v atmosféře, velký  požár v Soluni  hořel 13 dní, zanechal bez domova více než 70 000 lidí a zničil dvě třetiny druhého největšího řeckého města.

Oheň se používal jako nástroj k vedení válek v průběhu dějin. Mnoho požárů v  Sýrii dnes  bylo založeno během probíhajících politických sporů nebo občanské války.

 Abnettová se v příběhu nikde nezmiňuje o tom, že mnoho požárů, které nyní hoří a v posledních letech spálily region, bylo výsledkem lidské nedbalosti a někdy byly úmyslně založeny z politických důvodů nebo čistě zvrácených cílů.

To je historie a kontext, který Abnettová ve svém spěchu s hodnocením klimatu ignoruje.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC) navíc zpochybňuje  propojení dlouhodobé změny klimatu a nárůstu počtu lesních požárů. IPCC v  kapitole 12 své šesté hodnotící zprávy uvádí, že nedošlo k žádné pozorovatelné změně v režimu lesních požárů.

„Existuje nízká důvěra v jakékoli dlouhodobé zvýšení meteorologického sucha nebo počasí s výskytem požárů v globálním měřítku,“ uvádí IPCC.

Organizace dále uvádí, že na základě trendů a modelových předpovědí neočekává do roku 2050 ani do roku 2100 žádnou pozorovatelnou změnu v chování, počtu, intenzitě nebo ztrátě plochy lesa vlivem požárů.

V tomto bodě se zdá, že IPCC má pevnou půdu pod nohama, jelikož satelitní data od  NASA  a  Evropské kosmické agentury  ukazují pokles lesních požárů v posledních desetiletích.

Stručně řečeno, vzhledem k poklesu lesních požárů je nemožné, aby změna klimatu způsobovala jejich častější nebo závažnější výskyt.

To, že lidé vnímají trendy lesních požárů jako zhoršující se, je pravděpodobně způsobeno skutečností, že s růstem populace a související bytové výstavby a infrastruktury a jejich expanzí do regionů historicky náchylných k lesním požárům je lesními požáry postiženo více lidí, i když nejsou tak rozsáhlé nebo závažné.

Kromě toho 24hodinový globální zpravodajský cyklus, faktor, který v lidské historii před posledními 50 lety neexistoval, upozorňuje lidi i na vzdálené lesní požáry, když k nim dojde, což způsobuje, že se požáry zdají být častější.

Nakonec se agentura Reuters místo zaměření na skutečné faktory dnešních lesních požárů rozhodla pokračovat v tvrzení, že za vším špatným, co se děje, stojí klimatické změny.

To je obzvláště nešťastné, pokud jde o diskuse o tom, jak omezit lesní požáry, protože článek ignoruje reálné způsoby prevence a/nebo snižování rozsahu a škod způsobených lesními požáry v době jejich vzniku, jako je zvýšené aktivní obhospodařování lesů, zlepšení přístupu pro hašení požárů a posílení infrastruktury.

Místo toho článek mylně naznačuje, že kdyby lidé přestali spalovat ropu, zemní plyn a uhlí, lesní požáry by byly odsunuty do dějin.

Nic nemůže být dále od pravdy. Lesní požáry jsou běžné. Byly, zůstávají a budou i nadále skutečností v dohledné budoucnosti, bez ohledu na používání fosilních paliv.

Rozumné využívání fosilních paliv však může pomoci v boji proti požárům, například tím, že pohání zařízení, čerpadla na hašení a stroje na odvoz dřeva a poskytuje elektrickou energii na vyžádání.

Z ropy se vyrábí také plasty, které obsahuje elektronika používaná k objevování, mapování, sledování a přesnému určení hašení požárů.

Fosilní paliva také umožňují společnosti rychle mapovat potenciální ohniska požárů a příznivé meteorologické podmínky, aby mohla předvídat a případně předcházet požárům dříve, než k nim dojde.

Klimaalarmisté by však chtěli,  aby se svět toho všeho vzdal, aby zabránil mírnému nárůstu budoucích teplot….