Ponížení Zelenského před Ursulou von der Leyenovou v jeho vlastním parlamentu

Jaká je legitimita Zelenského? Má dále pokračovat nebo musí skončit? I to se řešilo v ukrajinském parlamentu před zraky bruselských potentátů.

Takzvaná „rezoluce na podporu demokracie“ byla ukrajinským parlamentem  chladnokrevně odmítnuta. K hlasování došlo u příležitosti 3. výročí začátku války a za přítomnosti předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Ukrajinský parlament tak odmítl Zelenského na první pokus nadále podporovat.

Velká ostuda pro Zelenského

Velmi trapná scéna se odehrála v Kyjevě v den „výročí“ začátku války a za přítomnosti politické elity EU, včetně Ursuly von der Leyenové.

Parlamentu bylo předloženo k hlasování usnesení, které by rozšířilo Zelenského pravomoci jako prezidenta do doby, než se nově zvolený prezident Ukrajiny ujme úřadu, tedy i bez voleb. Parlament to však kategoricky odmítl.

V prvním hlasování byla legitimita parlamentu rozšířena, ale legitimita prezidenta byla jasně odmítnuta. Pro návrh se vyslovilo pouze 218 poslanců, což mělo učinit Zelenského vládu legitimnější i bez voleb.

Bylo však zapotřebí 226 poslanců. Zejména po kontroverzi ohledně Trumpova výroku o „diktátorovi Zelenském,“ který vyvolal vlnu rozhořčení v EU, tento „puč“ ukrajinského parlamentu pravděpodobně nevytvořil nijak zvlášť dobrou optiku.

Žádné důsledky kvůli „stannému právu“

Zelenskému se však ve druhém kole podařilo odvrátit úplnou ostudu, protože, jak je známo, kvůli výjimečnému stavu na Ukrajině může nadále vládnout bez voleb, volby se neplánují, dokud bude válka pokračovat.

Na druhý pokus tak byla přijata deklarace, která se vyslovila na podporu Zelenského a proti jeho rezignaci. Toto prohlášení však nebylo v žádném případě tak jasně formulováno jako první usnesení.

Všechny zprávy ukrajinského tisku v tomto ohledu byly podle očekávání západním tiskem zcela utajeny.

Například informace o tom, že „Rada nedokázala přijmout usnesení o podpoře Zelenského Parlamentem za přítomnosti komisařů EU“ rozhodně nebyla zprávou, která by rezonovala médii.

Následující prohlášení učinil poslanec Jarosław Železnjak.

„Parlament Ukrajiny zdůrazňuje potřebu dodržovat zásadu institucionální kontinuity moci stanovenou v ukrajinských právních předpisech, zejména v souvislosti s právním režimem stanného práva, a zdůrazňuje, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí vykonávat své pravomoci v souladu s první částí článku 108 ukrajinské ústavy, dokud se neujme funkce nově zvolený prezident Ukrajiny,“ citoval poslanec rezoluci.

Podle poslance Jaroslava Železnjaka hlasovalo pro dokument pouze 218 poslanců, zatímco jich bylo zapotřebí 226. Hlasování se konalo za přítomnosti komisařů EU.

V textu rezoluce se uvádí, že Zelenskij „musí vykonávat své pravomoci, dokud se nově zvolený prezident Ukrajiny neujme úřadu.“

To znamená, že v ukrajinském parlamentu není dostatečná podpora, která by legitimizovala pokračování existence stávajícího prezidenta, jehož funkční období již skončilo, u moci bez nových voleb.

Z právního hlediska tedy může Zelenskyj pokračovat ve výkonu své funkce pouze z důvodu stanného práva.