Německo: Lidé se „špatnými“ názory – voliči či členové AfD – se podle nového zákona nesmí stát soudními přísedícími

Stále si někdo myslí, že v Evropě existuje něco jako demokracie? Kdo o tom nepochyboval po dvou letech nechutného omezování práv pod pláštíkem údajné „pandemie“ a komu nic nedošlo ani po blokaci mnoha hojně čtených webů, ani po chystaných cenzurních zákonech v rámci EU, tomu to snad dojde poté, co v Německu přišli se zákonem, který zcela zapovídá, aby byla v justičních orgánech byť jediná osoba, která názorově nesouzní s vládou.

Jeden jediný akceptovaný názor, jediný „patent na pravdu“. To je základem stávajících cenzurních opatření, které se zejména po zemích EU rozlézají jako rakovina. To, že mnohé vychází z Německa, dnes nikoho neudiví. A připomínám, že naše vlády – bez ohledu na to, kdo v nich byl – vše slepě od Německa přejímají.

Tak tomu bylo již v případě Babišovy vlády se zákonem o předsudečné nenávisti, na jehož základě již byly odsouzeny desítky lidí za ostré poznámky v diskuzích na adresu muslimů. I tento zákon jako první vymysleli a přijali v Německu. A nepochybuji, že pozadu nezůstane ani tato vláda, která nám již dostatečně předvedla, že podobné zavádění totalitních manýrů jí není cizí…

Německé soudnictví je zjevně přiváděno do jednotné politické linie. Změna zákona má zajistit, aby osoby s nežádoucími politickými názory již nemohly být jmenovány do úřadu soudních přísedících.

V podstatě jde o to, že ti politici, kteří neposkytují žádnou záruku, že se vždy postaví za základní svobodný demokratický řád ve smyslu Základního zákona, by se neměli stát radními. Ve skutečnosti je to však boj proti AfD, jejíž členy nyní sleduje Úřad pro ochranu ústavy. To nevěstí nic dobrého.

Žádná AfD v televizních diskusích. Žádná AfD v předsednictví parlamentu (pozn.: to známe i od nás – viz žádná SPD v předsednictví sněmovny). Žádná AfD v citlivých výborech (i zde zdárně kopírujeme Německo). Žádné informace pro AfD. To se zdá být cílem.

Tato politika vyloučení je zjevně nedemokratická a protiústavní. Z dlouhodobého hlediska je nepravděpodobné, že by byla úspěšně vymáhána i u potenciálně nespolehlivých soudců.

K uvedenému jen dodávám, že podobné praktiky jako v Německu nastolují i další evropské země, včetně ČR. Zdá se tedy, že postupně má jít o celounijní trend vlády jedné strany. Samozřejmě té, která má ty „správné“ názory, ať už se jmenuje jakkoli. A obsazení justice těmi správnými kádry je v těchto případech zcela obvyklé. Každá totalita se snaží oponenty vytlačit z jakýchkoli důležitých funkcí….