Byl vysledován tok Američany ukradené syrské ropy do Iráku (video)

Již v minulosti jste si zde mohli přečíst o soustavných krádežích syrské ropy americkou armádou. Ta ukradne až 80%(!!) produkce syrské ropy, která se nachází na okupovaných syrských územích.

Ale z krádeží rozhodně neprofitují pouze Američané, i když jim samozřejmě zůstává největší díl. Kde všude tedy končí ukradená ropa a kdo další z ní má prospěch?

Zatímco americká role při drancování syrských zdrojů je dobře zdokumentována, méně se ví o zapojení Iráku v Kurdistánu do jejich přepravy a distribuce.

Přestože se děravá irácko-syrská hranice táhne v délce více než 600 kilometrů, zhruba polovina z nich – v praxi – nepodléhá žádnému státnímu úřadu. V průběhu let tento nedostatek komplexní hraniční kontroly vedl k řadě bezpečnostních hrozeb pro obě země, v neposlední řadě k pokračující přítomnosti teroristů z ISIS v pohraničních regionech.

Na irácké straně vytvořila společná operační skupina dvě obranné linie a kromě betonových bariér a strážních věží zaujala proaktivní přístup na nízké úrovni k boji proti terorismu.

Pašování ze Sýrie do iráckých pohraničních měst je dalším charakteristickým rysem současných pohraničních aktivit, které představují hrozbu i příležitost pro mezinárodní koalici vedenou USA, jejíž síly operují na obou stranách hranice.

Pod rouškou této mezinárodní koalice kontroluje americká armáda hranice mezi Irákem a Sýrií, konkrétně hraniční přechod Fishchabour-Semalka, nelegální hraniční přechod Al-Waleed mezi iráckým Kurdistánem a syrským územím okupovaným USA a hraniční přechod Al-Mahmoudiyah. Všechny tyto hraniční přechody jsou proslulé nelegálním pašováním syrské ropy do severního Iráku, do kterého jsou přímo zapojeny americké síly.

New footage of a US military convoy smuggling stolen oil out of Raqqah, Syria.

The US army has been consistently looting the country's oil and smuggling it into their Iraq bases.

Washington steals over 80 percent of Syria's oil output per day
MORE https://t.co/s1z2uIjzJk pic.twitter.com/ko7EsxTRdh

— The Cradle (@TheCradleMedia) August 10, 2022

Na obloze v regionu se běžně vznášejí průzkumné drony a americká armáda uděluje bezpečnostní zakázky soukromým bezpečnostním firmám. Zaměstnanci těchto společností, cestující ve vozidlech s pohonem všech kol pod vzdušným krytím USA, jsou zodpovědní za zabezpečení pohybu syrské ropy na irácké území – ačkoliv jejich úkolem je výhradně přeprava logistického vybavení pro mezinárodní koalici.

Když The Cradle dorazila do pohraniční oblasti, aby mohla vše dále prozkoumat, bylo nám zabráněno dostat se přes společný kontrolní bod jednotek Peshmerga a Asayish, kurdských vojenských a zpravodajských sil.

Tento kontrolní bod odráží bezpečnostní koordinaci mezi Pentagonem a ministerstvem Pešmergů v iráckém Kurdistánu a probíhá bez vědomí nebo koordinace Bagdádu. Nevědomost irácké centrální vlády o situaci na jejích hranicích shrnuje vysoce postavený irácký bezpečnostní zdroj, který The Cradle řekl, že američtí vojáci jsou zde, aby „podporovali kurdské síly jako součást iráckého obranného systému v boji proti terorismu“.

Kmenové zdroje však potvrzují, že nelegální hraniční přechody mezi Irákem a Sýrií fungují pod rouškou této „bezpečné zóny“ ke zcela jiným účelům. Desítky tankerů převážejících pašovanou syrskou ropu týdně projíždějí v konvojích, doprovázených americkými stíhačkami nebo vrtulníky.

Pastýři v regionu tato tvrzení potvrzují a poukazují na to, že syrská ropa je přepravována na vojenskou základnu Harir v Erbilu, hlavním městě irácké oblasti Kurdistán (KRI), ve prospěch kurdské ropné společnosti KAR Group, patřící šejku Baz Karim Barzánímu. který má blízko k rodině vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Massouda Barzaního.

Ten má úzké vazby s novým takzvaným „Klubem vlivných zemí“ v Iráku, což odkazuje na Spojené arabské emiráty a Turecko. Barzání má také úzké vztahy s USA podporovanými Kurdy vedenými Syrskými demokratickými silami (SDF) v Sýrii, jejichž členové chránili konvoje převážející syrské ropné nádrže.

Šejk Baz se stal terčem kritiky v březnu, když jedno z jeho sídel, které údajně využívala izraelská zpravodajská agentura Mossad jako úkryt, bylo zasaženo raketami íránských revolučních gard (IRGC), které zabily a zranily agenty uvnitř.

V té době kurdský politik Hiwa Seid Salim řekl The Cradle, že má podezření, že důvod íránského útoku na sídlo šejka Baze souvisí s jeho obchodními aktivitami, které podle íránských bezpečnostních zdrojů zahrnovaly prodej irácké (nebo syrské) ropy a plynu vlastněných Izraelem.

Sheikh Baz byl jedním z komunikačních kanálů mezi KDP a vládou Saddáma Husajna pro přepravu irácké ropy do Turecka během ekonomického embarga vůči Iráku. Po americké invazi v roce 2003 spolupracoval s USAID a ze své stavební společnosti, založené v 90. letech, udělal ropný konglomerát.

Bývalý irácký diplomat v rozhovoru pro The Cradle poukazuje na to, že krádeže přírodních zdrojů v Sýrii výrazně vzrostly, když se k moci dostal bývalý americký prezident Donald Trump. Tehdy řekl iráckým představitelům, že „syrská ropa je levná cena za příspěvek Washingtonu k boji proti ISIS“.

I když není možné přesně určit množství uloupené ropy, irácké kmenové zdroje potvrzují, že cesta tankerů přes hlavní přechody schválené americkou armádou (Fishkhabour, Al-Waleed nebo Al-Yaarubiyah) trvá asi 48 hodin.

Podle těchto zdrojů je na každé cestě obvykle 70 až 100 tankerů přepravujících syrskou ropu.

Uvnitř Sýrie konvoje s tankery projíždějí oblastmi, které nespadají pod pravomoc ústřední vlády. Cesta začíná v syrské oblasti Al-Džazíra a prochází přes Al-Hasakah, kde se na hodiny zastaví, než se vydají k jednomu z hraničních přechodů, aby získali zásoby, a poté do lokality Harir v Erbilu.

Odtud je ropa vypouštěna do dalších nádrží, které ji odvážejí na americkou základnu Ain al-Assad v irácké provincii Anbar nebo do provincie Halabja, kde se nachází další americká vojenská základna.

Přesun cisteren z Kurdistánu na základnu Ain al-Assad nebo jiná místa americké armády musí předem schválit Národní operační středisko. Tyto přesuny se tedy odehrávají pod rouškou „logistické podpory pro mezinárodní koaliční síly“, což je irácký bezpečnostní zdroj v úzkém kontaktu s USA. I když je nepravděpodobné, že by Bagdád zůstal zcela v nevědomosti ohledně tohoto opakovaného porušování irácké suverenity a územní celistvosti, zdá se, že má k této záležitosti velmi málo co říci.

Podle zdroje by cesta tankerů přes hraniční přechod Al-Qaim al-Bukamal byla kratší, kdyby jej nekontrolovaly irácké ozbrojené skupiny, které obvinily premiéra Mustafu al-Kadhimiho z „otevření dveří“ pro Američany.

Tentýž bezpečnostní zdroj poukazuje na to, že tyto skupiny nepřestaly volat po stažení amerických sil z Iráku, které pokračují ve svých bezpečnostních a zpravodajských aktivitách uvnitř státu pod rouškou poskytování bezpečnosti a vojenského poradenství iráckým silám v boji proti terorismu.

„Poradní činnost“ americké armády se prý omezuje na poskytování satelitních snímků přítomnosti ISIS v horách severního Iráku. Irácké úřady by však tyto informace mohly získat i bez pomoci USA, uvádí vojenská Joint Operations Room, nejvyšší vojenská a bezpečnostní agentura v Iráku.

The Cradle se pokusila požádat irácké vládní úředníky, aby se vyjádřili k tomu, co se děje na iráckých hraničních přechodech, ale nedostali žádnou odpověď.

Politický zdroj přisuzoval toto nereagování „politické křehkosti“, kdy se stalo běžné, že se osoby s rozhodovací pravomocí vyhýbají komentářům k informacím považovaným za „citlivé“. To platí zejména v době politické nejistoty, kdy se Irák zdráhá vymanit se z hospodářské krize.

Irácké úřady nedávno podnikly některé pozitivní kroky, včetně schůzky mezi iráckou pohraniční stráží a důstojníky syrské armády v Bagdádu – první svého druhu od roku 2021 – s cílem projednat posílení spolupráce v boji proti teroristům a pašeráckým sítím.

Neschopnost Bagdádu zasáhnout proti nelegální přepravě ukradené syrské ropy do Iráku zachovává – a potvrzuje – názor některých iráckých frakcí, že vláda Mustafy al-Kadhimiho jsou pouze loutky v rukou USA.