Německo je už dlouhodobě největším lákadlem pro muslimy, kteří od roku 2015 zaplavují Evropu. Jedním ze zásadních důvodů proč je to právě Německo, kam se většina vydává, jsou velmi štědré sociální dávky.
To si již uvědomují i mnozí Němci, kteří často nehodlají nadále ty, kteří je mají vyměnit, živit, takže v reakci na tuto vítací politiku začali pro další volby preferovat AfD.
Pro současnou vládní koalici jde o hotové pozdvižení, protože AfD roste i přes nekončící mediální dehonestaci strany a snahy o její zákaz.
Současná vláda tak prohlásila, že její migrační politika již nebude tak vstřícná jako dosud (což ovšem podle všeho nemyslí tak úplně vážně) a jedním z kroků, které mají údajně případné další žadatele o azyl odradit, je také nový způsob výplaty sociálních dávek.
Jistě všichni víte, že již někdy od roku 2014 – 15 vydává Mastercard spolu s EU a OSN platební karty pro migranty.
Ty byly zprvu rozdávány zejména na hranicích ve vstupních zemích EU v Řecku, Itálii či Španělsku. Později se tato praxe přenesla na azylová zařízení po celé Evropě.
Platební karty obsahují dávky v běžné výši, přičemž nikdo nekontroluje, zač přidělené dávky daný jedinec utrácí. Kartu může používat jako kdokoli jiný, kdo vlastní debetní kartu.
Nicméně v Německu nyní na několika místech přichází s novým typem karet, které mají údajně za cíl odradit od „migrační turistiky za dávkami.“
V podstatě se však zdá, že jde o test nového systému sociálních kreditů, který by mohl být plošně využit zejména v plně bezhotovostní společnosti.
Jak tedy fungují nové platební karty pro migranty v Německu, konkrétně v Durynsku?
Platební karta pro žadatele o azyl je běžně předplacená kreditní karta od poskytovatele platebních služeb Mastercard. Lze ji použít v maloobchodě a v bankomatech, kde jsou přijímány platby kartou Mastercard.
Díky předplacené funkci lze kartu jednotlivě nabíjet nebo vybíjet správou městské části.
Karta se vydává zvlášť každému žadateli o azyl, který má nárok na dávky.
Model Greiz stanoví, že 100 eur se vyplácí v hotovosti a zbytek je připsán na platební kartu.
Žadatelé o azyl se podle modelu Greiz musí – stejně jako doposud – dostavit osobně na okresní úřad. Podle modelu Greiz lze platební kartu použít pouze v dané oblasti (okres). Jedná se o regiony Greiz, Gera, Saalfeld a Jena.
Podle okresní správkyně CDU Martiny Schweinsburg nelze zůstatek přečerpat ani vyplatit v hotovosti. Pokud žadatelé o azyl vrátí zakoupené produkty, obdrží kredit na kupní cenu. Okres říká, že může stanovit úvěrový limit.
Pokud je limit dosažen, nelze na kartu přidat další kredit.“
Pilotní projekt má probíhat do poloviny ledna. Pokud se osvědčí, měla by být platební karta velmi rychle zavedena i v ostatních okresech.
Celá věc je zjevně jen předstíráním jednání politických aktérů, kteří se kvůli vzestupu AfD v průzkumech cítí pod tlakem, aby s omezováním imigrace něco udělali, nebo se alespoň chovali, jako by něco dělali.
Co to udělá, když žadatelé o azyl budou moci v budoucnu volně disponovat pouze se 100 eury měsíčně? Kolik peněz jim předtím zbylo ze sociálních dávek po uspokojení základních potřeb?
Dřív mohli část dávek poslat domů nebo s nimi udělat něco jiného, nikdo nekontroloval, kam peníze jdou. Nyní to kontrolováno bude.
Zde je ovšem třeba připomenout, že mnoho „pobíračů dávek“ z řad „Novoněmců“ si bokem přivydělává třeba prodejem drog, takže vesměs nejde o jejich jediný příjem. Zda nová praxe někoho vůbec odradí, se teprve uvidí.
Nicméně nový systém je přesně v tom duchu, v jakém se mají provádět platební transakce v době, kdy již bude úplně zrušena hotovost. Vše bude bezhotovostní, ale díky programovatelnosti CBDC bude také omezeno, kde a co můžete nakupovat.
Opatření je tedy součástí řady modelových experimentů ve směru systému sociálního kreditu a digitálního monitorování a kontroly, které by mohly být brzy rozšířeny mezi obyvatelstvo.
Další na řadě, soudě podle mezinárodních zkušeností, budou příjemci sociálních dávek. Austrálie to již praktikovala před lety a dala sociální dávky pod digitální omezení, aby si už nemohli nezaměstnaní kupovat alkohol a utrácet peníze za hazard.
Tedy i v Austrálii už roky zkouší karty, kde jsou omezeny nákupy některého zboží.
Aby se něco takového mohlo rozšířit mezi širokou populaci, musí být dále omezena dostupnost hotovosti.
Nejprve zřejmě omezí množství hotovosti, kterou lze vybrat z bankomatů, jak již bylo učiněno v případě pokusného králíka Mezinárodního měnového fondu v Nigérii, s cílem pomoci penězům digitální centrální banky dosáhnout průlom.
A k čemu může například v bezhotovostní společnosti dojít?
Při další vyhlášené „pandemii“ – i bez kontrol na státních hranicích – pak lze zajistit, aby nikdo nejezdil bez povolení na dovolenou nebo navštěvoval příbuzné nebo nedělal podobné věci, které budou zakázány.
Může vás to nakonec donutit zůstat ve svém 15minutovém městě.
Karta totiž bude platit jen v omezené oblasti – jinde s ní nezaplatíte. Přesně tak, jak to nyní testují v Německu na žadatelích o azyl.
Jakmile to bude praktikováno, lze tímto způsobem omezit i veškerou mobilitu, která údajně poškozuje klima.
Norský statistický úřad chtěl nedávno pomocí digitálních plateb zaznamenat, co přesně občané jedí a pijí, aby zlepšil jejich stravovací návyky. Úřad pro ochranu osobních údajů to po mnoha žalobách prozatím zastavil.
Banky již experimentují s rozpočty CO2, jejichž využití je zaznamenáváno prostřednictvím digitálních plateb.
Měření uhlíkové stopy tak bude zřejmě jedním z hlavních způsobů využití systému sociálních kreditů.
To vše bude ovšem možné naplno rozjet až v bezhotovostní společnosti. Proto je nutné se od hotovosti neodvracet a využívat ji jako hlavní platební prostředek…
