Německý ministr se poníženě klaněl arabským šejkům, podporujícím teror a financujícím islamizaci Evropy

Katar je spolu se Saúdskou Arábií a Tureckem největším sponzorem nejen islamizace Evropy, ale západního světa vůbec. Například v USA má v tomto směru jasné prvenství. Katarští vládci se dlouhodobě netají tím, jaké jsou jejich záměry, což je důvod, proč velmi štědře financují nejen různé islámské spolky či odnože Muslimského bratrstva, ale i výstavbu mnoha mešit, modliteben či islámských škol na Západě.

Německo nyní žebralo v Kataru o dodávky plynu, neboť ten ruský bude zásadně chybět a Německo tak potřebuje náhradní zdroj této komodity, byť mnohem dražší. Zajímavé je, že katarská podpora islámského terorismu nikoho nezajímá, v tomto případě se nikdo „lidskými právy“ neohání. Pokrytectví našlo svoje dno. Německo tak závislostí na Kataru upsalo svoji zemi jen dalšímu urychlení islamizace. Nepochybuji, že ani našim politikům nebude činit problémy se klanět šejkům s krví na rukách…

Tento obrázek levozeleného ekofanatického politického studenta, který se s úctou oddává orientálnímu rituálu klanění se před středověkým šejkem, byl rozpačitý:
„Během své návštěvy na Blízkém východě se ministr hospodářství Habeck jevil jako vyloženě pokorný,“ psal Bild.  A ukazuje celý neduh věčně pubescentní, tvrdohlavé zelené ideologie v předsálí středověké moci.

Zdá se, že těm druhým je jedno, že jsou despotický stát. S hlavou státu, která mimo jiné financuje teroristické organizace Hamas a Taliban.

Habeckova řeč těla ale nabízí materiál i směrem k problémům s duševním chováním: oholený muž, který se musel zbavit své ochranné známky – pětidenního vousu (pravděpodobně ze státních důvodů); s nápadně odulým obličejem. Demonstrativně se musel coby podřadný káfir posadit na vedlejší pohovku vedle tří šejků oslavujících svou převahu – na zlatých židlích – trůnících a čekajících se sepjatýma rukama. Tento obraz ukazuje absurditu okamžiku více než jasně. Na další fotce dokonce můžete vidět Araba, jak se mu hanlivě směje.

Ale návštěva šejků a ponížené poklonkování ze strany zeleného politika představuje také urážku oblíbené klientely Zelených: transgender a gay lobby… Jejich sexuální rozmanitost je v Kataru zákonem zakázána. A pak je tu i další věc: „Reportéři bez hranic“ řadí Katar daleko dolů na seznam svobod tisku.

Zlom, který oznámil kancléř Scholz, obzvlášť tvrdě zasáhne Zelené a jejich politické principy. Nejprve dodávky zbraní do válečné zóny, poté schválení masivního zbrojení země, nyní dohoda o plynu s pochybnými režimy. 

Katar je od roku 2001 členem „ Fóra zemí produkujících plyn“, které bylo založeno z íránské iniciativy. V roce 2008 se po přistoupení Ruska stalo fórum energetickou jedničkou (19 členů – kromě Austrálie a USA), s více než 71 % známých světových zásob plynu a produkující 43 % světového plynu a 58 % zkapalněného plynu. (stav k roku 2020). V té době byl Katar na 6. místě z deseti největších producentů plynu: USA (960 bcm), Rusko (705 bcm), Írán (234), Čína (195), Kanada (172) , Katar (167); v zásobách plynu je na třetím místě (24 073) po Rusku (47 777) a Íránu (33 721). Všechny tři země mají více než polovinu dnes známých zásob (205 000).

Složitý proces zkapalňování zemního plynu (na minus 164 stupňů Celsia) spotřebuje mezi 10-25 % celkového obsahu energie – za účelem efektivnější přepravy a skladování (pouze jedna 600 normálního objemu plynu). Ale lze ho dovážet po světě se speciálními tankerovými loděmi, které při provozu obzvlášť škodí životnímu prostředí (další facka pro Zelené). Normální zemní plyn je naproti tomu přepravován téměř CO2-neutrálně ve stávajících potrubích.

Navíc v Německu se ještě musí postavit nehorázně drahé LNG terminály, což bude trvat asi roky. Za cenu další devastace krajiny.

Katar dosud zásoboval Čínu především na základě dlouhodobých dodavatelských smluv. Katar spolu s Íránem sdílí největší ložisko plynu na světě v Perském zálivu (rezervy 51 000 bcm, 38 % patří Íránu, 62 % Kataru).

 Katar podporuje zahraniční politiku všech islámských radikálů, džihádistů a dokonce i odnože al-Káidy. A to v Sýrii, v Libyi, v Libanonu (Hizballáh), v Gaze (Hamas) a v Egyptě (Muslimské bratrstvo). 

Celá záležitost je ale pro Německo z hlediska zahraniční politiky mnohem choulostivější: Katar ekonomicky patří k ose Rusko-Čína. Koneckonců, objednal čtyři tankery na kapalný plyn pro Čínu,

Der Spiegel rozhořčeně prohlásil: „Ale při hledání energie se Habeck evidentně méně bojí těchto šejků než jaderné energie!“

Na závěr připomínám, že na Kataru je asi nejdůležitější právě fakt, že sponzoruje i mnoho organizací, jejichž cílem je islamizace západních zemí. Detailněji jste si již mohli o úloze Kataru v islamizaci evropských zemí přečíst například zde nebo zde. Katar však také například pomáhal Sarkozymu plánovat vraždu Kaddáfího, po níž se otevřely hranice z Afriky do Evropy.