Zelená agenda dál ničí přírodu: Němci umisťují solární elektrárny už i na jezera

Letos na jaře Němci definitivně vyřadili z provozu svoji poslední jadernou elektrárnu. Dosud nejprůmyslovější země Evropy se chce nyní spoléhat výhradně na takzvané „obnovitelné zdroje“ energie, což jsou zpravidla větrníky a solární panely.

O tom, že větrné elektrárny jsou pro přírodu doslovnou zkázou – a ve srovnání s nimi je i uhelná elektrárna „zelená“ – jste si zde mohli přečíst mnohokrát.

Za oběť jim jen v Evropě padly stamiliony stromů a nějaký ten milion ptáků, nemluvě o ničení celkového přírodního prostředí, problémech v případě havárie nebo škodlivinách, které jsou jimi vypouštěny.

Čistá není ovšem ani solární energie, jak si mnozí myslí. A už vůbec ne v zemi, kde je spotřeba elektrické energie vyšší než průměr a nyní je třeba hledat pro větrníky a solární panely stále nové a nové plochy.

Za oběť tak v Německu stále častěji padá zemědělská půda i lesní porosty a nyní dokonce také jezera a život v nich…

Plovoucí solární systémy se již instalují na jezerech. Co je však přehlíženo, jsou závažné ekologické důsledky pro flóru a faunu v našich jezerech a rybnících a jejich okolí. Nebezpečí pro křehkou rovnováhu přírody je obzvláště dramatické.

Pokud vodní rostliny pod solárními panely již nedostávají světlo, umírají. Ale co se stane pak? Odumřelé rostliny začnou hnít, což je proces, který uvolňuje toxiny a otravuje vodu.

Tato hniloba se rychle šíří a může způsobit otravu celého vodního útvaru. Kyslík se vyčerpá, voda se zakalí a vytvoří se toxické prostředí, které je pro mnoho ryb, obojživelníků a hmyzu rozsudkem smrti. Kdysi živé jezero se stává jedovatou žumpou, která není vhodná k téměř žádnému životu.

Příroda zamýšlela, aby sluneční paprsky pronikaly do vody a podporovaly v ní život. Mikroorganismy, které jsou na začátku potravního řetězce, jsou závislé na světle. Bez něj se nemohou správně množit a celý ekosystém začíná ochabovat.

Méně mikroorganismů znamená méně potravy pro ryby a obojživelníky – a tak řetězec ničení pokračuje. Tma vytvářená plovoucími solárními panely představuje obrovskou hrozbu pro biologickou rozmanitost v jezerech.

Dalším problémem je bezpečnost. Co se stane, když selže solární panel nebo se poškodí vedení? Zvířata, která se nacházejí v blízkosti těchto přetržených kabelů, mohou být usmrcena elektrickým proudem. Toto nebezpečí je často zlehčováno, ale je reálné a může mít fatální následky pro život ve vodě.

Ptáci, zejména stěhovaví, jsou vystaveni ještě většímu nebezpečí. Hladké, reflexní povrchy solárních modulů se chovají jako voda, což může být smrtící klam. Ptáci, kteří chtějí přistát, tvrdě narazí do modulů, často s fatálními následky.

Ale i když se jim podaří přistát bez úhony, je tu další nebezpečí: solární panely se mohou zahřát natolik, že si ptáci popálí citlivé nohy.

Když se podíváme na všechny tyto body, musíme se zeptat sami sebe: Opravdu to stojí za to? Jsou ekonomické zájmy upřednostňovány před blahobytem přírody?

Zdá se, že ti, kdo profitují z plovoucích solárních elektráren, mají tendenci tyto otázky přehlížet. Příroda se však nenechá oklamat.

Katastrofální následky neopatrné instalace těchto systémů jsou reálné a mohou způsobit dalekosáhlé, nevratné škody.

Ano, přesně takto vypadá „zelená politika“ podle EU – a Německa…