Průzkum: Polovina z asi milionu Ukrajinců, kteří jsou v Německu se nehodlá nikdy vrátit domů

Na úvod je třeba zdůraznit, že tento počet je stále – v přepočtu na počet obyvatel – nižší, než u nás. Na druhou stranu nejde o jediné cizince, jejichž počet jde do milionů. Asi ještě větším problémem pro Německo jsou 2 miliony muslimů z Afriky a Asie, kteří se v zemi usadili od roku 2015 a jejich počty nadále přibývají.

Ovšem lze předpokládat i ten scénář, že se do Německa vydá i část Ukrajinců, kteří jsou aktuálně v Polsku, kde již značně „zkrouhli“ dávky, přičemž Německo je v tomto směru stále stejně štědré. Vyhlášený sociální systém ostatně přitahuje do země jako magnet cizince z celého rozvojového světa.

Od začátku války na Ukrajině uprchl do Německa asi 1 milion Ukrajinců. Podle průzkumu se většina cítí v zemi vítána, což znamená, že mnozí nemají v plánu se vrátit po celá léta a významná část se nikdy nechce vrátit na Ukrajinu.

Průzkum se dotazoval více než 11 000 lidí, kteří uprchli z Ukrajiny do Německa a usadili se v zemi po vypuknutí rusko-ukrajinské války. Zhruba třetina dotázaných by se ráda vrátila domů.

Více než čtvrtina respondentů, 26 procent, však uvedla, že by chtěli žít v Německu navždy a nechtějí se vrátit na Ukrajinu ani po skončení války.

Jedenáct procent respondentů uvedlo, že by určitě chtěli zůstat v Německu několik let a pak se rozhodnou, zda se vrátí. Kromě toho dalších 17 procent uprchlíků v produktivním věku mělo v době průzkumu práci a neplánuje se vrátit na Ukrajinu. Studie zjistila, že většina z nich pracovala v zaměstnáních vyžadujících vysokoškolské vzdělání nebo odbornou kvalifikaci.

Zatímco Němci mají méně problémů s integrací s Ukrajinci, přidání milionu lidí zatížilo německé systémy bydlení, vzdělávání a sociálních dávek. Skutečnost, že tolik Ukrajinců chce trvale zůstat v zemi, by mohla představovat problémy, zejména vzhledem k tomu, že většina Němců vyjadřuje velké obavy, že do země přichází příliš mnoho migrantů.

„Tato míra je považována za relativně vysokou, a to i ve srovnání s předchozími zkušenostmi s jinými skupinami uprchlíků,“ řekl Herbert Brücker z Institutu pro výzkum zaměstnanosti.

Na chování mnoha ukrajinských uprchlíků v Německu se však ne vždy pohlíží příznivě. Potraviny neprodané nebo darované supermarkety, pekárnami a výrobci potravin jsou shromažďovány neziskovými organizacemi a distribuovány potřebným za malý poplatek. Marco Modrow, šéf jedné organizace, říká, že uprchlíci z Ukrajiny jsou také vítáni v potravinové bance, ale mnoho Ukrajinců si stěžuje na to, co považují za špatné služby.

Byli naštvaní například proto, že zaměstnanci organizace je nenechali si zboží vybrat, ale byli i tací, kteří si stěžovali, protože dostali kus ovoce s malým otlakem, a jiní, kteří byli naštvaní, protože datum spotřeby potravin, které dostali, bylo do jednoho nebo dvou týdnů.

Jeden uprchlík dokonce hodil hlávku salátu na jednoho ze zaměstnanců, protože byl trochu zvadlý.

„Tady jsme napadáni téměř každý den, protože se někomu něco nelíbí,“ řekl Modrow a také poznamenal, že ukrajinští uprchlíci musí přijmout určité kompromisy ohledně podmínek. V potravinové bance se objevili také lidé, kteří požádali o krevety a kaviár.

Modrow také řekl, že mnoho ukrajinských uprchlíků přijíždí do potravinové banky v drahých autech, jako jsou SUV, což způsobilo mnoho pobouření mezi ostatními lidmi v nouzi. Dodal, že lidé jsou také zaskočeni skutečností, že někteří Ukrajinci „v nouzi“ platí za potravinový balíček v hodnotě 2 EUR bankovkou 100 EUR.

Tolik k situaci v Německu. Průzkum lze jistě aplikovat i na naše podmínky, tedy podle situace v Německu lze odhadnout i to, kolik Ukrajinců zůstane po válce u nás prakticky navždy.

Nakonec jen zbývá poslední krok, kterým by naše vláda mohla napodobit Německou. Ta totiž nedávno přišla se zákonem, který umožňuje úspěšným žadatelům o azyl získat občanství již po dvou letech od přiznání azylového statusu.

Do parlamentních voleb, které Německo čekají – stejně jako ČR – až v roce 2025, stihnou dát občanství všem, kdo do země dosud přijeli a nebyl jim zamítnut azyl.  Tím si německá vláda zajišťuje další voliče…