Další vyostření vztahů mezi USA a EU: Macronova eurokomisařka prohlásila, že Trumpova administrativa je nepřítel Evropy

Francouzská eurokomisařka z Macronovy strany není jedinou v EU, kdo v posledních dnech nešetří výpady vůči USA za kritiku politiky EU, čehož si ve Spojených státech velmi dobře všímají.

Tyto již zcela otevřeně vyjadřované postoje se mohou zdát bezvýznamné, nicméně málokdo si uvědomuje, že mohou vést k zásadním politickým změnám.

Podle některých názorů může dojít například k rozpadu NATO, zatímco v Evropě by vznikla již v podstatě připravovaná „Evropská armáda.“ Tyto názory stále častěji přichází i ze samotných USA, kde je již samotná EU považována za bezvýznamný spolek v úpadku.

Názorové rozepře na obou stranách zesílily po páteční pokutě Muskovu X, stejně tak EU s USA velmi rozděluje i názor na konflikt na Ukrajině.

To, že Washington tento jakýsi oportunismus ze strany EU velmi silně vnímá, může skutečně vést ke značným geopolitickým otřesům.

Nesouhlas s Trumpovou administrativou ve vedení EU zesílil poté, co ve své nedávné analýze poukázala Trumpova administrativa na upadající význam EU a její sebedestrukci cestou politiky otevřených hranic a Green Dealu.

Evropské liberálně-globalistické elity vybuchly vztekem poté, co administrativa prezidenta Trumpa zveřejnila svou novou Národní bezpečnostní strategii, která oprávněně kritizovala protievropské postoje EU, byrokratickou noční můru a její klesající geopolitický vliv.

Valérie Hayerová, vedoucí globalistické skupiny Renew v Evropském parlamentu, reagovala a označila americkou analýzu za „nepřijatelnou a nebezpečnou.“

Dokonce označila Trumpovu administrativu za „nepřítele Evropy“ a arogantně tvrdila, že Washington nemá právo zpochybňovat neúspěšnou progresivní agendu EU a její stále autoritářštější politiky.

Vyjádření Hayerové zachytilo čistou hysterii, která svírá liberálně-globalistické kruhy, které se bojí ztráty železné kontroly nad narativem. Ironií je, že Brusel rád diktuje suverénním státům, ale pokud je sám kritizován, tak má záchvat vzteku.

Liberální aktivista Gerald Knaus z promigračního think-tanku napojeného na EU šel ještě dál a prohlásil USA za „přímou hrozbu evropské demokracii a míru.“ Obvinil Washington z plánování rozbití EU a NATO, čímž odhalil paranoiu elitní třídy lpící na moci.

Nakonec by bylo jedině dobře, kdyby se obavy této pijavice z promigrační neziskovky skutečně naplnily.

Tento druh výbušného jazyka odhaluje rozpadající se establishment, který zoufale hledá na koho svalit vinu v době nárůstu  antiglobalistických nálad po celé Evropě.

Místo toho, aby si sami opravili katastrofy – jako jsou nekonečné regulace a otevřené hranice – útočí na každého, kdo s politikou EU nesouhlasí.

A ani Německo nezůstalo s výpady proti kritice EU pozadu. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul kategoricky odmítl jakýkoli kritický komentář k takzvané evropské „liberální společnosti.“

Jeho postoj zdůrazňuje, jak evropská vládnoucí elita vnímá vnější kritiku jako útok na svou neodpovědnou autoritu, nikoli jako příležitost ke skutečné změně.

Ostatně, EU nelze změnit. Pravidla přímo zapovídají, aby v jejím lidmi nevoleném vedení byl kdokoli, kdo není kovaný progresivista a kdo je jakkoli kritický ke stávající politice, jejímž cílem je destrukce Evropy.

Vztahy mezi EU a USA budou  už jen vypjatější. Po páteční pokutě Muskovu X se z obou stran nese vlna vzájemné kritiky a z EU i výhružky, že přijdou další, ještě tvrdší pokuty.

Pokud by se díky stále ostřejším prohlášením z obou stran vztahy EU a USA vyostřily, může to mít docela zajímavé důsledky: může dojít k rozpadu NATO i EU, ale také samotných USA.

I tam totiž v rámci jednotlivých států panují ohromné ideologické rozdíly a společnost je – stejně  jako v EU – stále více rozdělená.

Trump má před sebou ještě tři roky vlády, stávající vedení EU končí až v roce 2029.

To znamená, že je dostatek času na to, aby se situace vyostřila natolik, že k uvedeným otřesům a změnám skutečně dojde…