Dalo by se psát něco o nekompetentnosti vlády, nicméně vláda jistě velmi dobře ví, co dělá. Má-li za úkol ponížit životní úroveň a zlikvidovat průmysl i zbytky naší soběstačnosti, pak je na nejlepší cestě.
V zemích, které mají podobně vysoké ceny energií, jsou výrazně vyšší platy i důchody, což zároveň znamená, že v přepočtu na kupní sílu máme energie jednoznačně nejdražší.
Ale budeme-li upřímní, za situaci může nejen současná tragická ukrajinská vláda, která nějakou záhadou zabloudila do ČR, ale také vlády předchozí, které nás roky držely na lipské burze.
Dosud jsme tak neměli nikdy ve vládě politickou reprezentaci, která by v tomto směru jednala v zájmu občanů a ne v zájmu korporací.
Draho je i v dalších evropských zemích, ale na druhou stranu existují i země, ve kterých je energie stále cenově dostupná, jak ukazuje nedávná srovnávací studie.
V aktuálním srovnání cen pro soukromé domácnosti, pokud jde o elektřinu a zemní plyn, jsou v evropských metropolích velké rozdíly. V některých zemích náklady raketově vzrostly, zatímco jiné země si vedly mnohem lépe. Vzhledem k tomu, že ceny se mohou na úrovni státu lišit, je snazší je porovnat s průměrnými cenami v každém hlavním městě. Výsledky jen ukazují, že jak v cenách elektřiny, které vyrobíme víc, než kolik jí spotřebujeme, tak v cenách plynu, jsme mezi „šampiony.“
První tabulka ukazuje srovnání cen elektřiny:
U elektřiny byl v prosinci 2022 na špici Brusel (54,44 eurocentů za kWh), který jen velmi těsně následovala na druhém místě Praha (53,52) a třetí Kodaň (53,35). Dále následuje Řím (52,46) a s 51,75 eurocentů je na pátém místě Berlín.
Ale pro srovnání, elektřina je opravdu levná za 10,40 eurocentů za kilowatthodinu v Budapešti a také v Srbsku, které není členem EU, kde obyvatelé Bělehradu platí 8,47 eurocentů. Belgičané, kteří mají nejdráž, platí za elektřinu více než pětkrát více než Maďaři a dokonce asi šest a půlkrát více než Srbové. My jsme na tom v závěsu za Belgičany velmi podobně.
Druhá tabulka ukazuje srovnání cen plynu:
U zemního plynu je situace podobná. Plyn byl obzvláště drahý v prosinci ve švédském hlavním městě Stockholmu, kde zaplatili 30,03 eurocentů za kWh. O moc lépe to nevypadá v Amsterdamu (29.28) a ve Vídni (28.01). Praha samozřejmě opět nemůže na vrcholku žebříčku chybět. Následuje na čtvrtém místě s 22,11 eurocentů.
A i zde jsou srbské hlavní město Bělehrad (3,53 eurocentů za kWh) a Budapešť (2,48 eurocentů) nejlevnějšími hlavními městy. Záhřeb, Bratislava a Varšava mají plyn ve srovnání s vrcholkem žebříčku velmi levný, každé město za něco málo přes pět eurocentů za kilowatthodinu.
Je třeba poznamenat, že zejména Maďarsko a Srbsko nadále získávají zemní plyn a ropu z Ruska a platí za ně mírnou, sníženou cenu. Ostatní země nyní spoléhají především na zkapalněný LNG, který se nakupuje za vysoké ceny.
Bohužiaľ ani naša republika príliš nezaostáva za ČR, aj u nás dostávajú podnikatelia a samosprávy faktúry s desivo vysokými sumami. A zdravotníctvo už kolabuje, niektorí zúfalí lekári žiadajú od pacientov poplatky, samozrejme bez opory v zákone.