Příští týden se má v Německu hlasovat o založení iniciativy vedoucí k zákazu jediné opoziční strany

Likvidace opozice… Kdepak jsme to jen viděli?? Ano, správně, 30. léta se v Německu vrací. To je již nějakou dobu velmi patrné a zdá se, že s blížícími se eurovolbami se bude podobný zákaz hodit i bruselským diktátorům.

AfD, které se minulý týden podařilo získat další post starosty, si i přes mohutnou mediální štvanici (nebo snad možná díky ní) nadále drží vysoké preference.

Nepomáhají vládou organizované demonstrace, každodenní dehonestace ze strany mainstreamových médií, útoky politických Sorosových neziskovek a v neposlední řadě ani agitka tamní angažované umělecké úderky.

Vše je marné, AfD se i přes všechny uvedené snahy stále pohybuje někde kolem 20%  a na východě země jasně vede.

I proto se nyní chystá další pokus o zákaz strany, která je jedinou reálnou opozicí. Tentokrát na to jdou oklikou: nejprve přes jednu spolkovou zemi, odkud se má jít přes Berlín a nakonec přes Úřad pro ochranu ústavy, kde by došlo k zákazu strany na celostátní úrovni.

Ústavou posvěcená likvidace jediné opozice: vskutku, velmi demokratické!!

Vládní frakce v Brémách usilují o potenciální zákaz AfD. SPD, Zelení a Levicová strana v Brémách chtějí příští týden hlasovat v brémském parlamentu o návrhu, který vyzývá brémský senát, aby převzal iniciativu proti AfD.

Podle návrhu by měl Senát usilovat o to, aby Úřad pro ochranu ústavy shromažďoval informace o AfD. Na základě těchto materiálů by pak měl Senát tlačit na Spolkovou radu, aby o zákazu urychleně rozhodl Spolkový ústavní soud.

Kromě zákazu AfD doufají Brémy také v zákaz mládežnické organizace Junge Alternative.

„Pokud budou splněny ústavní požadavky na prohibiční proceduru, Brémy se budou snažit semknout na federální úrovni pro žádost o zákaz,“ vysvětluje Sofia Leonidakisová, předsedkyně Brémské levicové strany.

Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Mustafy Güngöra se chce ujmout „průkopnické role v boji proti pravicovému extremismu“ v Brémách. Existuje nebezpečí, že „výkonná a zákonodárná moc bude infiltrována nepřáteli ústavy blízkými AfD.“

Proto musí být co nejdříve zahájeno řízení o zákazu.

Předsedkyně parlamentní skupiny Zelených Henrike Müllerová se ve své argumentaci odvolávala na reportáže novinářského kolektivu Correctiv, které se nyní ukázaly jako zavádějící.

„Nedávné události způsobily, že se lidé po celém Německu bojí,“ prohlásila.

Protesty „proti pravici“ zintenzivnily diskusi o možném zákazu AfD. To je dále posíleno snahou Úřadu pro ochranu ústavy, který zjevně zvažuje klasifikaci celé AfD jako „rozhodně extremistické.“

Prohlášení šéfa Úřadu pro ochranu ústavy Thomase Haldenwanga na to již nějakou dobu poukazují.

Nyní chce zřejmě  Úřad pro ochranu ústavy využít Brémy k prosazení zákazu AfD na celostátní úrovni.