Je Rusko skutečným cílem západních sankcí?

Od samého začátku bylo jasné, že na sankce doplatí zdaleka nejvíc Evropa. Ale předně státy EU měly být nejvíce postiženými, vždyť jde o tytéž země, jejichž vlády záměrně ruinovaly ekonomiku drakonickými restrikcemi pod záminkou „ochrany zdraví.“ Této zámince dnes věří již jen úplní idioti, neboť lockdowny a s tím související vypnutí ekonomiky nemají s ochranou zdraví nic společného. To je dnes již všeobecně známý fakt.

Ti stejní zločinci, kteří vám tvrdili, že likvidace ekonomik zachraňuje životy, vám nyní tvrdí, že protiruské sankce jsou správné a údajně poškodí především Rusko. A je třeba v sankcích přitvrdit, třeba i tak, že se vzdáme plynu. Neboť Rusko pod sankcemi již nechce platit za svůj plyn dolary nebo eurem, ale jedině rublem.

Rusko bude zřejmě postiženo sankcemi mnohem méně, než aktivistická Evropa, jejíž politici, za nadšeného přikyvování tupých mas, likvidují ekonomiky a především střední třídu, která ekonomiku drží pohromadě, jak se dá. A je třeba zdůraznit, že v tomto naprosto vede naše vláda, která již dala najevo, že lidem při stávajícím zdražování pomáhat nijak nehodlá. Tedy vyjma těch, kteří si vždy dokázali vyřvat štědré dávky. Ti samozřejmě nemohou strádat.

Je zajímavé, že tytéž země, které nyní uvalují sankce na Rusko a ožebračují vlastní občany, je neuvalují na Saúdskou Arábii, která již 7 let provádí genocidu v Jemenu. A ani na Turecko, roky okupující Sýrii. Proč tedy protiruské sankce? Jaký je jejich skutečný účel?

Ještě ani válka neskončila a již se začínají důsledky šílených sankcí projevovat. A potvrzuje se, že hlavním účelem byla od samého začátku likvidace ekonomiky evropských zemí. Nevěřím, že kdy měly sankce ve skutečnosti zničit rubl. Globalisté moc dobře věděli, že ve spojení s Čínou a dalšími zeměmi tyto sankce Rusko ustojí. Ale také věděli, že země EU, do značné míry závislé na ruském plynu a ropě, ale i potravinách, sankce neustojí….

Rostoucí ceny ropy, energetická a potravinová krize na obzoru… Je možné, že jsme SKUTEČNÝM cílem této ekonomické války?

Zde můžete vidět, že ruský rubl se již vzpamatoval z propadu způsobeného západními sankcemi a je téměř zpět na předválečné úrovni:

Pokud něco, sankce se zdají být v nejlepším případě zcela impotentní a v horším případě úžasně kontraproduktivní. To tedy v případě, že skutečně měly sloužit k pádu rublu. Ale byl to skutečný účel, pokud víme, že EU je hlavním „bitevním polem“ Velkého resetu? 

Není to tak, že by USA/EU/NATO nevěděly, jak paralyzovat ekonomiky. Po léta praktikovali hladovění obyvatel Kuby, Iráku, Venezuely a mnoha dalších zemí.

Nyní by se dalo namítnout, že Rusko je větší, rozvinutější ekonomika než tyto země, a je to pravda, ale USA a jejich spojenci dokázali ruskou ekonomiku v minulosti dost drasticky poškodit.

Ještě v roce 2014, po „anexi“ Krymu, byly západní sankce ve srovnání s nedávnými bezprecedentními opatřeními krotké, ale zásadní je, že USA masivně zvýšily svou vlastní produkci ropy a později téhož roku (po návštěvě amerického ministra zahraničí Johna Kerryho), Saúdská Arábie udělala totéž.

Navzdory námitkám ostatních členů OPEC – zejména Venezuely a Íránu – Saúdové zaplavili trh ropou.

Výsledkem těchto opatření byl nejprudší pokles cen ropy za poslední desetiletí, když klesl ze 109 dolarů za barel v červnu 2014 na 44 dolarů v lednu 2015.

To uvrhlo Rusko do recese v plném rozsahu, což způsobilo, že se ruský HDP pod Putinovým vedením poprvé snížil.

A právě před dvěma lety Saúdská Arábie znovu zaplavila trh levnou ropou, údajně proto, aby soutěžila s Ruskem o podíl na trhu s ropou. Západ tedy ví, jak ublížit Rusku, pokud opravdu chce – zvýšením produkce ropy, zaplavením trhu a zvýšením ceny.

Ale zvýšily tentokrát USA svou produkci ropy? Spoléhaly na své spojence v Zálivu, že udělají totéž?

Vůbec ne.

Ve skutečnosti USA tvrdí, že nejsou schopny zvýšit produkci ropy kvůli „nedostatku personálu“ , který je způsobem covidem.

Stejně tak Saúdská Arábie nežene trh s ropou do propasti, ale záměrně zvyšuje ceny.

Ano, právě teď, když jsou západní spojenci uvězněni v údajné ekonomické válce s Ruskem, ceny ropy prudce rostou a mohlo by to pokračovat.

To je dobrá zpráva pro ruskou ekonomiku, která by dokonce mohla vymáhat škody z brutálních sankcí.

Vysoká cena ropy a podle vládnoucích politiků údajná nutnost „nespoléhat se na Putinův plyn“ nepochybně povedou k milionům investic do „zelených“ technologií.

Západní sankce míří i na další ruský export, včetně obilí a potravin obecně.

Rusko je čistým vývozcem potravin, což znamená, že vyváží více potravin, než dováží. Naopak, mnoho západoevropských zemí je závislých na dovozu potravin, včetně Spojeného království, které dováží přes 48 % potravin.

Když Evropa odmítne kupovat ruské jídlo, výsledkem je, že Rusko jídlo bude mít… a Západ ne.

A stejně jako ropa i rostoucí ceny potravin ruské ekonomice více pomohou, než ji poškodí.

Vezměte si například pšenici, kterou Rusko prodává jako největší světový exportér. Naprostá většina této pšenice se ani neprodává do západních zemí, ale do Číny, Kazachstánu, Egypta, Nigérie a Pákistánu –, a proto se na ni ani nevztahují sankce. Tyto země se totiž k protiruským sankcím nepřipojily.

Sankce a válka přesto zvýšily cenu pšenice o téměř 30 %.

To je dobré pro ruskou ekonomiku.

Podle CNN se USA pravděpodobně do roku 2023 dostanou do plné recese, Francie zvažuje poukázky na potraviny a očekává se, že země po celém světě začnou přidělovat pohonné hmoty.

Rozsáhlé sankce, které prý Západ uvalil na Rusko v reakci na invazi na Ukrajinu, tedy nedosahují svého údajného cíle – zbankrotovat ruskou ekonomiku –, ale zvyšují cenu ropy, což povede ke zvyšování cen zejména v evropských zemích. Navíc je třeba si uvědomit, že mnohé evropské země nyní utrácí za příchozí Ukrajince a po likvidaci ekonomik covidovými restrikcemi jsou státy EU už beztak ve značném deficitu.

Člověk by měl být vždy podezřívavý k osobám nebo institucím, jejichž činy mají „jakoby náhodou“ přesně opačný důsledek, než je uváděný účel.

Připomeňme si, jak Orwell popsal vývoj termínu „válka“ v románu 1984:

Válka, jak se ukáže, je nyní čistě vnitřní záležitostí. V minulosti mezi sebou bojovaly vládnoucí frakce všech zemí, i když uznávaly svůj společný zájem a omezovaly proto ničivou sílu války a vítěz vždy drancoval poražené. V naší době se mezi sebou vůbec neperou. Válku vede každá vládnoucí skupina proti svým vlastním poddaným a cílem války není dobývat území nebo mu bránit, ale udržovat strukturu společnosti.

Zvýšené ceny potravin, snížení využívání fosilních paliv, pokles životní úrovně, veřejné peníze na „obnovitelné zdroje energie“. To vše je součástí velmi známé agendy, že?

Bez ohledu na to, co si kdo myslí o Putinovi, Zelenském, válce obecně nebo ukrajinských nacistech, je čas si konečně uvědomit, že o Rusko zde nikdy ve skutečnosti nešlo.

Musíme si položit otázku: Co přesně je skutečným cílem těchto sankcí? A jak to, že se jejich důsledky tak dokonale shodují s Velkým resetem?