Je celkem jedno, kde v Evropě žijete, všude se muslimům ustupuje. Na územích, kde převládají muslimové nebo kde jejich počty strmě rostou, dochází k podřizování se jejich pravidlům, byť to není v souladu s právem evropských zemí. Tak například ve Francii a jiných islamizovaných zemích je běžné, že z okolí oblastí ovládaných muslimy jsou vytlačováni nemuslimové. Obchody a firmy, které sídlí v blízkosti muslimských ghett, jsou dokonce i v Evropě nuceny platit džizju nebo obchod či jiný podnik prodat muslimům. Ti již samozřejmě džizju neplatí.
Proti podobným praktikám se v islamizovaných zemích nic aktivně nedělá, naopak, ustupuje se jim stále víc a plní se jim jakákoli přání. Tak, jako tomu bylo v případě největšího švýcarského hřbitova. V oblasti v okolí hřbitova žije již téměř třetina cizinců, téměř výhradně muslimů…
O kříži se léta vedl spor. Symbol znovu a znovu vyvolává kontroverze, i když jej křesťané považují za projev smíření, tolerance a lásky k bližnímu.
V současnosti jsou v tomto ohledu potíže v Riehenu, druhém největším městě v severním Švýcarsku s podílem cizinců kolem 28 procent. Největší hřbitov ve Švýcarsku je na Hörnli v Riehenu.
Podle správy ústředního hřbitova se při pohřebních obřadech cítí stále více nevěřících – zpravidla muslimů – být rušeno kříži, křesťanskými nástěnnými malbami a dokonce i názvy kaplí. Katolická církev v Basileji-Stadtu tomuto požadavku dokonce ustupuje.
Mluvčí církevní rady řekl listu Basler Zeitung: „Pokud v okolí žijí lidé, kteří křesťanské symboly považují za znepokojivé, mělo by být možné je zakrýt nebo odstranit.“
Protestantští reformisté z Basileje vidí věci jinak. Jejich církev nepotřebuje žádné náboženské symboly. Přesto si myslí: „Ten, pro koho jsou tyto symboly důležité, by je měl mít možnost vidět.“
Proti vytěsňování křesťanských symbolů existuje silný odpor. Strana SVP Riehen bojuje za zachování hřbitovní kultury. V petici vyzývá parlament a vládní radu, aby takové plány zastavily.
Představitelé basilejských katolíků si stěžují: „Pokud má být základní vybavení kaple bez křesťanských symbolů, je to znepokojivý trend“.
I v tomto případě je vidět, jak katoličtí církevní představitelé následují názory Bergoglia a apelují na odstranění křížů, aby se tak vetřeli do přízně muslimům čímž jdou zcela proti vlastním věřícím, kterým se tento požadavek nelíbí. Podobně odtržená od lidí je církev zřejmě nejen ve Švýcarsku.
Nakonec, pokud jsou Švýcaři ochotni odstranit z hřbitova kříže, které nikomu nevadily do doby, než se do okolí nastěhovali muslimové, jak dlouho potrvá, než změní i švýcarskou vlajku? Vždyť i na ní je kříž. A dokonce i Švédové už vedli úvahy o změně vlajky s tím, že je třeba kříž, který pobuřuje muslimy, z vlajky odstranit….
