Porodnost klesla z 2,0 dítěte na ženu v roce 2010 na pouhých 1,6 v roce 2024. Každý rok odchází do důchodu asi 800 000 lidí, ale na trh práce vstupuje jen asi 700 000 absolventů škol.

Poměr zaměstnaných k důchodcům se od roku 1990 zhoršil z 5:1 na téměř 2:1. Současně produktivita stagnuje: mezi lety 2015 a 2023 rostla v průměru jen o 0,3 procenta ročně.

Průmysl dramaticky klesá

Podíl průmyslu na hrubém domácím produktu klesl z 26 procent v roce 1980 na pouhých 13 procent dnes. Jen v prvních deseti letech po zavedení eura v roce 1999 zmizelo 900 000 průmyslových pracovních míst.

Vysoké náklady na práci a přísné pracovní zákony činí francouzské pobočky pro mnoho firem neatraktivními. Každá ztráta práce v továrně s sebou táhne další pracovní místa v dodavatelských a servisních odvětvích a vede k ekonomickému úpadku celých regionů.

Politická paralýza blokuje reformy

Od roku 2017 měla Francie sedm různých premiérů. Politická scéna je rozdělena do pěti hlavních táborů, což je důvod, proč jsou dalekosáhlé reformy téměř nemožné.

Dokonce i umírněné iniciativy, jako bylo zvýšení důchodového věku prezidentem Macronem, vyvolaly masové protesty a prudký pokles jeho popularity. Složitý daňový systém a přísná pravidla trhu práce jakoukoli změnu ještě více ztěžují.

Francouzský důchodový systém je na hranici svých sil

Penzijní systém nyní pohlcuje 14 procent celkového ekonomického výstupu – více než vzdělání, obrana a doprava dohromady. Nezaměstnanost mladých je 18 procent. Reálné mzdy stagnují, zatímco životní náklady rostou.

Stále více občanů a investorů ztrácí důvěru v životaschopnost francouzského modelu; výnosy francouzských státních dluhopisů tomu odpovídajícím způsobem rostou.

Pokud Francie padne, pád EU bude téměř nezastavitelný

Jak dlouho bude francouzská ekonomika zvládat tyto podmínky? Existuje velké nebezpečí, že Francie skončí ve stejné situaci jako Řecko před několika lety. Pouze vliv na EU by byl v případě pádu Francie mnohem větší.

Pravděpodobně by totiž zničil celou EU.