Na úvod je třeba zdůraznit, že k témuž vyzývá drtivá většina mešit nejen v Německu, nicméně zde se město od mešity nedistancovalo ani poté, co se tuto pasáž z kázání podařilo natočit a zveřejnit.
Případ je o to víc alarmující, že takřka každý den nyní přichází z Německa zprávy o odsouzení lidí, kteří na sociálních sítích vyzývají k deportacím nebo k tomu, aby se muslimové, kteří dlouhé roky parazitují na dávkách, povinně zaměstnali.
Za jakoukoli kritiku výměny obyvatel můžete být v Německu odsouzeni k podmínce či poměrně vysokému peněžitému trestu, který většinou zahrnuje i postavení na pranýř mainstreamu. Po opakovaném prohřešku hrozí i nepodmíněný trest.
A nejde jen o samotný trest. Většina těchto takzvaných „islamofobů, xenofobů a rasistů,“ kteří jen něco napsali na sociální sítě, zažívá náhlé domovní prohlídky v podobě maskovaného komanda, které vtrhne do jejich domu většinou mezi 4. – 6. hodinou ranní.
Byty těchto „ideozločinců“ jsou následně prohledány, jsou jim zabaveny mobily, tablety a počítače a poté jsou předvedeni k výslechu. Přesně to je dnešní německá realita.
Ovšem na druhou stranu výzvy k vraždám nemuslimů jsou v pořádku, jde přece o součást „kultury,“ která nyní Německo tak nesmírně obohacuje…
Mešita Al-Ikhlas v Reutlingenu ukazuje, jak vysoce nebezpečný je politický islám a naivita politických vůdců. Objevilo se totiž video vyzývající k zabíjení nevěřících. Mělo by to být jen otázkou hodin, než to tam Nancy Faeserová (ministryně vnitra) a její státní bezpečnost uklidí, že?
Jenže nic podobného se neděje.
V mešitě Al-Ikhlas – jméno Alláhova chrámu znamená „upřímnost“ nebo „čistota“ – bylo doslova řečeno:
„Zabíjejte modloslužebníky, kdekoli je najdete, chyťte je a číhejte na ně z každé zálohy.“
Jde o výzvu k zabíjení všech nemuslimů přesně tak, jak to prosazuje Korán.
Komunita mešity dokonce přiznává, že toto video, které je k dispozici zpravodajskému portálu Nius, je autentické, ale tvrdí – přesně v populárním stylu Takíja, což je zase arabské slovo pro „přetvářku“ – že text nemá žádný akčně orientovaný charakter.
Zástupce mešity vysvětlil, že se jednalo o „pouze liturgickou recitaci, která odráží kontext 7. století.“ Dokonalá takíja, protože verše napsané v Koránu jsou, podle ortodoxních věřících, věčně platným slovem jejich Alláha.
Muslimové, kteří navštěvují mešity, v tomto směru stále zůstávají zamrzlí v onom 7. století. Výzvy k zabíjení nemuslimů jsou tedy míněny zcela vážně. A takíja je běžná součást džihádu, kdy se muslim dokonce musí přetvařovat před bezvěrci a lhát jim.
O to šílenější je skutečnost, že mešita Al-Ikhlas je oficiálním partnerem města Reutlingen, vedeného SPD (sociální demokracie): Podílí se nejen na mezikulturních projektech, jako je „Mezinárodní týden proti rasismu,“ ale účastní se také „Dne otevřené mešity“ a stará se o takzvané „uprchlíky.“
Obec, která případ ignoruje s nepřiměřeným optimismem, řekla, že bude kontaktovat mešitu, aby objasnila „kontext.“ Kolik varovných signálů však ještě musíme vyslat, než odpovědní konečně otevřou oči?
Obzvláště znepokojující je podle Niuse skutečnost, že známí extremisté, jako je Abdelmalek Hibaoui – bývalý imám mešity a profesor na univerzitě v Tübingenu – byli údajně také napojeni na tuto komunitu.
Hibaoui se dostal na titulní stránky novin poté, co se zúčastnil konference o islamismu v Turecku, která vyzývala k napojení na extremistické skupiny, jako je Muslimské bratrstvo.
Taková spojení a skutečnost, že se v mešitě recitují pasáže z Koránu, které legitimizují násilí proti nevěřícím, vyvolávají vážné otázky.
Incident v mešitě Al-Ikhlas však není jen příkladem radikálních mešit, ale také politického islámu, který získává stále větší vliv. Politický islám usiluje nejen o náboženskou, ale i politickou moc, a právě tato snaha o infiltraci do společnosti se zde stává viditelnou.
Mešita využívá náboženský obsah k prosazování politicky motivovaných cílů, které jsou v rozporu se základními hodnotami demokratické společnosti.
Odbornice na islamismus Sigrid Hermannová varuje opět nevyslyšena: „Výběr pasáží z Koránu není náhodný. Pro věřící má každá pasáž akčně orientovaný charakter.“
Ostře kritizuje mešitu za její pokusy vykreslit výzvu k násilí jako neškodnou. Protože pokud nechcete brát takové pasáže doslovně, neměli byste je buď recitovat, nebo nabízet jiný výklad.

Němci to chtějí mají radí Masochismus
Treba odhodiť nabok politickú korektnosť: drvivá väčšina mešít v Nemecku /a nielen tam/ hlása už vyše 30 rokov ten najtvrdší vahhábistický islam. Plán dobytia sveta islamom spustil už niekedy koncom 80. rokov masový vrah, svetový terorista č. 1 svojej doby a účastník Baudouinových pedofilných orgií kráľ Fahd /obľúbenec Václava Havla a celého Západu/, neskôr sa k Saudskej Arábii pripojili hlavne Katar a Turecko. Takzvané umiernené menšiny a ich mešity, hlavne šíitské, tvoria v celej Európe len nepatrný zlomok zo všetkých. Aj prisťahovalci z kedysi relatívne liberálnych krajín, napr. Turecka, do Európy sa vo veľkej väčšine už dávno do krajnosti radikalizovali práve „zásluhou“ vahhábistických imámov , škôl a podobne.