Je veřejným tajemstvím, že CIA, zahrnující tzv. Deep state, ovládá nejen americkou administrativu, ale také vlády všech loutkových zemí. To lze ostatně velmi dobře vnímat i u loutek, které se střídají již roky v našich vládách. Všechny jsou plně oddány svým páníčkům za oceánem.

USA potřebují barevné revoluce a války, aby jejich vojensko-průmyslový komplex prosperoval a nerostné bohatství rozvrácených zemí také není k zahození. Od 50. let USA neustále válčí, často na mnoha různých místech současně.

Americké války, včetně mnohdy ničivých důsledků sankcí, mají již odhadem na svědomí 20 – 30 milionů mrtvých. To ovšem zřejmě stále nestačí…

Ředitel CIA William J. Burns publikoval článek, který démonizuje Čínu jako „největší dlouhodobou hrozbu“ a chlubí se tím, že špionážní agentura zdvojnásobila svůj rozpočet na protičínské operace. Řekl také, že válka na Ukrajině pomáhá USA ekonomicky a geopoliticky a varoval, že Tchaj-wan by mohl být další.

Ředitel Ústřední zpravodajské služby USA William J. Burns publikoval článek, ve kterém poukázal na „hlavní rivaly Spojených států – Čínu a Rusko“ a zdůraznil, že „z dlouhodobého hlediska je větší hrozbou Čína.“

Naznačil, že jsme v rané fázi nové studené války a napsal, že „Čína a Rusko zabírají velkou část pozornosti CIA“.

Burns odhalil, že „CIA se reorganizovala,“ aby bojovala proti Číně. Notoricky známá americká špionážní agentura zřídila speciální „misijní centrum“ věnované výhradně Pekingu a zdvojnásobila svůj rozpočet na protičínské operace.

Pochlubil se také, že válka na Ukrajině pomohla USA geopoliticky i ekonomicky, a argumentoval tím, že Washington svou podporou Kyjevu posílá do Pekingu výhružnou zprávu kvůli Tchaj-wanu.

Ředitel CIA napsal tento článek pro Foreign Affairs, oficiální publikaci Rady pro zahraniční vztahy (CFR). Rockefellery založená CFR se sídlem v New Yorku je jedním z nejmocnějších think-tanků v USA a má také otočné dveře na ministerstvo zahraničí.

Funguje jako jakási pupeční šňůra mezi Wall Street a ministerstvem zahraničí a koordinuje hospodářskou a zahraniční politiku.

V článku z 30. ledna nazvaném „Spycraft and Statecraft: Transforming CIA for the Age of Competition“ Burns uznal, že čínská „ekonomická transformace v posledních pěti desetiletích je „mimořádná.“

Rychlý čínský ekonomický a technologický pokrok oslabil hegemonii USA, posteskl si ředitel CIA, když napsal, že „čínský vzestup a ruský revanšismus představují obrovské geopolitické výzvy ve světě intenzivní strategické konkurence, v níž Spojené státy již nemají nespornou dominanci.“

Mnoho vysokých úředníků ve Washingtonu, včetně prezidenta Joe Bidena, tvrdilo, že USA usilují pouze o „konkurenci“ s Čínou, nikoli o novou studenou válku. Burns však ve svém článku píše, že „éra po studené válce konečně skončila ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022.“

Tvrzením, že „éra po studené válce“ skončila, a tím, že často jedním dechem zmiňuje Čínu a Rusko, šéf amerických špionů naznačuje, že Washington vede druhou studenou válku.

Není to Moskva, ale Peking, co Washington považuje za svou největší „hrozbu.“

„Čína zůstává jediným soupeřem Spojených států, který má v úmyslu přetvořit jak mezinárodní řád, tak ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou moc, aby tak učinil,“ varoval Burns.

Ředitel CIA napsal:

Přestože Rusko představuje největší bezprostřední výzvu, dlouhodobější hrozbou je Čína a během posledních dvou let se CIA reorganizovala, aby odrážela tuto prioritu. Začali jsme uznáním organizačního faktu, který jsem se naučil už dávno: priority jsou skutečné pouze tehdy, když je odrážejí rozpočty.

V souladu s tím CIA výrazně navýšila své zdroje na shromažďování, vyhodnocování a analýzu informací o Číně po celém světě – jen za poslední dva roky se podíl našeho celkového rozpočtu věnovaného Číně více než zdvojnásobil. Najímáme a školíme více mluvčích mandarínštiny a zároveň zvyšujeme naše úsilí po celém světě konkurovat Číně, od Latinské Ameriky přes Afriku až po Indo-Pacifik.

CIA má asi tucet „misijních středisek“, tematických skupin, ve kterých spolupracují úředníci z různých oddělení agentury. V roce 2021 bude zřízeno nové misijní centrum věnované výhradně Číně. Jako jediné misijní středisko pro danou zemi bude poskytovat centrální mechanismus pro koordinaci práce v Číně, což je úkol, který se nyní vztahuje na všechny oblasti CIA.

Burns také použil článek Foreign Affairs, aby vyzval Washington, aby nadále podporoval Ukrajinu v její válce proti Rusku.

Ředitel CIA nazval americkou vojenskou pomoc Ukrajině „poměrně skromnou investicí s významnou geopolitickou návratností pro Spojené státy a významnou návratností pro americký průmysl“.

Jinými slovy, šéf špionů připustil, že válka na Ukrajině prospívá vojensko-průmyslovému komplexu a zbohatnutí americké obranné společnosti.

Bidenova administrativa také argumentuje podobným „vojensko-keynesiánským“ způsobem. Politico v říjnu uvedlo, že „Bílý dům tiše tlačí na zákonodárce obou stran, aby prodali válečné úsilí Ukrajiny do zahraničí jako potenciální ekonomickou podporu doma.“

Burns také tvrdil, že americká podpora Ukrajině by mohla zastrašit Čínu.

„Ochota Spojených států způsobit a absorbovat ekonomickou bolest z Putinovy agrese – a jejich schopnost tlačit na své spojence, aby udělali totéž – byla v rozporu s přesvědčením Pekingu, že Amerika je v úpadku,“ napsal ředitel CIA.

„Pokračující materiální podpora Ukrajině nepřichází na úkor Tchaj-wanu, ale spíše vysílá důležitou zprávu o odhodlání Spojených států pomoci Tchaj-wanu,“ dodal.

Jako americký velvyslanec v Rusku v roce 2008 Burns předpověděl válku na Ukrajině. Nyní míří na Tchaj-wan.

Pokud jde o válku na Ukrajině, William Burns má znepokojivý záznam z minulosti.

Než se stal ředitelem CIA, byl po desetiletí vysokým americkým diplomatem. Jeho kariéra odráží otočné dveře mezi CIA a ministerstvem zahraničí.

V administrativě Baracka Obamy působil Burns jako náměstek ministra zahraničí, čímž se stal druhým šéfem ministerstva zahraničí přímo podřízeným ministryni zahraničí Hillary Clintonové.

Předtím, v administrativě George W. Bushe, Burns sloužil jako americký velvyslanec v Rusku.

Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti prezident Bush slíbil, že Ukrajina a Gruzie se připojí k vojenské alianci pod vedením USA. To rozzlobilo několik předních spojenců NATO, včetně Německa a Francie, kteří se obávali, že tento slib zvýší napětí s Ruskem.

Ve své funkci velvyslance USA v Rusku Burns reagoval na tuto kontroverzi tím, že v roce 2008 vypracoval důvěrný dopis ministerstva zahraničí nazvaný „Nět znamená Nět: Rozšiřování NATO – červené čáry pro Rusko.“

V tomto dokumentu, který zveřejnila organizace investigativní žurnalistiky WikiLeaks, Burns napsal:

Úsilí NATO na Ukrajině a v Gruzii nejenže naráží na bolavý bod v Rusku, ale také vyvolává vážné obavy z důsledků pro stabilitu v regionu. Rusko nejen vidí obklíčení a pokusy o podkopání ruského vlivu v regionu, ale obává se také nepředvídatelných a nekontrolovatelných důsledků, které by vážně ovlivnily ruské bezpečnostní zájmy.

Experti tvrdí, že Rusko je obzvláště znepokojeno tím, že silné rozdělení Ukrajiny ohledně členství v NATO – velká část etnického ruského obyvatelstva je proti vstupu – by mohlo vést k širšímu rozdělení, které by mohlo vést k násilí nebo v nejhorším případě k občanské válce. V takovém případě by se Rusko muselo rozhodnout, zda zasáhne – to je rozhodnutí, které nechce učinit.

Prakticky vše, před čím Burns varoval před potenciálním konfliktem na Ukrajině, se nakonec splnilo, když Spojené státy zatlačily Kyjev do války se svým sousedem Ruskem.

Tento precedens činí současné hrozby ředitele CIA vůči Číně ohledně Tchaj-wanu ještě důraznější.