Často zaznamenávám nápady, podle kterých bychom se údajně měli spojit s dalšími zeměmi Evropy v regionu do nějakého uskupení podobného V4. V té souvislosti většina zmiňuje i Rakousko, což by byl v podstatě starý model.
Jenže málokdo si uvědomuje, že tím se chce spolčovat s budoucím chalífátem. Rakousko je totiž v přepočtu na počet obyvatel islamizováno ještě víc než Německo.
To je viditelné zejména na velkých městech – a symbolicky asi nejvíc právě na Vídni, kde se muslimská populace za posledních 25 let zvýšila o více než 100%.
Předkové, kteří vyhnali Osmany od bran tohoto města a tím zajistili, že nebyla islamizována celá Evropa, se dnes musí v hrobech obracet.
Dobytí Vídně beze zbraní asi nejlépe symbolizuje raketový nárůst počtu mešit. Rychlost, jakým jejich počet roste, ukazuje, že zřejmě i číslo, které udává celkový počet muslimů, je silně podsazené.
Navíc nelze zapomínat na ilegály, kteří nejsou nikde evidováni, nicméně průběžně jsou zachycováni po celé Evropě, takže jen ve Vídni jich – schovaných v muslimských ghettech – jistě pár tisíc bude.
Oficiální počty vychází z hlášení muslimských obcí, u kterých nemusí být hlášen zdaleka každý ani z těch, kteří ve Vídni žijí legálně. Troufám si tedy odhadnout, že skutečný počet mohamedánů ve Vídni je výrazně vyšší, možná až kolem 400 000.
Čísly se dlouhodobě manipuluje po celé Evropě, aby správné údaje nevyděsily původní obyvatelstvo a nepodnítily jej ke „špatné“ volbě.
Rakouské hlavní město Vídeň, které bylo vždy pevně v sevření socialistů, se těší z celkem 108 mešit. V případě katolických pietních míst se ale odhaduje, že jich bude muset v příštích letech zavřít až 150.
Oficiálně dnes ve Vídni žije 285 000 muslimů – to je patnáct procent populace. Vzhledem k všestrannému poskytování služeb cizincům za peníze z daní se očekává, že se muslimská populace v příštích desetiletích ztrojnásobí.
Nejnovější čísla, kterými se zabývá i internetový magazín Exxtra24, ilustrují probíhající výměnu obyvatelstva ve Vídni. Skutečnost, že probíhá islamizace, a že původní obyvatelstvo je nahrazováno muslimy, je vehementně popírána.
Starosta Ludwig a jeho socialisté by se však měli podívat do Londýna, kde je muslim ve funkci starosty již třetí volební období. Socialismus v Ludwigově stylu má své datum platnosti – beztak ho jednoho dne vymění muslim.
Od poslední inventarizace v roce 2005 přibyla ve Vídni četná mohamedánská kultovní místa. V té době byla ve městě jen jedna velká mešita s minaretem a 29 modliteben. Dnes se výrazně multikulturní Vídeň pyšní 108 mešitami.
Je třeba poznamenat, že změna z dominantní křesťanské kultury na společnost ovládanou islámem nebude multikulturní, ale nakonec vyústí v monokulturní společnost.
Stejně jako ve Velké Británii lze očekávat postupné zavádění práva šaría, které je tam praktikováno jako paralelní soudní systém.
Vídeňská arcidiecéze podle Exxtra varuje, že do roku 2033 bude muset zavřít dalších 150 katolických kostelů. Je to samozřejmě dáno i globalistickou orientací katolické církve za papeže Bergoglia, jejíž tvář věřící odhalili zejména v letech Covidu.
Pamatujeme si očkovací kampaně v katedrále sv. Štěpána a různé hanlivé poznámky na adresu kritiků experimentálních mRNA vakcín, které se nakonec ukázaly jako neúčinné a zdraví škodlivé.
Církev také dlouhodobě podporuje samotnou muslimskou invazi, čímž jen následuje papeže, jehož úkolem je dopomoci rychlejší islamizaci Evropy.
Zajímavý je i očekávaný populační vývoj. V roce 2001 bylo ve Vídni 121 000 muslimů; v současné době se počet zvýšil na 285 000. Podle Exxtra se očekává, že do roku 2047 bude ve městě 671 000 muslimů, jak uvádí arcidiecézní studie z března 2024.
Tuto studii však tehdy tiskový mluvčí arcidiecéze označil za myšlenkový experiment, který je založený na zvyšujícím se počtu lidí opouštějících církev.
Vývoj založený na reálných datech je mnohem rychlejší, než předpokládala studie Akademie věd z roku 2014. Invaze z konce roku 2014 v té době ještě nebyla problémem.
Vědci tehdy očekávali, že se počet muslimů zdvojnásobí do roku 2046. Toto číslo je již dávno překročeno. Navíc se odhadovalo, že třetina lidí ve Vídni bude letos katolíky. I zde se zjevně mýlili.
V roce 2012 měla rakouská biskupská konference ve Vídni členy 634 410 katolíků a do roku 2024 nastal prudký pokles. Počet členů byl v předchozím roce 540 102.
Rozmístění mešit je také zajímavé a sleduje trend „sociálních hotspotů.“ Níže jsou uvedeny čtvrti, kde je mešit nejvíc:
- Vídeň-Favoriten: 22 mešit
- Vídeň-Brigittenau: 14 mešit
- Rudolfsheim-Fünfhaus: 13 mešit
- Meidling: 12 mešit
- Ottakring: 9 mešit
Můžeme odolat islamizaci, když za pár let budeme obklopeni hned dvěma chalífáty?
Zkoumal jsem, která země je vhodná pro zapuštění nových koření. Vyšla z toho vítězně Kostarika.
Jazyk: španělština, angličtina
Náboženství: křesťanství 76,3 %, evangelíci 13,7 %, Svědci Jehovovi, protestanti a další
Státní zřízení: prezidentská republika.
Národnostní složení: Převážnou většinu populace tvoří bílé obyvatelstvo se španělským původem, přibližně 2% obyvatel jsou černoši. Skladbou obyvatel se Kostarika liší od ostatních středoamerických států, kde převládá obyvatelstvo smíšeného a indiánského původu.
Výraz pura vida (čistý život) vystihuje životní styl Kostaričanů – kvalitu, pokoru, hojnost, radost, spokojenost, štěstí, optimismus a umění vážit si těch obyčejných a jednoduchých věcí. Zkrátka umění žít.
Kostarika je členem DR-CAFTA. Významné exportní výrobky jsou zdravotnické přístroje, protézy a medikamenty, dále čerstvé banány, tropické ovoce, potravinové výrobky a káva.
Země má velká ložiska bauxitu, síry a rud železa, což zajišťuje zemi do budoucna pozitivní vyhlídky na opětovný ekonomický růst. V dnešních dnech probíhá na území Kostariky pouze těžba zlata a stříbra. Horský ráz krajiny vytváří příhodné podmínky pro tvorbu hydroelektráren. Země je dnes energeticky soběstačná. Horská krajina také láká turisty, kteří se začínají stávat důležitou složkou ekonomiky. Příjmy z turismu v roce 2017 představovaly 6,7 % celkového státního HDP.
1. června 2007 Kostarika přerušila diplomatické vztahy s Tchaj-wanem a navázala vztahy s Čínou. Stala se tak prvním středoamerickým státem, který takto učinil.
Průměrná délka života v zemi dosahovala v roce 2020 80,6 let.
Na základě měření Indexu šťastné planety získala pětimilionová Kostarika dvakrát světové prvenství a to v letech 2009 a 2012.
Kostarika se odlišuje od jiných zemí svým jasným důrazem na vzdělávání. Tomu se věnuje rovnou 14 článků Ústavy. Podpora vzdělávání a vytváření příznivých podmínek pro vzdělávání obyvatel je vnímáno jako první povinnost státu. Historici hovoří o Estado educador. Vzdělávací složka tvoří dlouhodobě od 20–30 % veřejného rozpočtu.
Informace pro občany České republiky:
K vycestování je potřeba cestovní pas platný alespoň 6 měsíců od návratu. Vízum není nutné pro turistický pobyt kratší 90 dní. Při vstupu do země je nutné se prokázat pasem splňujícím podmínky výše, platnou zpáteční letenkou a dokladem o dostatečné výši finančních prostředků (100 USD na každý měsíc pobytu).
Nemocnice a kliniky: Ve velkých městech jako San José se nacházejí dobře vybavené nemocnice a kliniky, které poskytují kvalitní péči. V turistických oblastech jsou také dostupné soukromé kliniky s vyšší úrovní péče. V odlehlejších regionech však může být zdravotnické vybavení omezené, proto se doporučuje mít sjednané cestovní pojištění, které pokrývá veškeré náklady na zdravotní péči.
Pohotovostní péče a první pomoc: Pohotovostní péče je v hlavních turistických centrech dobře dostupná, a v případě nouze lze kontaktovat záchrannou službu na čísle 911. Pohotovostní ošetření v soukromých klinikách může být drahé, proto je nezbytné mít cestovní pojištění.
Komunikace a jazyk: Ve velkých městech a soukromých klinikách hovoří personál často anglicky, což usnadňuje komunikaci pro zahraniční návštěvníky. V menších zařízeních a venkovských oblastech však může být jazyková bariéra větší.
Bezpečnost v Kostarice
Kriminalita – Kostarika je poměrně bezpečnou zemí. V turistických oblastech však nejsou výjimkou kapesní zloději ani ozbrojená přepadení. Nejvíce zlodějů přitom číhá na tržištích, v přeplněných ulicích a na nádražích. Pokud se chcete vyhnout rizikům, pohybujte se ve větších skupinách, v noci nevycházejte samotní do ulic a neustále si hlídejte své osobní věci a cennosti.
Sopky – sopky v Kostarice jsou všudypřítomné. Některé už jsou vyhaslé, avšak velké množství sopek je stále aktivních. Nemusíte ale mít strach, místní mají velmi dobrý systém monitorování aktivity sopek a v případě jakéhokoliv nebezpeční jejich okolí okamžitě uzavírají.
Jedovatá zvířata – Kostarika je domovem několika druhů smrtelně jedovatých pavouků, hadů a žab. Dávejte si pozor, kam šlapete a při pobytu v pralesích noste dlouhé nohavice a pevnou uzavřenou obuv.
Rozhodli jste se letět do Kostariky bez cestovní kanceláře? Pak neváhejte a raději se zaregistrujte do Dobrovolné registrace občanů ČR při cestách do zahraničí (DROZD). Pokud se v zemi dostanete do problémů, pošlou k vám zaměstnanci organizace co nejdříve pomoc.
Očkování doporučené před cestou na Kostariku
Před cestou na Kostariku se doporučuje několik očkování, která pomáhají minimalizovat riziko nákazy místními infekcemi:
Hepatitida A a B: Doporučuje se očkování proti hepatitidě A a B, protože obě formy se mohou přenášet kontaminovanou vodou, potravinami nebo tělesnými tekutinami.
Břišní tyfus: Toto očkování je vhodné zejména pro cestovatele, kteří plánují pobyt mimo hlavní turistické oblasti.
Tetanus: Doporučuje se mít aktuální očkování proti tetanu, zejména pokud plánujete outdoorové aktivity v přírodě.
Pojištění a úhrada zdravotní péče
Kostarika nemá dohodu o bezplatné zdravotní péči se zeměmi Evropské unie, proto je pro české cestovatele nezbytné mít sjednané cestovní pojištění. Doporučuje se sjednat cestovní pojištění, které pokryje náklady na akutní lékařské ošetření, hospitalizaci a případnou repatriaci. Bez pojištění mohou být náklady na ošetření v soukromých nemocnicích velmi vysoké.
Prevence nemocí a důležité tipy
Bezpečné stravování a hygiena: Doporučuje se konzumovat balenou vodu, protože voda z kohoutku nemusí být v některých oblastech bezpečná k pití. Vyhněte se syrovým potravinám, zejména při stravování mimo turistické oblasti.
Ochrana proti hmyzu: V některých oblastech Kostariky se mohou komáři vyskytovat a přenášet nemoci, jako je horečka dengue. Používejte repelenty a moskytiéry a noste oblečení s dlouhými rukávy, aby se minimalizovalo riziko bodnutí.
Zdravotní rizika na Kostarice
Průjem – vzhledem k výskytu břišního tyfu a riziku cestovatelského průjmu dbejte na kvalitu vody. Nejlépe uděláte, pokud budete pít pouze balenou.
Malárie, virus zika a horečka dengue – v posledních letech se v Kostarice objevilo několik případů těchto onemocnění. Nejvíce nakažených komárů létá v okolí města San José. Proto se na cestu vybavte tropickým repelentem, moskytiérou a oblečením s dlouhými rukávy a nohavicemi. Nic nezkazíte ani preventivními antimalariky.
Medzi budúce kalifáty treba už radiť aj Poľsko, pretože Kaczynského krutovláda vydala doslova milióny víz pre parazitov z celého sveta – ďalší samozrejme pribúdajú dodnes – a výsledky tohto „národného konzervativizmu“ vidieť na každom kroku. Aj pri modlitbách priamo na ulici. Mimochodom, prvý černoch –
rodák z Nigérie Emmanuel Olisadebe – „reprezentoval“ Poľsko vo futbale už od roku 2000, ale po poľsky sa nikdy nenaučil ani slovo…
)) Vyzkoušejte nejnovější nástroj pro zlepšení mužské potence – – – https://rb.gy/lpcznd
Podobná témata vždycky rozvíří hodně emocí. Za mě je ale důležité na to koukat s chladnou hlavou a hlavně s optimismem. Každá společnost se vyvíjí, mění a přirozeně se proměňuje i její kulturní složení. Místo strachu z „výměny obyvatelstva“ bychom se měli soustředit na to, jak společně žít vedle sebe v respektu a porozumění.
Vídeň byla vždycky kosmopolitní město – už v době císaře Franze Josefa byla plná různých národností a kultur. Dnes se tenhle duch jednoduše odráží jinak. Ano, výzvy tu jsou – třeba v integraci, vzdělávání nebo sociální soudržnosti – ale právě proto je potřeba podporovat dialog, ne paniku.
Mimochodem, byl jsem ve Vídni loni a upřímně? Připadala mi pořád stejně krásná, klidná a fungující. Lidi byli milí, doprava šlapala, parky plné rodin – různých národností, jasně – ale žádná apokalypsa se fakt nekonala.
Změny nemusíme vnímat jako ohrožení. Můžeme je brát jako příležitost posílit hodnoty, na kterých stojí naše společnost – svoboda, rovnost a vzájemný respekt. A jestli se toho budeme držet, tak žádný „chalífát“ nehrozí.
Více porozumění, méně strachu – tím se posuneme dál.
Naprosto souhlasím. Strach z neznámého je přirozený, ale neměl by určovat náš pohled na svět. Společnosti se vždycky měnily a budou měnit – jde jen o to, jak se s tím jako jednotlivci i jako celek vyrovnáme. Místo paniky bychom měli hledat cesty, jak vedle sebe žít s respektem, i když jsme různí.
Taky mám z Vídně podobnou zkušenost – příjemná atmosféra, pořádek, lidé různých kultur, ale žádný chaos ani pocit ohrožení. Město žije, vyvíjí se a pořád funguje. A přesně jak píšeš – pokud budeme stavět na hodnotách jako je respekt, svoboda a rovnost, máme šanci z toho společného soužití vytěžit to nejlepší.