Právě dnes probíhají na Tchaj-wanu velmi důležité volby – a to nejen pro tuto vzdálenou zemi. Jejich výsledek totiž může rozhodnout o tom, zda dojde k další zástupné válce v režii USA nebo zda budou žít místní i nadále v míru. V případě, že bude výsledek ve prospěch amerických jestřábů, můžeme ještě letos očekávat vznik dalšího ohniska válečného konfliktu.
Jak ukazují průzkumy, tak drtivá většina místních má zájem na zachování stávajícího stavu, jen velmi malé procento chce vyhlášení samostatnosti – a to co nejdřív. To jaksi neodpovídá názorům našich někdy až fanatických zastánců tohoto radikálního kroku, v čele s „vrchním“ Tchajwancem v Senátu.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že tyto loutky jen následují názory páníčků v US Deep state.
Stejně tak chce ovšem velmi málo Tchajwanců uskutečnit opačný radikální krok – tedy okamžité sjednocení s Čínou. Stávající stav se tak drtivé většině jeví být nejlepším, otázka je, jak dalece se to odrazí ve volbách.
K tématu se vyjádřil i jiný Američan, který vlastně hovoří i za většinu svých krajanů, jak ukazují i tamní průzkumy.
Americký reportér John V. Walsh apeluje na Tchajwance: „Americké kulky, tchajwanská krev je špatný obchod.“ Z jeho článku pochopíte, že dnešní tchajwanské volby mohou mít ohromný dopad na další světovou politiku…
13. ledna si obyvatelé Tchaj-wanu, oficiálně nazývaného Čínská republika, zvolí nového prezidenta a jednokomorový zákonodárný sbor, Legislative Yuan.
Tyto volby jsou o otázce politiky Tchaj-wanu vůči pevnině, Čínské lidové republice (ČLR). Tyto politiky budou mít hluboké důsledky pro východní Asii – a svět.
Největší hrozbou pro mír v regionu je krok Tchaj-wanu rozejít se s politikou jedné Číny a vyhlásit nezávislost na pevnině.
Politikou Čínské lidové republiky je mírové znovusjednocení s Tchaj-wanem někdy v budoucnu – pokud Tchaj-wan oficiálně nevyhlásí nezávislost, což by mohlo vést k válce.
Tchajwanský názor na odtržení od pevniny
Co si Tchajwanci myslí o odtržení?
V průzkumu National Chengchi University Taiwan Election Study z roku 2023 uvedlo 32,1 % respondentů, že by chtěli zachovat status quo na dobu neurčitou (největší kategorie); 28,6 % zvolilo status quo, aby se o osudu Tchaj-wanu rozhodlo později (druhá největší kategorie); 21,4 % zvolilo status quo s cílem usilovat o nezávislost a 6,0 % pro status quo s cílem „usilovat o sjednocení.“
Celkem 88,1 % nyní podporuje status quo a 60,7 % (první dvě kategorie) chce zachovat status quo bez konkrétního cíle do budoucna!
Naproti tomu pouze 1,6 % chce „sjednocení co nejdříve“ a pouze 4,5 % chce „co nejdříve nezávislost.“ V této otázce se Spojeným státům nepodařilo získat srdce a mysli Tchajwanců.
Jaký je zatím výsledek prezidentských voleb?
O prezidentský úřad se ucházejí tři hlavní strany: Demokratická progresivní strana (DPP), Kuomintang (KMT) a relativně nová Tchajwanská lidová strana (TPP).
Prezidentskými kandidáty jsou William Lai (DPP), Hou Yu-ih (KMT) a Ko Wen-je (TPP). Zatímco vůdci DPP jsou nezávislí, nepřátelští vůči Čínské lidové republice a velmi blízcí elitě zahraniční politiky USA, zbylí dva chtějí dosáhnout porozumění s pevninou a zachovat status quo.
Co o volbách říkají průzkumy? Aktuálně vede DPP, i když se zužujícím se rozdílem. Nedávný průzkum z 2. ledna ukázal 38,9 % pro Lai z DPP, 35,8 % pro Hou z KMT a 22,4 % pro Ko z TPP. Propevninské (pročínské) strany KMT a TPP dohromady získaly 58,2 % hlasů. Tím ale příběh nekončí.
V tchajwanském systému je k vítězství potřeba pouze většina. Kvůli rozkolu v opozici mezi KMT a TPP by mohla vyhrát DPP, která je v čele. Přesto by opozice měla mít v Legislative Yuan snadnou většinu, což DPP poněkud zpomalí.
Názory na intervenci USA v ozbrojeném konfliktu o Tchaj-wan
Pokud jde o to, jak Američané vnímají možný ozbrojený konflikt na Tchaj-wanu, poslední průzkum Chicagské rady pro zahraniční věci ukazuje: „Stejně jako v předchozích průzkumech většina Američanů (56 %) je proti vyslání amerických vojáků na Tchaj-wan, aby podpořili tchajwanskou vládu… “
Toto procento se jistě zvýší, pokud se válka protáhne, jako tomu bylo v případě zástupné války na Ukrajině. Opozice vůči dalšímu financování Ukrajiny sílí v Kongresu, zejména mezi republikány, což odráží rostoucí antiintervenční nálady mezi jejich základnou.
Co si americká politická třída myslí o cizincích, kteří umírají pro americké cíle? Zde jsou často citovaná slova vůdce senátní menšiny Mitche McConnella:
„Na Ukrajině nejsou zabíjeni žádní Američané. Přebudováváme naši průmyslovou základnu (pro výrobu zbraní). Ukrajinci ničí armádu jednoho z našich největších rivalů. Těžko na tom najdu něco špatného.“
Nezmiňuje se o statisících Ukrajinců obětovaných za „oslabení“ Ruska, jak říká ministr obrany USA. Tato neúcta k lidskému životu je nesmírně krutá a barbarská.
Americká zástupná válka proti Číně na Tchaj-wanu – „americké kulky, tchajwanská krev“
Stejně jako na Ukrajině by se zástupná válka na Tchaj-wanu vedla „americkými kulkami, tchajwanskou krví,“ slovy Olivera Northa.
Ve skutečnosti DPP již učinil rozhodující krok k přeměně mladých Tchajwanců na potravu pro děla tím, že od roku 2024 prodloužil délku branné povinnosti ze čtyř měsíců na jeden rok. To je ta „krev.“
Pokud jde o „kulky,“ Tchaj-wan od roku 1979 nakupuje od USA zbraně za miliardy dolarů. Nedávno začala Bidenova administrativa darovat Tchaj-wanu zbraně, což znamená, že na tyto zbraně budou použity americké daňové dolary.
K tomu se přidávají obrovské výdaje na americké základny, námořní cvičení a manévry nazvané „svoboda navigace.“ Pokud vypuknou boje a výdaje se zvýší, jak dlouho potrvá, než bude Amerika unavená z placení a bude chtít ven?
Koneckonců, Spojené státy jsou na druhé straně obrovského Pacifiku v bezpečí.
Zdá se, že základním plánem USA je vyprovokovat ČLR k vojenské akci, která by poškodila její pověst v očích jejích sousedů, a povzbudit ji, aby modernizovala svou armádu a připojila se k protičínským aliancím vedeným USA.
Pokud se to nepodaří, USA se nebudou vyhýbat operaci pod falešnou vlajkou nebo přímému padělku. Vezměme si fiktivní incident v Tonkinském zálivu, který zajistil souhlas Kongresu s válkou ve Vietnamu, která stála miliony životů.
Dnes mohou obyvatelé Tchaj-wanu udělat velký krok směrem k mírové budoucnosti. Pokud budou hlasovat pro vládu, která není spjata se současnou agresivní zahraniční politikou USA, mnozí z nás v Americe budou vděční.
A možná nás jejich hlas inspiruje k tomu, abychom zde ve Spojených státech zvolili více antiintervenčních bojovníků.
Verím,že Číne sa podarí aj v prípade víťazstva separatistických síl /nepochybujem o sfalšovaní volieb v tamojšej „prosperujúcej nezávislej demokracii“/ oslobodiť Tchajwan od USA a pripojiť ho k pevnine. Hongkong a Macao sa úspešne vrátili Číne, musí sa aj Tchajwan . Bohužiaľ to naozaj vyzerá na vojnu , mierové zjednotenie a dohoda nebudú možné.
Většina thaiwanců bude volit ve stresu a strachu vědí, že Yankees je dobrovolně ze spárů nepustí a budou se snažit jak jen to půjde zfalšovat co se dá, notabene na to jsou přece kabrňáci, jinak už by dávno zůstali s debilní británií sami. Ovšem Čína také nebude čekat do nekonečna zda Thaiwanci dostanou rozum neboť je to stále Čínské a aby si nechali Yankees parazita v kožichu, tomu nemůže nikdo věřit.
no jo no Ukrajina je v koncích tak po konci konfliktu na UA bude řada na Tchajwanu kde bude další konflikt
Čína je velice brzy srovná.
Ako sa dalo predpokladať, prezidentské „voľby“ vyhral separatista a americký prisluhovač William Lai. A výsledok tých parlamentných tiež asi bude v prospech protipevninských fanatikov. Čína by mala zaútočiť na Tchajwan – hoci aj zbraňami hromadného ničenia – ešte skôr, než tento odporný ostrov vyhlási nezávislosť.
Tchajwan má prezidentský systém, takže nezáleží na tom , že prezidentova strana stratila väčšinu v parlamente. Čína jednoducho musí zabrániť akýmkoľvek pokusom o vyhlásenie nezávislosti a po získaní tohto ostrova pod svoju kontrolu by mala nastoliť rovnako tvrdý režim ako v Tibete a Sin-ťiangu.