Irská vláda je v jakékoli v současnosti prosazované agendě až extrémně radikální. Je velmi aktivní při výměně obyvatel, což se odrazilo na zvýšené kriminalitě, nedostatku bydlení pro místní a posléze i masových demonstracích proti politice otevřených hranic.
Irská vláda také prosadila nejtvrdší cenzurní zákon, plně podporuje LGBTQI agendu a stejně úporně se snaží plnit klimatickou politiku zeleného údělu.
V jejím plnění tak následuje Holandsko, které se již vloni pustilo do postupné likvidace více než 3000 vesměs živočišných farem.
Irská vláda by měla vyčlenit rozpočet ve výši 600 milionů eur, aby mohla každý rok po dobu tří let vybíjet 65 000 krav, aby splnila své klimatické cíle, podle interních zpráv, které má k dispozici Irish Independent.
Noviny uvedly, že 10 procent veškerého dobytka v Irsku bude muset být v nadcházejících letech zlikvidováno, aby bylo dosaženo ambiciózních plánů vlády na dosažení čistých nulových emisí uhlíku nejpozději do roku 2050 a snížení emisí o 51 procent do roku 2030.
Masové vybíjení 200 000 krav během tří let by mohlo být jedním ze způsobů, jak pomoci irskému zemědělskému sektoru „uzavřít mezeru“ v jeho emisních cílech, podle informačního dokumentu ministerstva zemědělství.
Plán by irským zemědělcům kompenzoval ztrátu stáda dojnic, přičemž zpráva naznačuje, že by byl vyžadován rozpočet ve výši 600 milionů EUR.
Zemědělci však nejsou přesvědčeni o potřebě uchýlit se k tak drastickým opatřením a poukazují na to, že ostatní znečišťující průmyslová odvětví nemusí trpět stejným osudem.
Pat McCormack, prezident Irské asociace dodavatelů mléka, řekl v úterý Newsweeku, že irská stáda dojnic nejsou o nic větší, než tomu bylo na přelomu století.
„Naše stáda nejsou o nic větší než před 25, 30 lety. Lze totéž říci o dopravním průmyslu, lze totéž říci o leteckém průmyslu?“ zeptal se.
Na otázku, zda farmáři považují vybíjení stád dojnic za rozumné, McCormack odpověděl: „Pokud existuje systém, musí to být dobrovolný systém. To je naprosto zásadní…. “
Prezident asociace vysvětlil, že zemědělský průmysl je připraven zavázat se ke strategickému směřování irské vlády a hrát svou roli, ale tvrdil, že by mohly a měly být prozkoumány jiné cesty, spíše než se spoléhat pouze na vybíjení dobytka.
„Měli bychom investovat do infrastruktury, která může přinést výsledky z vědeckého hlediska. A víme, že nízké emise jsou lepší a měli bychom pokračovat v investicích do další vědy a výzkumu, protože to je naprosto zásadní, když se posouváme vpřed,“ řekl.
Plány na vybíjení dobytka se dlouho připravovaly, přičemž návrhy byly poprvé představeny v roce 2021. Zpráva z té doby naznačovala, že bude třeba utratit až 1,3 milionu kusů skotu, aby se snížily skleníkové plyny v irském zemědělství na udržitelnou úroveň.
Bylo vytvořeno konsorcium s názvem Food Vision Dairy Group, aby prozkoumalo způsoby, jak by irští zemědělci v odvětví mléka a mléčných výrobků mohli splnit klimatické cíle, a byl zvážen návrh vyrovnávací platby ve výši 5 000 EUR na krávu.
Některá vládní ministerstva zašla ještě dál se zprávou Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) zveřejněnou v únoru tohoto roku, která vyzývá k 30% snížení odhadovaných 7,4 milionu kusů skotu, který je v současné době v celém Irsku.

Právě pratur a další velcí přežvýkavci udržovali v naší krajině mozaikovité bezlesí a na jejich existenci byly závislé hodnotné ekosystémy a celá řada rostlin a živočichů. Někdy se těmto přežvýkavcům říká „ekosystémoví inženýři“. Odhaduje se, že jejich celková biomasa byla dokonce větší, než je dnes hmota hospodářských zvířat.
Člověk sice pratura vyhubil, ale pak tyto ekosystémy bezděčně zachránil tím, že začal chovat hovězí dobytek (což jsou v podstatě potomci praturů). Na jejich pastvinách se podařilo zachránit hodnotná společenstva a dnes představují pastviny jednu z nejcennějších součástí naší krajiny.
Od roku 1990 u nás významně ubylo hospodářských zvířat. To významně zhoršilo stav naší krajiny. Jednak výrazně ubylo pastvin (zejména v nižších polohách) a jednak byla orná půda ochuzena o významný zdroj humusu, což významně snížilo její úrodnost a vodozádržnou schopnost.
V rámci zlepšení stavu krajiny proto bude nutné masivně podpořit živočišnou výrobu, zejména podpořit menší venkovní chovy a zvýšit stavy hovězího dobytka. Tím jednak dojde ke zvýšení plochy cenných pastvin (a také jetelovin, které zlepšují stav půdy) a jednak se zvýší podíl chlévských zbytků, kterými bude možné obohatit půdu.
EU se naopak snaží stavy dobytka snížit. To je jeden z mnoha ukazatelů toho, jak je Brusel mimo realitu a jak politika EU, jakkoliv údajně zaměřená na ochranu přírody, ve skutečnosti přírodě škodí. Je proto potřeba se přestat řídit podle EU a začít používat zdravý rozum.
AUTOR: Jan Sedláček
Tak toto je ozaj na psychiatriu!!! To ako si ľudia môžu voliť takýchto idiotov? Čím to je?