Dr. Fuellmich prostřednictvím zvukového záznamu z vazby: Příprava na odvolací řízení byla silně omezena

Jak již víte, tak Reiner Fuellmich byl nedávno – po roce a půl pobytu ve vazbě – odsouzen k nepodmíněnému trestu. Verdikt soudu znamená, že by si tento německý disident poseděl ve vězení – včetně vazby, jejíž část mu nebyla odečtena – více než 4 roky.

Po soudu byl dr. Fuellmich odeslán do jiné věznice a nyní se snaží o odvolání, což také není jednoduché.

8. června 2025 vydal své první prohlášení prostřednictvím audiozáznamu. V něm kritizoval bleskově rychlý převoz do jiného vazebního zařízení, aniž by si s sebou mohl vzít soudní dokumenty a psací stroj.

Argumentuje, že to vážně brání jeho schopnosti důkladně a včas se připravit na odvolání ke Spolkovému soudnímu dvoru. Proto dosud nemohl zveřejnit své „závěrečné slovo“, které je prezentováno jako trestní oznámení na göttingenské soudce.

Dále si můžete přečíst přepis jeho audionahrávky, kterou si můžete poslechnout zde (německy):

Drazí přátelé,

Nyní, když jsem byl v rámci překvapivé operace převezen z věznice Rosdorf v jižním Dolním Sasku do věznice Bremervörde v severním Dolním Sasku, chci učinit krátké prohlášení, abych vám poděkoval za vaši trvalou podporu.

Protože pouze prostřednictvím lidských vazeb – včetně těch mezinárodních, nejen německých, ale i těch mezinárodních – nás všech na této straně plotu se mohu dostat z této války proti zlu, která je vedena i proti mně.

Mohu se odsud dostat a my pak můžeme zasáhnout proti těm monstrům. My jsme kavalerie, nikdo jiný.

Takže, kde se nacházíme? V mém řízení jsem našel velmi kompetentní právní zastoupení pro odvolání před Spolkovým soudním dvorem v osobě mého kolegy Edgara Siemunda a také v osobě mého kolegy Dr. Miserého.

A samozřejmě bych rád využil této příležitosti a poděkoval Katji Wörmerové za její práci, ne s, ale – v konečném důsledku je třeba říci – proti zjevně nepřátelskému a zákony porušujícímu soudu v Göttingenu.

To, že tato obhajoba byla obtížná, pravděpodobně neuniklo nikomu, kdo u toho byl, kdo to zažil.

Moje kolegyně Katja Wörmerová bude k dispozici, aby v odvolacím řízení podpořila právníka specializujícího se na odvolání, aby v případě, že bude potřebovat konkrétní informace z řízení, které já v tuto chvíli stejně nemám – protože všechny mé dokumenty mi byly posledních 10 dní zadržovány – její kolega mohl rychle zjistit, co potřebuje vědět.

Také bych rád poděkoval svému kolegovi Pohlovi. Ačkoli jako soudem ustanovený veřejný obhájce nemohl vznést námitku proti soudu, je to jeho zásluha, že bylo možné prokázat, že bílé mučení, které společně prováděl předsedající soudce Schindler a vedení věznice Rosdorf, bylo zcela neopodstatněné.

Neexistoval pro ně žádný skutkový ani právní základ, kromě zcela vykonstruovaných a v některých případech zcela absurdních obvinění, která si objednalo a nařídilo vedení věznice, například to, že jsem mluvil se spoluvězni.

Jsem si však jistý, že tento převoz, tento „převoz přes noc,“ byl proveden také ze strachu. Protože 19 měsíců ve vyšetřovací vazbě v Rosdorfu mi umožnilo rozpoznat skutečně neuvěřitelné podmínky, které tam panovaly a které se rozšířily i do dalších věznic, alespoň mezi vězni, a podat proti nim jedno nebo i několik trestních oznámení.

Pomáhal jsem i dalším vězňům s podáním takovýchto trestních oznámení. Musíme však předpokládat, že göttingenská justice se snaží tuto skutečnost utajit.

A proto tato trestní oznámení zveřejním nyní, když jsem o nich nic neslyšel a moje kolegyně Katja Wörmerová také neslyšela nic o tom, zda vůbec začalo nějaké vyšetřování. Protože se jedná také o neodkladnou pomoc a jsou ohroženy životy vězňů.

Současný písemný rozsudek v mém případě zhruba odpovídá tomu, co Schindler již ústně oznámil. Ignoruje vše, co jsme předložili ohledně skutečného pozadí řízení, včetně podrobných návrhů na důkazy založených na spisu státního zástupce:

• To znamená, že Federální úřad pro ochranu ústavy mě chtěl vyřadit z provozu s pomocí vykonstruovaných trestních obvinění kvůli mé práci v souvislosti s koronavirem; a pak, do té míry, že se o tom na konci rozhodnutí vůbec zmíní, to popisuje jako čisté konspirační teorie, kterými se nemusí zabývat.
• Zlehčuje bílé mučení, které proti mně uplatňují, ignoruje prakticky všechno, zejména ty skutečně podivné a neodpustitelné okolnosti kolem mé umírající matky (pozn.: nebylo mu povoleno navštívit umírající matku bez pout na rukou a nohou a v doprovodu eskorty, což odmítl) – to mu nebude odpuštěno.
• Ignoruje zprávu Dr. Külkena, která předpokládá traumatizaci těmito bílými mučícími opatřeními, a vůbec se o nich nezmiňuje.
• A útoky a výhrůžky vůči obhajobě, zejména pokus o útok na kolegyni Wörmerovou – to byl skutečně pokus o fyzický útok – dokonce považuje za lži, a to navzdory nezvratným důkazům, které mu byly předloženy, a to i přesto, že ji museli chránit soudní úředníci a po jejím zhroucení museli zavolat záchranku, aby mohla být ošetřena v nemocnici.

Uznává sice, že stěžovatelé ukradli peníze určené na splacení půjčky, aby podpořili své křivé obvinění vznesené v trestním oznámení, že jsem si vzal půjčky a nesplatil je, že mi tyto peníze ukradli; ale jinak je mu to úplně jedno.

Píše, že na nejméně 700 000, což byla výše půjčky, neměli žádný nárok. To znamená, že tyto peníze ukradli, a to nelegálně. Víme, že se to stalo podvodem a vydíráním, ale on to prostě nechává být a ignoruje fakt, že o tom státní zastupitelství vědělo a bylo o tom neustále informováno.

Myslí si ale, že na ničem z toho nezáleží.

Ignoruje také fakt, že ke krádeži peněz došlo před zraky a za ochrany Úřadu pro ochranu ústavy, Státní bezpečnostní služby a státního zástupce Johna.

No, to se dalo očekávat od soudu, který jasně plní příkazy.

Předpokládám, že můj převoz do Bremervörde, o kterém jsem byl informován a který byl následně během několika minut proveden, měl primárně znemožnit mou schopnost se bránit, ne-li znemožnit odvolání nebo jej alespoň výrazně narušit.

Protože dodnes, téměř 14 dní po mém převozu a téměř 10 dní od doručení rozsudku mému kolegovi Pohlovi a zahájení čtyřtýdenní odvolací lhůty, mi chybí všechny mé dokumenty, všechna shrnutí a přehledy, které jsem si sám vypracoval, a také vyhodnocení spisu – samotný spis také chybí – včetně psacího stroje.

Momentálně nedostávám vůbec žádnou poštu. To změníme, protože někdo tady zjevně všechno špatně pochopil. To nemůže být správně.

Proto jsem, na rozdíl od mého oznámení, dosud nemohl zveřejnit své takzvané závěrečné slovo, které je ve skutečnosti trestním oznámením založeným na podrobném obsahu spisu pro zbavení svobody, ublížení na zdraví, křivé obvinění a tak dále.

Ale jakmile bude dokončena editace – na to budu potřebovat psací stroj – textu, bude si každý moci vytvořit vlastní názor porovnáním rozsudku s mým trestním oznámením.

Sečteno a podtrženo – stále stojím. A takhle to zůstane. Zůstanu stát, protože jsem přesvědčen, že téměř naprostý chaos po celém světě je jen součástí iluze, psychologické manipulace, jejímž cílem je záměrně zmást a vyděsit lidi.

Většina z nás na této straně plotu to vidí a zůstává klidná a soustředěná, připravená převzít otěže v okamžiku, který podle mě představuje bezprostředně správný okamžik k zastavení těch monster a jejich postavení před soud.

Tak pojďme dokončit práci. Protože to dokážeme!

Děkuji vám všem za vaši obrovskou podporu. A zachovám si odvahu, abych mohl v pravý okamžik tvrdě zaútočit.

Vzhledem k mé náladě se k tomu nějak hodí slavná píseň Ala Reddinga „Sitting On the Dock of the Bay“ nebo poněkud zvláštní, ale přesto příjemná píseň od Empire of the Sun s poselstvím: „We are the people“ (My jsme lidé).

Brzy se uvidíme.