Také v Indii probíhá krutý džihád, hinduisté jsou vyháněni ze svých domovů, které obsazují muslimové

Džihád je v jeho určité fázi všude stejný. Začíná přetvářkou, pokračuje obsazováním území a končí konverzí a vybíjením bezvěrců. Právě to se nyní odehrává například v několika afrických zemích (především v Nigérii) a také v Indii, kde jsou původní hinduisté vyháněni z jejich domovů, hinduistické chrámy jsou vypalovány či přestavěny v mešity a mladé dívky jsou unášeny a násilně konvertovány.

To vše se děje na severu země a denně si lze přečíst o podobných činech ze strany muslimů. Na severu již nemá centrální vláda žádnou moc a islamizace postupuje dále na jih.

Vyhnání hinduistů muslimy tak již v Indii není ojedinělou událostí, jako tomu bylo před časem v Kašmíru. Bohužel se jedná o pravidelný a dnes dokonce i každodenní jev, kterému se dostává malé nebo žádné mediální pozornosti. Možná je v Indii příliš mnoho hinduistů, takže na hinduistických životech nezáleží. Také se zdá, že ukazovat jakékoliv muslimy ve špatném světle je v médiích západního establishmentu zakázáno.

Není totiž příliš přínosné ukazovat Evropanům, co je již za relativně krátkou dobu čeká. A ta doba se zkracuje s tím, jak islamizace postupuje.

To je důvod, proč média a takzvané humanitární organizace mlčely, když muslimští hrdlořezové přistoupili k nevinným hinduistům a požádali je, aby si sbalili kufry a odešli. K incidentu došlo v oblasti Tola Mohalla ve městě Firozabad ve státě Uttarpradéš. Je ironií, že tento stát je řízen hlavním ministrem, který byl označen za nejvíce protimuslimského ministra, jakého Indie viděla.

Hinduisté v Tola Mohalla vylepili plakáty, které tvrdí, že se stali terčem muslimů, kteří chtějí postavit mešitu na místě, kde stojí hinduistický chrám. Celý spor začal, když se muslimové pokusili obsadit tento chrám, který je za hinduistickou čtvrtí. Podle místních obyvatel muslimové zablokovali cestu k chrámu tím, že před ním zaparkovali svá vozidla. Také vyhrožovali chrámovému knězi poté, co protestoval proti nahodilému parkování, které blokovalo cestu do chrámu.

Oběti podrobně popsaly své utrpení a obvinily  Raju Khana, alias Raju Chikna, a Amana Khana jako hlavní pachatele. Dvojice údajně urážela a napadala hinduistické ženy. Situace se rychle vyhrotila a hinduisté se báli poslat své dívky mimo domovy.

„Jsme obtěžováni a nuceni opustit toto místo. Ženy nejsou v bezpečí, protože muslimové je znásilňují. Dívky jsou sexuálně obtěžovány, kameny a cihly jsou házeny na naše domovy. Bojíme se, protože máme malé děti,“ tvrdí  hinduistky, které tam bydlí. Když se reportér zeptal, zda podaly nějakou stížnost na policii, starší dáma řekla: „Zkoušely jsme si stěžovat mnohokrát, ale nikdo nás neposlouchá. Dokonce ani policie se s námi nebaví a nenaslouchá našim obavám.“

Muslimská strana údajně podala falešnou a jednostrannou žalobu proti 28 hinduistům. Administrativa zůstává lhostejná k situaci hinduistů, kteří zůstávají vzhůru celou noc a dohlížejí na své děti. Někteří obyvatelé také uvedli, že muslimové házejí maso a kosti do jejich domovů, aby je vyhnali z oblasti.

„Byla to oblast s hinduistickou většinou a tento starobylý chrám tu stojí už dlouho. Raju koupil dům v této oblasti před několika lety. Poté, co koupil dům, chtěl chrám zavřít a přeměnit ho na mešitu. Hinduisté jsou záměrně pronásledováni, aby byli nuceni prodat své domy a opustit oblast,“ prozradil další obyvatel.

Opět to není poprvé, co hinduisté uprchli ze svých domovů a měst poté, co je v posledních letech pronásledovali a ohrožovali muslimové. Po exodu Kairana v roce 2016 byli hinduisté muslimy systematicky nuceni uprchnout z Tonku, Rádžasthán (září 2021), Bharuchu, Gudžarát (říjen 2021), Ratlamu, Madhjapradéš (leden 2022) a Mahajani Toly (červen 2022). Institucionalizovaná apatie indického sekulárního státu vůči hinduistům jen zhoršila utrpení „většinové komunity“ a povzbudila takzvané „pronásledované muslimy.“

Zde je třeba poznamenat, že také v Indii se začínají ohánět islamofobií, což je v souladu s tím, jak se nyní propaguje islám v Evropě. Na džihádu se tak podílí i vlády, které islamizaci vlastních zemí dopouští, v případě Evropy je pak hlavním viníkem politika EU.