Digitální kompakt OSN prosazuje digitální ID pro všechny na planetě a cenzuru k prosazení Agendy 2030

Už zítra začíná dvoudenní Summit budoucnosti OSN, který je možná ještě důležitější než summit z roku 2015, na kterém byla schválena Agenda 2030. Průběžně vás zde seznamuji s vysoce nebezpečnými dokumenty, které by měli zástupci členských zemí na dvoudenním summitu podepsat.

Velmi důležitý je i závazek každé členské země k zavedení digitálního ID pro všechny občany. Drtivá většina zemí již skutečně ID zavádí, někde se staly povinnými, jinde jsou zatím v testovací fázi.

A co je nejdůležitější: ID je nutné pro používání digitální měny centrální banky (CBDC), takže jen ty země, které plošně zavedou ID, mohou zavést CBDC a zároveň zrušit hotovost.

Příloha k Paktu pro budoucnost OSN, „Global Digital Compact,“ prosazuje digitální identifikaci pro všechny prostřednictvím digitální veřejné infrastruktury a potírání dezinformací, aby se pokročilo v Agendě 2030.

Očekává se, že členské státy podepíší „Global Digital Compact“na Summitu budoucnosti od 22. do 23. září.

„Účelem Global Digital Compact je vytvořit inkluzivní globální rámec, který je nezbytný pro akce mnoha zúčastněných stran, které jsou nutné k překonání digitálních a datových  inovací.”

Podle OSN by „Globální digitální pakt formuloval sdílenou vizi otevřené, svobodné, bezpečné a na člověka zaměřené digitální budoucnosti, která spočívá na účelech a principech Charty Organizace spojených národů, Všeobecné deklarace lidských práv a Agendy 2030.“

Tato „sdílená vize“ má pět cílů:

1. Uzavřete všechny digitální propasti a urychlete pokrok v plnění cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030
2. Rozšiřte začlenění a výhody digitální ekonomiky pro všechny
3. Podporujte inkluzivní, otevřený, bezpečný a zabezpečený digitální prostor, který respektuje, chrání a podporuje lidská práva
4. Prosazujte odpovědné, spravedlivé a interoperabilní přístupy správy dat
5. Posilte mezinárodní správu umělé inteligence ve prospěch lidstva

Procházíme-li tyto cíle jeden po druhém, dostáváme pohled do dystopické budoucnosti, kde nevolení byrokraté přimějí národní státy, aby se zavázaly k vytvoření digitální kontrolní sítě, která spojuje digitální ID s rychlými, programovatelnými platebními systémy, spolu s masivním sdílením dat v rámci nové formy globální správy internetu, která narušuje národní suverenitu a individuální svobodu projevu.

Při čtení mezi řádky je nejnovější verze Global Digital Compact protikladem k „otevřené, bezplatné, bezpečné a na člověka zaměřené digitální budoucnosti.“ 

Prvním cílem „uzavření všech digitálních propastí a urychlení pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje“ je zajistit připojení každé lidské bytosti k internetu.

Koneckonců, nemůžete vybudovat digitální řídicí síť, aniž byste nejprve vytvořili pevný technologický základ se základním připojením k internetu.

Do roku 2030 vyzývá Global Digital Compact OSN členské státy, aby se zavázaly k „vyvinutí inovativních a smíšených finančních mechanismů a pobídek, a to i ve spolupráci s vládami, multilaterálními rozvojovými bankami, příslušnými mezinárodními organizacemi a soukromým sektorem, s cílem připojit zbývajících 2,6 miliardy lidí k internetu a zlepšit kvalitu a cenovou dostupnost připojení.“

Jakmile budou všichni připojeni k internetu, lze vybudovat digitální gulag pod rouškou digitální veřejné infrastruktury (DPI), což je sada občanských technologií sestávající ze tří složek: digitální ID, systémy rychlých plateb (včetně programovatelných digitálních měn), a masivní sdílení dat mezi veřejnými a soukromými subjekty.

Druhým cílem rozšíření začlenění do digitální ekonomiky a přínosů z digitální ekonomiky pro všechny je zajistit, aby všechny země vzájemně sdílely znalosti o tom, jak efektivně nastavit své digitální ekosystémy.

Do roku 2030 chce OSN, aby se členské státy zavázaly k tomu, že na požádání vyzvou všechny zúčastněné strany, aby poskytovaly technickou pomoc rozvojovým zemím v souladu s národními politikami a prioritami digitální transformace  a zároveň podporovaly budování kapacit pro zajištění bezpečného a odolného fungování digitálních systémů, sítí a dat v úsilí o digitální transformaci.

Jinými slovy, jakmile budou všichni připojeni k internetu, chce OSN zajistit, aby všechny země byly se svou digitální transformací na stejné vlně, aby mohly udržet věci v chodu pro svou digitální veřejnou infrastrukturu, nebo spíše svůj efektivní digitální gulag. 

Třetím na seznamu cílů je podpora inkluzivního, otevřeného, ​​bezpečného a zabezpečeného digitálního prostoru, který respektuje, chrání a prosazuje lidská práva, což zní hezky navenek, ale ve skutečnosti jde o zavedení globální správy internetu a o to, jak cenzurovat názory, které jsou v rozporu příběhy schválenými OSN.

Nevolení globalisté v OSN se děsí lidí kritizujících jejich agendu, zejména pokud jde o cíle udržitelného rozvoje, a tak se snaží přimět členské státy a další zainteresované strany, aby rozdrtily jakýkoli disent pod rouškou boje proti dezinformacím, které spojují také s nenávistnými projevy a s ubližováním dětem.

„Uvědomujeme si, že digitální a nově vznikající technologie mohou usnadnit manipulaci a zasahování informací způsoby, které jsou škodlivé pro společnosti a jednotlivce, negativně ovlivňují požívání lidských práv a základních svobod a také dosahování cílů udržitelného rozvoje,“ uvádí Global Digital Compact OSN.

OSN proto vyzývá členské státy, aby navrhly a zavedly osnovy digitálních médií a informační gramotnosti, aby zajistily, že všichni uživatelé budou mít dovednosti a znalosti pro bezpečnou a kritickou interakci s obsahem a poskytovateli informací a zvýší odolnost proti škodlivým dopadům dezinformací (SDG 4).

V jádru tohoto třetího cíle je vytvoření globálního řízení internetu, digitální důvěry a bezpečnosti a integrity informací.

Pokud chcete vědět, jak to skončí, stačí se podívat na to, jak se sociální média chovala za posledních zhruba osm let, když došlo ke snížení hodnocení, demonetizaci, zneviditelnění, rušení, cenzuře a mazání uživatelských účtů na základě toho, co lidé zveřejnili o COVIDu, klimatu, imigraci, vládní politice, volbách a válkách.

Díky iniciativě Global Digital Compact, která prosazuje digitální veřejnou infrastrukturu (digitální ID, platby, sdílení dat), by národy a další zainteresované strany měly k dispozici všechny nástroje, aby svým občanům udělaly totéž, co velké technologie udělaly svým uživatelům – byla by to jejich povinnost, pokud podepíší pakt OSN.

To, co si zde nyní můžete přečíst, by bylo považováno za dezinformaci, která ohrožuje Agendu OSN 2030, kterou by signatáři kompaktu nejspíš odstranili.

Čtvrtým cílem v Global Digital Compact je prosazovat odpovědné, spravedlivé a interoperabilní přístupy ke správě dat, což je pěkný způsob, jak říci, že chtějí shromáždit co nejvíce dat o vás a vašem prostředí, včetně využití sledování a trasování, a pak by se tyto informace měly sdílet přes hranice ve jménu urychlení pokroku směrem k Agendě 2030.

“Uvědomujeme si, že společné datové standardy a interoperabilní výměny dat mohou zvýšit dostupnost a sdílení dat a pomoci uzavřít datové propasti.

Umožníme iniciativám otevřených dat, které jsou vytvářeny a spravovány všemi zúčastněnými stranami, včetně komunit a jednotlivců, využívat data pro svůj rozvoj a blahobyt,“ píše se v Global Digital Compact.

Říkají, že budou využívat data pro blaho, ale to je přesně opak toho, co se stalo během lockdownu, kdy bylo pro „blahobyt“ nasazeno trasování pro sledování kontaktů a poté také očkovací pasy.

Výsledkem bylo, že velké části populace nebyly schopny pracovat, nemohly cestovat a neměly přístup k dalšímu zboží a službám na základě osobních lékařských rozhodnutí a toho, zda tyto informace sdílet či nesdílet s veřejnými a soukromými subjekty.

Dalším krokem je využití údajů souvisejících s emisemi uhlíku k podobným účelům. Počítá se tedy s tím, že se bude měřit uhlíková stopa každého jedince.

Pátým cílem je posílit mezinárodní řízení umělé inteligence ve prospěch lidstva.

Jde o podporu interoperability a kompatibility přístupů k řízení AI prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a podpory společného porozumění.

Podívejme se, jakému společnému porozumění se lze naučit mezi zpravodajskými agenturami a ministerstvy obrany. Toto porozumění hodlají aplikovat na zahraniční a domácí obyvatelstvo.

A podívejme se, jak soukromé společnosti jako OpenAI reagují na mezinárodní řízení svých systémů AI.

Na první pohled zní myšlenka globálního digitálního kompaktu jako oboustranně výhodná situace pro téměř všechny zúčastněné s příslibem, že digitální ekosystémy budou bezpečné, spravedlivé, otevřené, bezpečné a prospěšné pro všechny.

OSN tvrdí, že mnohé z toho, co je napsáno, má údajně potenciál pomoci lidem vymanit se z chudoby, bojovat proti zneužívání dětí a poskytnout miliardám lidí příležitost k vyšší mobilitě.

Ale pak musíte vzít v úvahu, kdo tomu všemu stojí v čele – Organizace spojených národů tak žíznící po moci, že pořádá celý summit, aby světu řekla, jak je to důležité a proč bychom měli dát jejím nevoleným globalistům větší kontrolu nad našimi životy. 

Je to věc důvěry.

Pokud sledujete peníze, sledujete partnerství a pokud sledujete jejich záznamy, zjistíte, že vůbec nepracují ve vašem nejlepším zájmu, ale spíše ve svém vlastním zájmu.

Všechny takzvané chyby, které se během COVIDu udělaly, nebyly ve skutečnosti chybami, ale byl to způsob jak ochromit malé podniky, položit technologické základy pro digitální gulag, centralizovat moc a zajistit největší přesun bohatství z nižší do vyšší třídy.

Summit budoucnosti OSN se koná 22. až 23. září. Očekává se, že právě na tomto summitu národní státy podepíší  Pakt pro budoucnost, který zahrnuje Global Digital Compact  a  Deklaraci o budoucích generacích.

O zajímavostech z tohoto velmi důležitého summitu (o kterém mainstream mlčí) vás samozřejmě budu informovat.

Co myslíte, podepíší všechny země? Nebo se najdou i výjimky, které tento – pro budoucnost lidstva ničivý  – dokument podepsat odmítnou?