Tisíce Rumunů protestovaly proti zrušení prezidentských voleb (video)

Rumunsko je důkazem, že v rámci EU žádná demokracie neexistuje. Pokud si kdekoli zvolí antiglobalistické politické síly, volby musí být zrušeny a kandidát ideálně uvězněn, případně mu musí být další kandidatura zakázána.

Výmluva proč zrušit volby se vždy najde, byť je – jako v případě Rumunska – zcela vylhaná. Kandidát, který nebyl řízenou opozicí, jako je tomu ve většině zemí, ale opozicí skutečnou, nesměl projít.

Brusel měl dosud štěstí, že lidé po celé Evropě spolehlivě sahají po opozici řízené, takže nehrozí, že by kdekoli nastoupila vláda skutečně antiglobalistických sil.

Rumunsko bylo „chybou v matrixu“ a volby tedy musely být zrušeny. Rumuni, kteří se nechtějí s takovou diktaturou smířit, proto v pátek vytáhli protestovat do ulic.

Tisíce Rumunů se shromáždily před budovou parlamentu v Bukurešti, kde také sídlí zkorumpovaný ústavní soud, aby protestovaly proti tomu, že soud zrušil listopadové prezidentské volby.

Calin Georgescu byl ve volbách neúprosným lídrem, ale soud anuloval celé hlasování kvůli lživému obvinění z ruského vměšování, které zkonstruovala současná vládní strana.

Georgescu, kterého mezinárodní média vždy  označují  za „krajně pravicového populistu,“ šokoval rumunský politický establishment tím, že  se  v předvolebních průzkumech prosadil na první místo.

Jeho úspěch byl  o to pozoruhodnější, že jeho kampaň utratila jen velmi málo peněz na reklamu; ve skutečnosti tvrdil, že neutratil vůbec nic.

Georgescu si na sociálních sítích vybudoval obrovskou sledovanost, prezentoval se jako podporovatel nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, skeptik ohledně financování Ukrajiny, ekonomický nacionalista, křesťanský konzervativec a silný kritik George Sorose.

Za Covidu také spolupracoval s Reinerem Füllmichem a jeho Covidovým výborem jako svědek zločinů globálních elit, které odhalil, když pracoval pro OSN.

Průzkumy ukázaly, že získal zejména silnou podporu od věřících konzervativců a lidí frustrovaných bezednou korupcí rumunské vlády.

Georgesca rumunská média odmítla jako okrajového kandidáta, až se náhle dostal do vedení v průzkumech -a poté vyhrál první kolo prezidentských voleb se ziskem 23 procent hlasů.

Politologové sebevědomě předpovídali, že bude ve druhém kole rozdrcen, protože kandidáti s nižším hodnocením vypadli a hlasy proti Georgescovi se soustředily kolem jediného šampiona, ale najednou vedl ve druhém kole se zdánlivě nepřekonatelným rozdílem.

Týden předtím, než se mělo konat druhé kolo hlasování, byly zveřejněny  dokumenty rumunských tajných služeb, které obviňovaly Georgesca, že těží z 25 000 falešných účtů TikTok vytvořených ruskou dezinformační kampaní.

Ukázalo se však, že za účty stála vládnoucí politická strana, která celou kauzu kolem „ruského vlivu“ připravila a zmanipulovala.

Dokumenty také tvrdily, že Rusko narušilo rumunský volební systém masivním kybernetickým útokem.

Rumunský nejvyšší prokurátor oznámil, že tato obvinění budou vyšetřována jako „volební zločiny“, a poté, dva dny před hlasováním, Ústavní soud celé volby zrušil.

Rozzuření příznivci Georgesca v pátek zaplavili ulice, stěžovali si na ukradené volby a zmanipulovaný systém, mávali rumunskými vlajkami a skandovali: „Hlasovali jsme, ukradli jste nám hlasy… Vraťte nám druhé kolo.“

Demonstranti také  upozornili na to, že  administrativa prezidenta Klause Iohannise je nelegitimní, protože měla skončit 22. prosince po volbách. Někteří z demonstrantů vyzývali, aby byl Iohannis zatčen a odsuzovali členy stávající vlády jako „zrádce.“

Sám Georgescu se protestu nezúčastnil, i když svým příznivcům poslal video zprávu a požádal Ústavní soud, aby „urychleně přezkoumal rozhodnutí, které uvrhlo Rumunsko do chaosu.“

Georgescu se k pochodům nepřipojil, protože byl na cestě do „srdce Evropy, k nejvyšším soudům,“ jak se  vyjádřil, aby podal právní námitky proti „velkým evropským institucím,“ které podporovaly zrušení voleb.

S největší pravděpodobností mluvil o Evropském soudu pro lidská práva, který sídlí ve francouzském Štrasburku.

Protest byl organizován ve stejný den, kdy Georgescuovi právníci podali formální žádost, aby nejvyšší soud zrušil své rozhodnutí o zrušení voleb.

Podobnou žádost podal jeho kolega kandidát George Simion, který ve volbách skončil neuspokojivě na čtvrtém místě po nečekaném vzestupu Georgesca.

„Od 6. prosince žijeme v diktatuře. Jsme tu, abychom bránili demokracii,“ řekl Simion novinářům, když se připojil k protestům v Bukurešti.

Elena Lasconi, která v prezidentských volbách skončila druhá, kritizovala zrušení voleb a řekla, že soud „pošlapal demokracii nezákonným a nemorálním rozhodnutím.“

Ve středu uvedla,  že  bude znovu kandidovat, navzdory velkému tlaku současné vládní koalice na to, aby vypadla a uvolnila cestu komukoli, kdo by mohl být jejich konsensuálním kandidátem. Koalice má momentálně problém najít někoho, kdo by kandidoval.

Několik novinářů uvedlo, že je demonstranti obtěžovali a házeli na ně odpadky, což vyvolalo reakci policie, která uvedla, že „akty agrese a zastrašování budou vyšetřeny a potrestány.“

Demonstranti však zřejmě jen reagovali na to, že mainstreamová média nejsou jako tradičně na straně demokracie – a tedy voličů, ale na straně těch, kteří jim dávají tučné dotace.

Nové volby v Rumunsku jsou  naplánovány  na 4. května, v případě potřeby se bude druhé kolo hlasování konat 18. května. Současné průzkumy naznačují, že většina Rumunů nesouhlasí se zrušením listopadových voleb a existuje velká šance, že by Georgescu mohl nové hlasování vyhrát.

Georgescu vyzval Rumuny, aby podepsali petici požadující nikoli nové volby od nuly, ale přerušené druhé kolo, ve kterém by čelil Lasconiové, jako tomu mělo být již v listopadu.