Ve Švédsku zmapovali města, která se stanou bojištěm v příští válce

Ve Švédsku již nějakou dobu probíhají snahy zatáhnout celý národ do masové hysterie. Obavy před vypuknutím války vznikají na základě mnoha různých informací, ale i politických rozhodnutí.

Po vypuknutí války na Ukrajině se v zemi hovořilo o brzkém rozšíření války do celé Evropy, což vedlo ke zvýšenému nákupu jódu ze strachu před jadernou válkou.

Později vyvolalo vlnu zděšení rozhodnutí města Goteborg, podle jehož vedení je nutné předem zajistit tisíce hrobů pro padlé vojáky.

Nyní se nese vlna zděšení celou zemí poté, co byl vytvořen seznam obcí, které se v příští válce stanou bojištěm, nicméně zatím nebyl zveřejněn jejich seznam.

Otázkou je, jakou válku mají tvůrci mapy na mysli. Má jít o válku s Ruskem – jak se zdá na základě toho, že se čeká nepřítel zvenčí –  nebo o občanskou válku, která vypukne s cílem vytvořit pro „Novošvédy“ chalífát?

To je nejasné, nicméně zmíněná válka s Ruskem by zřejmě byla jaderná a v takovém případě by zde žádná bojiště v pravém slova smyslu nebyla.

To válka o budoucí chalífát by byla konvenční, vedena zbraněmi, které se již nyní hromadí v mešitách a na dalších místech. Pokud by tak mělo zmapování budoucích „bojišť“ jakýkoli smysl, muselo by jít spíš o válku s těmi, kteří přijeli Švédsko obohacovat…

MSB provedla své první velké mapování rizik od 90. let a 128 obcí je hodnoceno jako rizikové tím, že by se v případě budoucího útoku stala válečnými bojišti, ale jejich identita zůstává utajena.

Švédská agentura pro civilní krizové situace (MSB) společně s kraji vypracovala nový plánovací dokument založený na scénářích švédských ozbrojených sil ohledně toho, jak lze útok na Švédsko provést.

Mapa – která je utajovaná – ukazuje, že 128 obcí v zemi se nachází v oblastech se zvýšeným rizikem.

Podle MSB se rizikové oblasti nacházejí v Norrbottenu, Mälardalenu, Gotlandu, Blekinge a v přístavech na západním pobřeží.

Když se SVT Nyheter ptal generálního ředitele Mikaela Frisella, zda by se lidé žijící v takových obcích měli obávat, odpovídá:

„Ne, neměli by se bát, ale teď na mapě pracujeme. Dalším krokem je rozdělit plánování regionálně a lokálně a podívat se na řešení tam, kde máme nedostatky. A především začněte komunikovat s občany, abychom vy i já věděli, jaká je situace a co dělat, pokud se něco stane,“ říká.

Pokud nelze zajistit úkryt místně, může být nutné obyvatelstvo přesunout. MSB proto také analyzovala, které oblasti mohou přijímat větší skupiny.

„Pravděpodobně je to uprostřed Švédska, trochu víc na západ, blíž k Norsku. Myslím, že tam by to mělo být v pořádku. Máme rozsáhlé venkovní plochy s mnoha chatkami v horách, které by mohly pojmout mnoho obyvatel,“ říká Frisell.

Mapa bude nyní sdílena s obcemi, které budou plánovat místně i regionálně na základě obdrženého materiálu.

Carl-Oskar Bohlin (M), ministr civilní obrany, říká, že mapa bude v nadcházejících letech ukazovat, kam vést investice.

„V nadcházejících letech investujeme značné prostředky do ochrany civilního obyvatelstva, což samozřejmě bude základem pro plánování toho, jak tyto investice mohou vypadat. Bude to také plánovací základ, kde v nejhorším případě může dojít k ubytování,“ říká SVT.

Skutečnost, že mapa je tajná, není dlouhodobě udržitelná, tvrdí samotná MSB.

„V dalším kroku, až to rozložíme regionálně a lokálně a začneme mluvit s občany, musíme mluvit o tom, že vy i já žijeme v rizikové oblasti. Nemůže to být tajemství,“ říká Mikael Frisell pro SVT.