Přepisování zejména evropské historie je v posledních letech na postupu. Lze předpokládat, že již brzy se bude téměř každá evropská historická osobnost prezentovat jako černoch nebo LGBTQ a většina historických dějů bude také patřičně upravena.

V některých zemích se již dokonce upravuje historie tak, aby bylo vše ve prospěch budoucího obyvatelstva Evropy, což například ukazuje aktuální počin nové polské vlády, která výrazně změnila dějepis, ze kterého má mimo jiné vypadnout jakákoli zmínka o bitvě u Vídně a podílu Poláků na vyhnání Osmanů.

Postupně se také „vyviňuje“ Německo z podílu na druhé světové válce a Hitler bude zřejmě brzy popisován jako hrdina, což je ostatně v souladu se smýšlením Evropu obsazujících muslimů.

Nyní přišli britští pokrokáři se zjištěním, že Hadriánův val je údajně symbolem homosexuálů, neboť i samotný Hadrián byl údajně homosexuál.

Organizace English Heritage byla odsuzována jako „naprosto pomýlená“ poté, co označila Hadriánův val za „gay ikonu“, protože císař, po kterém je zeď pojmenována, měl údajně několik homosexuálních vztahů.

Akademici přispěchali, aby se vysmáli ochranářské charitě za její tvrzení, přičemž odborníci obvinili organizaci z toho, že se snaží být „hypertrendy.“

1900 let stará stavba, která označovala hranici mezi římskou Británií a nedobytou Kaledonií, byla postavena impériem, aby chránila Británii před „barbary“ severně od hranice.

Společnost se obrátila na své členy v e-mailu a poslala jim článek, ve kterém zdůraznila, že císař Hadrián měl několik homosexuálních vztahů, přestože byl ženatý, a že památník je „symbolem queer historie Anglie“.

Nastínili také historii Hadriánova milence Antinoa, který se narodil v dnešním Turecku.

English Heritage napsala: „Abyste porozuměli Hadriánovu valu, musíte pochopit římského císaře, který ho postavil – jeho kariéru, jeho život a dobu, ve které žil.“

Akademici se v e-mailu zaměřili na charitu a obvinili ji z „pozpátku čtené historie.“

Profesor Frank Furedi, autor připravované knihy The War Against The Past (Válka proti minulosti), obvinil English Heritage z toho, že se snaží vypadat „hyper trendy.“

Furedi řekl MailOnline: „Zdá se, že English Heritage se zabývá čtením historie pozpátku a objevováním LGBTQ kultury na těch nejnepravděpodobnějších místech.“

Jeremy Black, emeritní profesor historie na Exeterské univerzitě, dodal: „Představa, že Hadriánův val je výkladem toho, co lze považovat za queer historii, je naprosto zavádějící.“

Jiní experti však s bojovníkem za lidská práva Peterem Tatchellem nesouhlasili a tvrdili, že je důležité, aby byla tato skrytá historie odhalena.

Národní muzeum v Liverpoolu píše: „Ačkoli byl Hadrián ženatý, starověké prameny odhalují, že měl také několik homosexuálních vztahů.

Homosexuální vztahy nebyly ve starověkém Římě považovány za neobvyklé. Římský muž si mohl svobodně vybrat sexuálního partnera kteréhokoli pohlaví.

Proto bylo běžné, že římští muži vstupovali do sexuálních vztahů s mladšími muži.“

Muzeum dodalo: „Hadrián se zamiloval do Antinoa, mladšího muže proslulého svou krásou, a pozval ho, aby se připojil k jeho turné po jeho říši.

V roce 130 n. l. se Antinoos utopil v řece Nil a Hadriána to velmi zasáhlo. Zprávy říkaly, že Hadrián pro něj plakal „jako žena.“ Hadrián truchlil nad Antinoovou smrtí intenzivně a veřejně, nikoli v soukromí, jak bylo zvykem.

Po celé Hadriánově říši byly postaveny sochy Antinoa, byl zbožštěn (uctíván jako bůh) a poblíž místa jeho smrti bylo založeno nové město jménem Antinopolis.“

English Heritage také uvádí několik dalších míst, která jsou spojena s anglickou „queer historií,“ včetně Chiswick House, hradu Walmer, hradu Farleigh Hungerford, paláce Eltham a opatství Rievaulx.

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 8 Průměrně: 4]