Již ve středu se mají v Holandsku, které je jednou z „testovacích“ zemí Evropy, konat předčasné parlamentní volby.
Po pádu vlády došlo nejprve k odchodu Rutteho, jehož vládnoucí VVD nyní vede politička tureckého původu. Tím chce strana přilákat voliče z řad muslimů, kterých je v zemi víc než dost.
Bývalý premiér Rutte by údajně mohl skončit ve vedení EK po eurovolbách příští rok. Již několik let opakovaně navštěvuje nejen srazy WEF, ale i Bilderbergu, takže je jasné, že je připravován na vyšší post v nadnárodních strukturách.
To je také podle mého názoru hlavní důvod pádu vlády, ve které by Rutte – jedna z čelních loutek globalistů – nemohl dokončit celé volební období.
Pár dní před volbami se nyní objevily průzkumy, podle nichž nečekaně raketově vzrostly preference straně PVV Cheerta Wilderse, což jen odráží trend v islamizovaných evropských zemích.
Původní obyvatelstvo si začíná uvědomovat, že má být vyměněno a jejich země se mají přeměnit v islámské chalífáty.
Toto „probuzení“ způsobilo ohromný nárůst preferenci protimigrančích a protiislámských stran v silně islamizovaných zemích Evropy – vysoké preference mají tyto strany v Rakousku, Německu, Holandsku, Portugalsku, Francii či Švédsku.
Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse zaznamenala dramatický nárůst popularity mezi nizozemskými voliči během několika dní, když se po působivém výkonu v poslední televizní debatě vyšvihla ze čtvrtého místa na první místo spolu s vládní VVD.
V posledním průzkumu, který provedla agentura MDH, posílila pravicová protiislámská strana svou volební pozici o pět procentních bodů na 26 procent, což je srovnatelné se stranou odcházejícího premiéra Marka Rutteho, kterou nyní vede v Turecku narozená ministryně spravedlnosti Dilan Yeşilgöz-Zegeriusová.
Zdá se, že nárůst podpory jde na úkor Nové společenské smlouvy Pietera Omtzigta, centristické strany bojující v prvních celostátních volbách, jejíž popularita klesla stejným rozdílem.
Popularita razantně klesla poté, co byly odhaleny vazby Omtzigta na Světové ekonomické fórum (WEF). Pro protestní voliče v Holandsku je působení v podobných strukturách znakem nevolitelnosti daného politika či strany.
„V uplynulém týdnu došlo k největším změnám v průzkumech v této kampani. To přímo souvisí s tím, že Geert Wilders se poprvé zapojil do televizní debaty až 12. listopadu,“ vysvětlil Maurice de Hond.
Nizozemská mainstreamová média byla obviňována ze zaujatosti, pokud jde o publicitu, kterou poskytují establishmentovým stranám ve srovnání s těmi, které obhajují konzervativní, nacionalistický přístup, zejména pokud jde o imigraci.
Začátkem tohoto týdne data zveřejněná organizací pro dohled nad diverzitou odhalila, že žádný politik z Wildersovy PVV nebo Fóra pro demokracii (FvD) Thierryho Baudeta se neobjevil v přední noční talk show Op1 od pádu nizozemské vlády v červenci, zatímco mainstreamové strany, které producenti považují za stravitelnější, byly během volebního období pozvány tucetkrát.
Zdá se, že debata SBS z tohoto týdne, o níž de Hond říká, že „Wilders se jasně ukázal být vítězem,“ drasticky posunula šance ve prospěch toho, že Wildersova strana bude součástí příští nizozemské vlády, nebo přinejmenším bude mít značný vliv na složení jakékoli koaliční vlády.
„V předposledním průzkumu, který proběhl pět dní před volbami mezi téměř 7 000 respondenty, vidíme tento drastický posun: PVV si polepšila o pět křesel a NSC o pět křesel. To je posílení trendu z minulého týdne,“ dodal autor průzkumu.
V posledních dvou týdnech PVV zvýšila svůj odhadovaný podíl hlasů o sedm procentních bodů, zatímco podpora NSC klesla o stejné číslo na nejnižší zaznamenanou úroveň od svého nedávného vzniku. Podpora vládnoucí VVD zůstala víceméně konzistentní.
Nizozemští voliči zamíří 22. listopadu k volebním urnám, aby zvolili novou vládu poté, co se koaliční vláda Marka Rutteho zhroutila především kvůli neshodám týkajícím se azylové a imigrační politiky.
Volby se odehrávají na pozadí azylové krize, která se rychle vymyká kontrole, o čemž svědčí nové údaje Imigrační a naturalizační služby (IND) z tohoto týdne, které odhalily, že více než 42 000 žadatelů o azyl pobývajících v Nizozemsku čeká na rozhodnutí o své žádosti o azyl a průměrná čekací doba na vyřízení žádostí přesáhla rok.
Počet nevyřízených žádostí o azyl nadále roste a představuje značné náklady pro nizozemské daňové poplatníky.
Navíc se očekává, že počet nově příchozích v příštím roce přivede celý azylový proces do bodu zlomu, předpovídá 49 000 až 76 000 nových žadatelů a odhaluje, že má kapacitu zpracovat pouze asi 47 000 žádostí ročně.
