Spor Marine le Pen se šéfkou AfD Weidelovou: Rozpad europarlamentní frakce ID?

V podstatě by nemuselo dojít k rozpadu, ale jen k jisté marginalizaci této politické frakce, která byla již dříve vyloučena zbytkem frakcí a po celých 5 let je proti ní uplatňován takzvaný „cordon sanitaire.“

Základem pro rozpad frakce by totiž mohla být hádka bývalé šéfky francouzské RN Marine le Pen se stávající šéfkou AfD Alicí Weidelovou. Obě političky se opakovaně sešly a řešily některé rozdílné názory.

Podle již poměrně umírněné Marine le Pen je totiž AfD příliš radikální, když navrhuje tzv. „remigrace“ neevropských zločinců s německým občanstvím do zemí původu. Právě toto téma se nakonec stalo kamenem úrazu a může výrazně oslabit – ne-li vést k totálnímu rozbití – frakci ID.

Právě RN a AfD dodávají do frakce většinu europoslanců (letos by mohly dokonce dodat kolem 15 europoslanců každá), všichni ostatní jsou spíš jen „křoví“ (z jiných zemí, vyjma Itálie, tam jsou většinou 1 – 3 europoslanci).

Bez jakékoli z těchto dvou v jejich zemích výrazně posilujících stran by to mohla frakce buď zabalit nebo by se stala nejmenší v celém EP.

Osobně mi tyto spory v době, kdy je důležité posílení jakýchkoli protibruselských sil, připadají spíš jako extrémně škodlivé pro jedinou v rámci EU opoziční frakci.

Frakce ID by sice po případném odchodu francouzské RN mohla přijmout například Zemmourovy europoslance, nicméně jeho strana jich bude mít podle průzkumů jen velmi málo.

Ačkoli se obě političky tento týden setkaly, aby urovnaly své rozdíly, údajně stále existují konflikty ohledně toho, co Alternativa pro Německo (AfD) plánuje v oblasti „remigrace“.

Zdá se, že dopis Alice Weidelové Marine Le Penové zcela nepřesvědčil předsedkyni francouzského Národního sdružení v parlamentu, pokud jde o postoj AfD k otázce migrace. Le Penová se také zdála být naštvaná, že obsah dopisu byl zveřejněn v tisku dříve, než měla možnost si ho sama přečíst.

„Mnoho otázek zůstává nezodpovězeno,“ řekla tento týden ve středu v Paříži a dodala: „Nijak zvlášť se mi nelíbilo, že jsem se dozvěděla obsah dopisu z tisku předtím, než jsem ho dostala.“

„Schůzka s předsedkyní poslaneckého klubu Marine Le Penovou a předsedou strany Jordanem Bardellou byla velmi důležitá a významná pro naši společnou spolupráci a pro nadcházející volby do Evropského parlamentu,“ řekla Weidelová německému zpravodajskému portálu Junge Freiheit.

Připomínám, že asi rok je už šéfem RN právě mladý politik Bardella, nicméně Marine le Penová má v rámci strany stále značné slovo. Proto se s Alicí Weidelovou sešli oba „šéfové“ RN.

Na své stránce na sociálních sítích Weidelová napsala: „Diskutovali jsme o řadě politických otázek a zjistili jsme, že hledáme stejná řešení pro hlavní problémy naší doby.“

Zdá se však, že Le Penová stále nesouhlasí s plány AfD na „remigraci,“ kdy AfD popírá obvinění, že strana plánuje deportovat německé občany s cizím původem.

Toto obvinění pochází od německého státem financovaného média Correctiv, které zveřejnilo článek tvrdící, že tajné plány byly vypracovány během setkání u Postupimi. Politici AfD obvinění popírají.

Le Penová však odmítá termín „remigrace,“ který používá francouzský pravicový politik Éric Zemmour jako součást plánu své strany na masové deportace. Le Penová v posledních letech zmírnila svůj postoj k řadě otázek, včetně potratů, a pokouší se vykreslit svou stranu jako „umírněnou.“

Dopis Weidelové byl zveřejněn v německých novinách Junge Freiheit, kde napsala:

„Jak již bylo řečeno v našem rozhovoru, novinářské kampaně proti stranám, které se neshodují s publikovaným názorem mainstreamu, vám jistě nejsou cizí. V souvislosti se soukromou akcí 25. listopadu 2023 v Postupimi byla a stále jsou uváděna nepravdivá fakta.“

Jakýkoli konflikt mezi AfD a Národním sdružením má důsledky pro alianci obou stran na evropské úrovni, kde obě strany patří k Identitě a demokracii (ID) v Evropském parlamentu.

Le Penová naznačila, že přehodnocuje své členství v ID ve světle postoje AfD k „remigraci.“

Weidelová v dopise poukázala na to, že „různé významy termínů nebo překlady v příslušných jazycích“ ztěžují vysvětlení některých věcí, což platí i pro termín „remigrace.“

„Například běžné anglické slovo pro deportaci ‚deportace‘ je v němčině spojováno s násilím a nátlakem a nikdy by nemohlo být použito v tomto kontextu.“

Totéž platí pro německé slovo „remigrace,“ uvedla Weidelová. V němčině to „znamená pouze aplikaci stávajících zákonů,“ napsala vůdkyně AfD.

Jak vše nakonec dopadne se uvidí. Pokud však kterákoli z uvedených stran z frakce vypadne, bude to výhra zejména pro samotnou EU.