Německá policie vyzývá občany, aby se navzájem udávali za „závadné“ příspěvky na sociálních sítích

Německá diktatura se s novou vládou nijak nemění a pokračuje v honu na ty, kteří nejsou názorově v souladu s politickou národní frontou a EU. Pokračuje jak snaha o zákaz AfD a trestání členů strany, kteří jsou propouštěni z řad policie či státních zaměstnanců, tak také hon na občany, kteří napsali něco „závadného“ na sociálních sítích.

Zrovna nedávno došlo k dalším masivním raziím po celém Německu – a všechny měly stejný základ: „závadné“ příspěvky na internetu.

K raziím dochází nad ránem, aby byl ideozločinec překvapen (a tím i jeho rodina), do domu vtrhne komando, prohledá byt, zabaví počítače, mobily a další komunikační zařízení a odvede zločince, který má „špatné“ názory, k výslechu…

Vše většinou pokračuje soudním procesem, na jehož konci jsou nejen „mastné“ pokuty, ale někdy dokonce i pár měsíců vězení.

Ve snaze odhalit co nejvíc takových ideozločinců, jsou nyní občané vyzýváni k tomu, aby udávali ty jedince, kteří si dovolí napsat na internetu v diskuzi či na sociálních sítích cokoli „závadného.“

To je jasný důkaz, že Německo není demokracie, ale diktatura, protože pouze diktatura vyzývá vlastní občany, aby udávali ostatní. A v podstatě nejde jen o Německo. Zhruba před 3 lety padla podobná výzva třeba i u nás – a to přímo z vládních kruhů…

Policie v Berlíně vyzývá občany, aby se navzájem nahlásili kvůli podezření na „nenávistné projevy“ na internetu, jako součást celostátního zátahu proti ideozločincům.

Zásah přichází uprostřed rostoucí veřejné podpory pro anti-establishmentovou Alternativu pro Německo (AfD), zejména na východě země, kde strana dosáhla významných volebních zisků.

Poslední eskalace přišla ve středu 25. června, kdy policie provedla koordinované razie po celé zemi, prohledala domy a zabavila elektroniku 170 lidem kvůli komentářům na sociálních sítích, které buď spadají do obecné kategorie „nenávistných projevů“, nebo jen urážejí úřadující politiky.

V rámci operace policie v Berlíně vyzývá občany, aby se navzájem udávali pořizováním snímků obrazovky online příspěvků, které jsou vnímány jako důkaz „nenávistných projevů.“

Výzva policie se setkala s ostrým odporem mezi uživateli sociálních médií, přičemž někteří poznamenávají, že se to vrací k nejtemnějším kapitolám německé minulosti, zejména ke sledovacím praktikám Stasi ve východním Německu.

Jeden uživatel poznamenal, že je ironické, že k raziím došlo v den narozenin George Orwella. Další řekl, že policie by se měla zaměřit na dopadení skutečných zločinců. Třetí se ptal, zda policie půjde po nenávistných levicových aktivistech se stejnou vervou.

Mnoho uživatelů si stěžovalo, že právní stát v Německu skončil.

Mezitím v Durynsku – ve stejné spolkové zemi, kde AfD zaznamenala svůj první velký politický průlom – se regionální vládní program Kampf gegen Rechts (Boj proti pravici) dostal pod silnou kritiku ze strany vlastního státního účetního dvora.

Instituce vydala sžíravou zprávu, v níž obvinila vládu – vedenou CDU, sociálními demokraty, levicovou BSW a podporovanou krajně levicovou Die Linke – ze špatného hospodaření s prostředky daňových poplatníků v souvislosti s jejími takzvanými projekty proti extremismu.

Od roku 2011 Durynsko financuje iniciativy – většinou vedené levicovými skupinami – zaměřené na boj proti podezření z pravicového extremismu a takzvaných „antidemokratických ideologií.“

Podle této zprávy je Durynsko jedinou spolkovou zemí v Německu, která financuje dvě samostatné výzkumné instituce zaměřené na boj s pravicovým extremismem – obě mají překrývající se role.

Program je realizován prostřednictvím Státního demokratického centra (LDZ), které přiděluje prostředky daňových poplatníků na různé levicové iniciativy, organizuje školení a koordinuje propagaci a výzkum.

Účetní dvůr zjistil velké nedostatky v efektivnosti, včetně paušálních plateb za školení a administrativních nákladů, které převyšovaly skutečné výdaje.

Bylo zjištěno, že stát spolufinancuje federální iniciativy proti extremismu na neúměrně vysoké úrovni. Zatímco spolková vláda požadovala od spolkových zemí pouze 10–20% příspěvek, Durynsko dobrovolně pokrylo téměř 50 %.

Kritici tvrdí, že spíše než na posilování demokratických hodnot jsou tyto kampaně používány jako nástroje ideologického vynucování, jejichž cílem je marginalizovat disidenty – zejména voliče AfD – a konsolidovat politickou kontrolu.