V Kanadě ocenili medailí úchyla za to, že udal útulek pro znásilněné ženy, protože odmítal ubytovávat biologické muže

Ano, také za udavačství lze v dnešních „pokrokových“ zemích získat vyznamenání. A Trudeauova Kanada nesmí v tomto směru zůstávat nijak pozadu. V zemi, kde se za podporu protestujících kamioňáků blokovaly lidem účty, a v jejímž v parlamentu otevřeně uctili nacistického zločince, je skutečně možné cokoli…

Biologický muž, který se prohlásil za ženu jménem Morgane Ogerová, obdržel kanadskou medaili za zásluhy poté, co bylo díky němu ukončeno financování nejstaršího útulku pro oběti znásilnění v zemi, protože nedovolil biologickým mužům, kteří se identifikují jako ženy, aby tam pobývali.

Oger, muž, který žije jako žena, převzal ocenění z rukou kanadské generální guvernérky Mary Simonové 7. prosince.

Kanada uvedla, že Oger je „šampiónem rozmanitosti,“ a proto si tuto poctu zaslouží.

V odůvodnění ceny se uvádí, že Oger „vytvořil spojenectví napříč stranickými liniemi, které poháněly změny v provinční a federální legislativě chránící jednotlivce před diskriminací na základě genderové identity nebo projevu.“

„Její odvaha, vize a vytrvalost pomohly nově definovat základní otázku rovnosti a podpořily inkluzivitu pro genderově rozmanité Kanaďany,“ pokračuje citace.

A jaké byly vlastně zásluhy tohoto úchyla? Zasadil se o zrušení financování útulku pro znásilněné ženy za to, že odmítl ubytovat biologické muže, kteří se prohlašují za ženy.

Městská rada ve Vancouveru v březnu 2019 díky jeho udání zrušila svůj grant ve výši 34 000 kanadských dolarů ročně od roku 2020, pokud útulek, nejstarší v Kanadě, který byl založen v roce 1974, nezmění svou politiku.

Radní Sarah Kirby-Yung řekla: „Odvedli fantastickou práci a jsou cennou službou, ale chtěli jsme se ujistit, že ji rozšíří pro všechny. Pokud dáváme veřejné prostředky, musíme je dát organizacím, které jsou inkluzivní.“

„Nechci žít v komunitě, která není inkluzivní a odmítá lidi, zejména pokud někdo prochází traumatem,“ dodala Kirby-Yung.

Organizace Vancouver Rape Relief si však stojí za svým a říká, že ženy, které tam zůstávají, se po znásilnění necítí bezpečně v přítomnosti mužů.

Bizarní na tom samozřejmě je, že by se mohl jakýkoli sexuální násilník prohlásit za ženu a pak si zažádat o ubytování v zařízení, kde jsou ubytovány právě oběti těchto násilníků.

O tom ostatně mohou vyprávět v ženských věznicích v Kanadě i USA, kde jsou již ubytovány stovky mužů, včetně těch, kteří byli odsouzeni za znásilnění žen. Co na tom, že ve vězení své činy často zopakují.

Důležité přece je být inkluzivní…