Novozélandská vláda je horší než Talibán, přežije těhotná novinářka bez úhony v Afghánistánu?

Možná jste už slyšeli o novozélandské novinářce, reportérce v oblasti Středního a Blízkého východu, která zjistila, že je těhotná se svým belgickým přítelem v době, kdy pobývala v této oblasti pod právem šaría. Ihned věděla, že jediné, co může udělat, je vrátit se domů.

Jenže těhotnou novinářku odmítají v její rodné zemi, jejíž je občankou, přijmout. Fašismus Nového Zélandu již došel až do takového stádia, že se chová i ke svým vlastním občanům velmi macešsky. Problémem novinářky je zejména fakt, že je svobodná, takže zřejmě zde nebude jiné východisko, než se za svého přítele provdat. V islámských zemích této oblasti totiž nesmí být těhotná žena svobodná.

Jenže uvažuje vůbec novinářka a její přítel o sňatku? A lze se vůbec v tomto prostředí oddat jinak, než podle práva šaría? Otázek si na konci článku položíme ještě víc…

Těhotná novozélandská reportérka se obrátila na Tálibán s prosbou o pomoc poté, co jí byl odepřen vstup do její vlastní země kvůli přísným protokolům COVID-19.

Charlotte Bellis, 35 let, je 25 týdnů těhotná a žije v Afghánistánu se svým partnerem, belgickým fotožurnalistou Jimem Juylebroekem, aby informovala o stažení amerických vojáků. Požádala o návrat na Nový Zéland, aby porodila své dítě, ale země její žádost zamítla kvůli pokračujícím tvrdým restrikcím COVID-19, které vyvolaly mezi obyvateli země značný odpor.

Bellisová byla reportérkou Al-Džazíry a byla poslána do Afghánistánu, aby informovala o válce. Když zjistila, že je těhotná, byla právě na své domovské základně v Dauhá v Kataru. Její partner uvízl v Kábulu a nemohla se vrátit ani na Nový Zéland kvůli hraničním pravidlům COVID-19.

Ve svém článku, který napsala pro The New Zealand Herald v pátek, Bellisová uvedla, že se hypoteticky zeptala svého lékaře v Dauhá, zda by zavolal policii, kdyby byla těhotná. Její lékař jí řekl: „Nezavolám, ale nemohu tě léčit a mohu jen říct, že se musíš vdát nebo se dostat ze země co nejdříve.“

Je nezákonné být těhotná a svobodná v Kataru a Bellisová kvůli tomu v listopadu rezignovala na svou pozici.

Bellisová se potřebovala dostat z Dauhá a pokoušela se vstoupit na Nový Zéland prostřednictvím loterijního systému a požádala o nouzové vízum, ale byla odmítnuta. Agentura AP uvedla, že Bellisová zamířila zpět do Afghánistánu, protože je to jediné místo, kde ona a její partner dostali šanci k životu.

V článku Bellisová uvedla, že se obrátila na vysoce postavený kontakt v Talibanu, který informovala, že se nemůže vrátit na Nový Zéland. Zeptala se proto, zda by nevadilo, kdyby  přišla do Kábulu během těhotenství, zda by měli problém.

Taliban řekl Bellisové, že se nemusí bát. „Ne, jsme za tebe šťastní, můžeš přijít a nebudeš mít problém. Řekněte lidem, že jste manželé, a pokud se to bude stupňovat, zavolejte nám. Nebojte se. Všechno bude v pořádku.“

Tolik tedy informace, která vyvolává mnoho otázek. A samozřejmě i spekulací. Zároveň však ukazuje, co jsou zač tzv. „liberálně demokratické“ země. Nyní tedy k oněm otázkám.

První je ta zásadní – víz výše. Tedy proč se za svého přítele neprovdala? Nejde snad v dnešní době něco takového řešit i online? A pokud ne, tak nikde nevidím, že by se pokoušeli dostat do Belgie, tedy země, odkud je partner. Tam již dochází k jistému uvolnění a podle všeho by snad neměl být pro občanku NZ (byť přijíždějící z této oblasti) problém se tam dostat jen s negativním testem a případnou domácí karanténou.

Další, co mne zaujalo, je přístup Kataru, který celý Západ prezentuje coby „spřátelenou zemi“, aniž by někdo řešil, že se tam praktikuje docela tvrdé právo šaría. Těhotná svobodná Novozélanďanka nesmí v zemi legálně pobývat. Minimálně by se o ni nikdo nepostaral a s velkou pravděpodobností by dokonce skončila ve vězení.

Poslední otázka, která jistě napadla každého, je, zda Talibán dodrží to, co slíbil. Nechá pár nesezdaných západních novinářů na pokoji a ženu v klidu porodit (otázka je, jak kvalitní ošetření v tomto směru Kábul nabízí)?

Reakce Talibánu byla velmi neobvyklá. A takíja jim navíc dovolí lhát, tedy mohli by třeba donutit pár konvertovat k islámu s tím, že jen tak jim dovolí období těhotenství a porodu prožít v zemi v relativním klidu.

Jenže já osobně si nemyslím, že by něco takového Talibán dělal. V současné době totiž potřebuje Afghánistán zejména finance. A to opravdu hodně. A Talibánci moc dobře ví, že případ novinářů se již šíří po celém Západě. Proč by tedy novinářský pár nutili ke konverzi pod pohrůžkami, věznili je či je dokonce zabíjeli?

To by bylo zcela kontraproduktivní. Takto by vyšel Talibán ve srovnání s Katarem, považovaným za „velkého přítele Západu“ nebo Novým Zélandem mnohem lépe. Pro takzvané „lidskoprávníky“, kteří velmi pečlivě selektují, kde je „lidská práva“ zajímají a kde ne, by to byl tvrdý oříšek.

Talibán se navíc před časem rozhodl začít prezentovat Afghánistán jako turistickou destinaci. Jak jinak by mohl přilákat západní turisty, jejichž peníze tak nutně potřebuje, než podobnou „reklamou“? Pak je samozřejmě v zájmu Talibánu, aby pár nejen přežil, ale aby žena v klidu porodila a až to bude možné, tak i odcestovala.

Můj odhad je tedy takový, že Talibán proti novinářce nepůjde. Nechají ji nejspíš v klidu porodit a pak odjet. Tím získají v západních zemích jisté body a možná přijde i kýžená finanční injekce…