Co ve skutečnosti propojuje západní politiku? Kdo ji nastoluje? Kdo ve skutečnosti vládne? Již v době „plandemické“ bylo zejména těm z nás, kdo čteme spoustu médií z celého světa jasné, že média i politici ve většině zemí – v Evropě, USA, Kanadě či Austrálii – jsou pod totožným vlivem. Pokud něco prohlásila svého času v Německu Merkelová, jen o chvilku později přišel s tím stejným i Macron, Kurz, Draghi, Babiš a všechny ostatní loutky.
Totéž lze říci i o takzvaných „odbornících“ ve všech zemích velmi pečlivě zvolených, schopných naučit se tytéž „mantry“. Skutečně – jako přes kopírák. A bylo jedno, jestli hovoří u nás Kubek nebo například jeho obdoba v Rakousku Szekeres. Totéž lze říci o ministrech zdravotnictví, mainstreamových médiích a dalších propagátorech covidismu.
Bylo tedy jasné, že tyto loutky mají odněkud tytéž instrukce. A samozřejmě nejen co se covidu týká, jen tam to bylo až do očí bijící, neboť politici a média používali tytéž fráze kdekoli v západním světě. A to doslovně. Jednoduše – bylo jasné, že se tyto loutky jen naučily to, co jim někdo předtím reprodukoval. A podle všeho se zdá že všechny notičky pochází – jak jinak – z USA.
Vliv USA byl nyní odhalen i ve směru k WEF, dosud pokládaném za „evropskou specialitu.“
Swiss Policy Research popsal roli Rady pro zahraniční vztahy (CFR) zde a v některých dalších článcích. Součástí toho je odhodlání členů vlády a hlavní linie americké politiky. Další důležitou součástí je vliv na mezinárodní mediální scénu.
Jak funguje matice propagandy, které jsme vystaveni nejen od roku 2020, lze vyčíst ve vynikající analýze švýcarského politického výzkumu.
„Ukazuje, jak CFR [Rada pro zahraniční vztahy] vytvořila do značné míry soběstačný, transatlantický informační cyklus, ve kterém jsou téměř všechny relevantní zdroje a referenční body kontrolovány členy Rady a jejími partnerskými organizacemi. Tímto způsobem byla vytvořena historicky jedinečná informační matice, která je jasně nadřazena klasické vládní propagandě autoritářských států, ale stále více ztrácí svou účinnost kvůli úspěchu nezávislých médií.“
CFR kontroluje americkou zahraniční politiku a určuje prezidenty a klíčové politiky. Existují odnože po celém světě, jako je skupina Bilderberg v Evropě, zatímco prezident CFR – David Rockefeller a ředitel CFR – Zbigniew Brzezinski také založili Trilaterální komisi pro východní Asii v roce 1972.
To je také doprovázeno současným hodnocením toho, jak se různé sdělovací prostředky staví ke konfliktu na Ukrajině.
Světové ekonomické fórum nebylo jen duchovním dítětem Klause Schwaba, ale vzešlo z Harvardského programu financovaného CIA vedeného Henrym Kissingerem a vedeného Johnem Kennethem Galbraithem a „skutečným“ Dr. Strangelove, Hermanem Kahnem.
Zaznamenaná historie Světového ekonomického fóra byla navržena tak, aby vyvolala dojem, že organizace je čistě evropským výtvorem, ale není tomu tak. Ve skutečnosti měl Klaus Schwab elitní americký politický tým, který pracoval v tajnosti a pomáhal mu při zakládání globalistické organizace se sídlem v Evropě.
Každý, kdo zná příběh Klause Schwaba do určité míry, ví, že studoval na Harvardu v roce 1960 a setkal se s tehdejším profesorem Henrym A. Kissingerem, s nímž Schwaba spojuje celoživotní přátelství. Ale stejně jako u většiny informací z historických knih Světového ekonomického fóra, to, co bylo řečeno, není celý příběh.
Ve skutečnosti Kissinger najal Schwaba jako součást mezinárodního semináře na Harvardu, který byl financován americkou Ústřední zpravodajskou službou. Ačkoli toto financování bylo odhaleno v roce, kdy Klaus Schwab opustil Harvard, spojení zůstalo do značné míry bez povšimnutí – až doposud.
Vedmorův výzkum ukázal, že Světové ekonomické fórum není evropským výtvorem. Ve skutečnosti se jedná o operaci vycházející od politických velikánů Kennedyho, Johnsonovy a Nixonovy éry americké politiky, z nichž všichni měli vazby na Radu pro zahraniční vztahy a přidružené hnutí „Kulatého stolu“, přičemž Ústřední zpravodajská služba hrála podpůrnou roli.
Byli to tři extrémně mocní a vlivní muži, včetně Kissingera, kteří vedli Klause Schwaba k jeho konečnému cíli úplné světové nadvlády nad sociální a ekonomickou politikou soustředěnou na americké impérium. Dva z těchto mužů byli navíc nápomocni při vytváření všudypřítomné hrozby globální termonukleární války. Vedmore ukazuje, jak se jejich cesty zkřížily v roce 1960, jak rekrutovali Klause Schwaba prostřednictvím programu financovaného CIA a jak byli skutečnou hnací silou, stojící za založením Světového ekonomického fóra.
Důkazy naznačují, že Klaus Schwab byl Kissingerem rekrutován do jeho kruhu imperialistů „u kulatého stolu“ prostřednictvím programu financovaného CIA na Harvardově univerzitě. Rok, kdy promoval, byl také rokem, kdy se ukázalo, že je to program financovaný CIA. Tento seminář financovaný CIA představil Schwaba extrémně dobře napojeným americkým politikům, kteří mu měli pomoci založit nejmocnější evropský institut pro veřejnou politiku, Světové ekonomické fórum.
To také zdůrazňuje úzkou souvislost mezi koronavirovou pandemií a opatřeními přijatými WHO a jednotlivými státy. Sledované cíle jsou vzájemně závislé a překrývají se.
