Braní nemuslimských otrokyň je zcela v souladu s Koránem. Proto jsou také dosud otroci v muslimských zemích, kde platí právo šaría, docela běžným jevem. Korán zcela jasně píše, že muslimové jsou nadřazeni nemuslimům a podle toho lze s těmito podlidmi i zacházet.
Držet si v Evropě jako otrokyně Evropanky by mohlo být riskantní. Jistě i saúdský princ sám věděl, že toto jednání, které by bylo v jeho domovině přijatelné, je v Evropě trestné. Jistě neočekával, že Filipínky, které si jako otrokyně držel, najdou odvahu a vyhledají pomoc…
Francouzští prokurátoři vyšetřují tvrzení, že saúdský princ držel sedm zaměstnanců ve stavu novodobého otroctví v bytě, který vlastnil u Paříže.
Vyšetřování obchodování s lidmi bylo zahájeno poté, co ženy, většinou z Filipín ve věku 38 -51 let, podaly v říjnu 2019 stížnosti na novodobé otroctví, uvedla prokuratura z předměstí Paříže Nanterre.
Služebné byly rekrutovány v Saúdské Arábii a několik let pracovaly pro prince a jeho rodinu.
Údajně jim byl vyplácen ekvivalent 300 eur měsíčně. Ženy uvedly, že byly nuceny pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, neměly tedy ani minutu volného času jen pro sebe.
Saúdský princ, který byl obviněn, nebyl veřejně jmenován.
Princ a jeho rodina údajně v létě pravidelně tráví dovolenou ve Francii a je známo, že s sebou na své cesty přivádějí zaměstnance.
Zdroj blízký případu, který odmítl být jmenován, řekl, že se ženám podařilo uprchnout během nedávné cesty do Francie. Ke zneužívání došlo v letech 2008, 2013 a 2015 v bytě na pařížském předměstí.
Podle deníku Le Parisien musely některé otrokyně spát na podlaze a sotva měly čas jíst, když sloužily také princovým čtyřem dětem.
Ženy tvrdí, že byly v průběhu let vystaveny různým formám ponižování a špatného zacházení, včetně příkazů, aby se celý den a noc věnovaly potřebám zaměstnavatele, bez přestávek.
Byly údajně hladové, nuceny jíst zbytky a musely přijít, jakmile je jejich zaměstnavatelé povolal.
Když jsme se s nimi poprvé setkali, bylo šokující vidět, že mají hlad. Plakaly hlady,“ řekl listu Anick Fougeroux, prezident humanitární skupiny SOS Esclaves, která bojuje proti novodobému otroctví…
Tento případ není ničím výjimečný, ovšem Saúdská Arábie je stále považována za spojence evropských zemí, nikdo se před tímto režimem neohání řečičkami o „lidských právech“, podobné pokrytecké výroky se totiž účelově vztahují jen na některé země podle toho, jak se to právě hodí.
Saúdská Arábie patří spolu s Tureckem a Katarem k největším sponzorům islamizace Evropy. Bez jejich finanční pomoci by nemohly stát mnohé mešity a modlitebny, přičemž právě Saúdská Arábie, v níž stále platí právo šaría, školí imámy, právě pro evropské mešity. To vše se děje za absolutní podpory prakticky všech evropských vlád. V kontextu toho neočekávám, že by byl saúdský princ jakkoli potrestán…
Zachytil som správu, že známa francúzska vlastenka Mila navštívila za prísnych bezpečnostných opatrení mešitu neďaleko svojho úkrytu a miestny imám jej dokonca venoval výtlačok Koránu. Mohol ju k tomu donútiť ochrankár, resp. policajt moslimského vierovyznania?
Francouzská média čtu, ale zatím jsem na tuto konkrétní informaci nenarazila, i když možné to je. Pokud se tak skutečně stalo, jistě k tomu už brzy bude někde nějaké detailnější vysvětlení.
Prakticky všetci cudzinci „pracujúci“ v Saudskej Arábii /a čiastočne aj v Katare, Bahrajne či Dubaji/ sú vlastne otroci. Hlavne v prvej menovanej krajine sú pomery neskutočne brutálne a cudzinci tvoria doslova bezprávnu masu : nesmú pod trestom smrti bez povolenia opustiť vyhradené geto a voľne sa pohybovať po krajine, nesmú vlastniť Bibliu ani jesť bravčovinu, nesmú kritizovať svojich pánov ani kráľovskú rodinu a už vôbec nie šaríu a zločiny v jej mene , prakticky nemajú právo na dovolenku, Patria medzi nich okrem tzv. gastarbeiterov samozrejme aj tréneri či futbalisti. Najnovšie sa krvavými petrodolármi nechal zlákať náš známy futbalový tréner Martin Ševela.
Nejspíše Saudský princ potrestán nebude, jako nebyl jiný princ potrestán u nás, když v Praze zneužíval nezletilé dívky. Skutečně to ohánění se lidskými právy jak u koho a jak kdy je čirým pokrytectvím. V žádné z 57 is lámských zemí nelze vůbec mluvit o lidských právech ve smyslu listiny práv a svobod. I tu chartu OSN o lidských právech si mlslimské státy upravili po svém, že musí odpovídat právu šaria.