Multipolární světový řád se schází v Petrohradě, aby provedl testy PCR a diskutoval o udržitelném rozvoji

Dlouhodobě zde upozorňuji na to, že ve skutečnosti žádný multipolární svět neexistuje. Ano, jsou zde určitá hospodářská uskupení, dále zde máme země, které mají podobnou kulturu, jiné se pro změnu vyznačují stejnou rasou, další třeba tím, že spadají do stejné jazykové skupiny.

Ve výčtu toho, co mají některé země společné, bychom mohli pokračovat donekonečna. Vždy najdeme nějakou skupinu zemí, ve které se i jednotliví členové v něčem výrazně liší.

Vezměte si takový BRICS. A stačí jen 5 zakládajících zemí, které tvoří onu zkratku a několik čerstvých nováčků. Nebudu počítat další, zatím kandidátské země.

Tak například nový člen Saúdská Arábie  je chalífát, který velmi tvrdě prosazuje právo šaría. Menší změkčení bylo spíš naoko a šlo v podstatě jen o drobné ústupky Západu.

Na druhou stranu dva členové BRICS jsou tvrdí bojovníci proti islámu. Čína a Indie na svém území velmi tvrdě potírají jakékoli projevy islámské rozpínavosti. Ostatně, to byl také důvod nedávného opětovného zvolení Modího.

Tedy tyto tři země se velmi zásadně liší v uvedeném bodě. Dále si porovnáme třeba Rusko a Brazílii, kde najdeme dva obrovské rozpory.

Zatímco Rusko je tvrdý odpůrce LGBTQ agendy a Soros a jeho neziskovky jsou úhlavním nepřítelem, Brazilský Lula má velmi úzké a přátelské vztahy s otcem i synem Sorosovými a po jeho nástupu na post byla zavedena tvrdá LGBTQ agenda – a to od jeslí přes školy až po média.

Ve srovnání rozdílů v rámci uskupení bychom mohli pokračovat donekonečna a vydalo by to zřejmě na několik článků. Ovšem jedna věc je spojuje – a tou je plnění hlavní globalistické agendy.

Nicméně v tomtéž se ztotožňují i s celým Západem (snad mimo několika málo států USA, které se již legislativně od této agendy odpojují).

A vlastně s 99% zemí světa. Jde o zavádění ID, CBDC, mezinárodních očkovacích pasů a plnění Agendy 2030, která je ostatně zakotvena i ve smlouvách BRICS.

Důkazů postupně přináším mnoho, dnes se pro další vydáme na velkou akci, která právě probíhá v Petrohradu. 

Mám samozřejmě na mysli Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradě, kde se každý rok schází největší světová antiglobalizační smetánka. Tedy údajně antiglobalizační.

Jak je již tradicí, bez negativního PCR testu nebudete vpuštěni do areálu. SPIEF vydal užitečné video po zahraniční hosty, kteří jsou povinni se otestovat, zda náhodou nejsou Covid pozitivní:

Vaše luxusní digitální SPIEF ID bude aktivováno až poté, co budete mít negativní test na virus!

Pokyny pro zahraniční novináře:

Pro ty, kteří neumí anglicky, tak v pokynech je uvedeno, že musíte ověřit svoji imunitu. Nejprve musíte mít ID. Pak si zaplatíte PCR test. Výsledek vytisknete a podepíšete. Bude samozřejmě uveden ve vašem ID.

Na akci si také musíte koupit lístek.

Vstupenky stojí 18 504 eur.

Vstupenky pro doprovod novinářů se prodávají samostatně, nejsou tedy zahrnuty v ceně.

A podobně jako v Davosu, tak i v Petrohradu je velký zájem o společnice (zdroj: riamo.ru).

Řada moskevských a petrohradských agentur zabývajících se výběrem krásných společnic pro účastníky a hosty fóra hlásila letos nebývalou poptávku.

Podle zdroje jsou všechny dostupné eskorty v Moskvě a Petrohradu již „pronajaté“ 2 týdny před začátkem akce. Přitom za pouhých 6 dní bylo zarezervováno přes 600 profilů a kvůli nedostatku dívek ceny prudce vzrostly, v průměru o 30-50 %.

Dnes se průměrná cena eskorty pohybuje od 400 do 700 tisíc rublů za den. Tato částka zahrnuje všechna přání zákazníků v osobním i veřejném trávení času. 

Ale služby VIP dívek dosahují až 1 milionu rublů denně.

Smlouva obsahuje povinnou klauzuli o mlčenlivosti o jejich roli a jménech jejich klientů – na to jsou agentury velmi přísné.

 

Nepřipadá vám to jako v Davosu? Ale to není vše.  Jako na WEF u Klause Schwaba si za chvíli budete připadat ještě víc,

Mezinárodní ekonomické fórum v Petrohradě je každoroční ruská událost v oblasti ekonomiky. V roce 2024 se koná od 5. do 8. června 2024.

Témata ekonomického programu jsou tradičně věnována globálním a ruským ekonomickým otázkám, sociálním otázkám a technologickému rozvoji.

Podívejme se nyní na to, co se bude na této multipolární události tradičních hodnot probírat.

Na prvním místě programu je „přechod k multipolární světové ekonomice,“ tedy vytvoření „globálního systému regulace uhlíku,“ který by měl připravit cestu pro dlouhodobý udržitelný rozvoj.

Rozvojové strategie pro výrobní a dodavatelské řetězce jsou vyvíjeny s ohledem na globální cíle Pařížské dohody a národní plány na snižování emisí a přizpůsobení se změně klimatu.

Vhodné přístupy a tempo uhlíkové regulace mezi členskými státy EAEU, SCO a BRICS umožní vybudovat globální uhlíkový regulační systém založený na spravedlivé energetické transformaci, včetně přechodových technologií, a respektující principy mnohostranného obchodního systému a technologické neutrality.

Pro EAEU je konvergence přístupů k regulaci klimatu dlouhodobou prioritou. […] Přispějí tržní mechanismy stanovování cen uhlíku k dosažení klimatických cílů v zemích SCO, EAEU a BRICS a jaká je spravedlivá cena uhlíku?

Kolik by měl stát uhlíkový odpustek v BRICS? Pět digitálních rublů? Možná deset? Až přijedete do Petrohradu, můžete o tomto důležitém tématu diskutovat s některými z nejuznávanějších světových odborníků na uhlík, včetně Ruslana Edelgerijeva, zvláštního vyslance ruského prezidenta pro klima a Tatiany Zavjalové, senior viceprezidentky pro ESG ve Sberbank.

Další panel se bude zabývat „přechodovým financováním“ a dalšími udržitelnými aktivitami, které nepochybně dokazují, že „země BRICS aktivně podporují hnutí za snižování emisí v tradičně uhlíkově náročných sektorech“:

Jednou z možných možností, jak dosáhnout klimatických cílů, je podporovat postupy financování přechodu, které pomáhají nasměrovat finanční toky do projektů modernizace průmyslových odvětví a společností s vysokými emisemi skleníkových plynů. 

Země BRICS dnes aktivně podporují hnutí za snižování emisí v tradičně uhlíkově náročných sektorech: v září 2021 Rusko přijalo taxonomii pro adaptační (přechodné) projekty, zatímco Čína již má sedm regionálních taxonomií pro přechodné projekty.

Obecné přístupy byly navrženy na základě iniciativy Číny a na summitu G20.

Zdá se, že Davos má dvojče!

 

Odborníci budou také diskutovat o tom, proč není důvod se obávat „rychlého rozvoje“ biometrických technologií v Rusku:

Globální trh s biometrickými technologiemi se rychle rozvíjí a Rusko je jednou z předních zemí. V Rusku je nabízeno stále více biometrických služeb a využívání vládních a komerčních služeb je pro Rusy snazší a dostupnější.

Ale lidé jsou k této nové technologii podezřívaví. Někdo se bojí podvodníků, jiný se bojí úniků. Pro ostatní to znamená úplnou kontrolu ze strany státu. Tyto předsudky brání rozvoji této technologie.

Ale co to vlastně biometrické údaje jsou? Potřebujeme tuto technologii a je důvod se jí bát?

 

Zastavte škodlivé stereotypy! Nepomlouvejte biometrii, vy zpátečníci!

Ruské „digitální transformaci“ bude na SPIEF ’24 věnována zvláštní pozornost. Nakonec musí všichni zúčastnění spolupracovat, pokud doufají, že do roku 2030 digitalizují téměř všechny „společensky důležité“ služby, jak ostatně žádá i Agenda 2030:

 

Překlad:
V souladu s národním projektem ruských ekonomických dat je jednou z hlavních priorit země digitální transformace státu, ekonomiky a sociální sféry.

Cílem této práce je v konečném důsledku uvést tyto oblasti plně online a zajistit vysokou úroveň digitální vyspělosti v klíčových ekonomických sektorech prostřednictvím rozsáhlé implementace digitálních platforem a přechodu k používání velkých dat, umělé inteligence a strojového učení.

Kvantitativní cíle tohoto přechodu jsou rovněž ambiciózní: do roku 2030 má být digitalizováno 99 % společensky důležitých služeb. To vše musí být provedeno na základě řešení velkých platforem.

Zvládnutí těchto úkolů je však dnes založeno na „vysokém základu,“ který se zformoval v rámci digitální ekonomiky a v jehož rámci mají firmy, průmysl i stát jako celek zkušenosti s digitální transformací a řadu osvědčených strategií úspěchu v rámci mezinárodní přihlášky.

Které digitalizační projekty posledních let lze označit za mimořádně úspěšné? Na jakých technologiích byly založeny? Co je „pod pokličkou“ domácí digitalizace? Jak důvěryhodné jsou stávající technologické platformy a lze tyto zkušenosti přenést na další trhy?

Jak kyberneticky odolné jsou dnes produkty digitální transformace a co je třeba udělat pro zajištění jejich bezpečnosti v dynamickém a agresivním kybernetickém prostředí?

Co je základem životaschopnosti technologie a na ní založené společnosti nebo celého odvětví? Jaká je strategie, zaměření a mezinárodní potenciál nových digitálních projektů v různých sektorech na příštích 3–5 let?

 

Odborníci z celého globálního Jihu se také zapojí do intelektuálně stimulujících rozhovorů, které vypadají jako okopírované z tiskových zpráv Davosu:

Překlad:

Inkluzivní růst pro udržitelnou budoucnost

Globální ekonomika dnes čelí řadě vážných výzev, které ovlivňují její udržitelný rozvoj. Patří mezi ně jednostranné restrikce, přerušené výrobní řetězce, různé sektorové krize, stagnace mnohostranného obchodního systému a mnohé další.

V důsledku toho je zvláště důležitý inkluzivní a komplexní dialog v rámci předních mnohostranných institucí mezinárodní spolupráce, jako je skupina G20 a její přidružené skupiny.

Klíčovou roli v tom hraje Business 20 (B20), která dává doporučení hlavám států a vlád G20. Jaké ucelené představy má v současnosti tuzemská ekonomika o agendě spolupráce B20? Které problémy jsou považovány za klíčové pro rozvoj globální ekonomiky?

 

Tolik další ukázka z programu. G20? Je třeba vám připomínat, které země jsou členy tohoto uskupení? Mimo jiné  celý kolektivní Západ, ale také například zakládající země BRICS.

Stále jste tak bezmezně naivní a věříte v multipolární svět?

Biometrie, plná digitalizace, ID, PCR testy, udržitelnost a uhlíkové odpustky.

Vítejte v „Davosu 2,0.“

A pokud vám to nestačí, tak níže ještě jedna ukázka z programu: