Soudce rozhodl, že Marine Le Penová není způsobilá kandidovat na prezidentku v roce 2027

Účelová žaloba na roky starou kauzu byla podle všeho podána především kvůli průzkumům, které v poslední době naznačují, že ve volbách v roce 2027 by zřejmě Marine le Pen vyhrála prezidentské klání.

Další scénář je předvídatelný: za Macrona, který již nemůže kandidovat, se nasadí nějaká účelově vytvořená loutka s patřičnou rétorikou a mediální propagací, která nakonec vyhraje volby, protože RN nemá žádného viditelného kandidáta, který by měl šanci.

Bardella, synovec Le Penové, není až tak oblíbený a to zejména pro stávající politiku strany, která je stále více mainstreamová. Tato snaha stát se hlavním proudem, však nepomohla k tomu, aby soud rozhodl v případě francouzské političky příznivěji.

Zajímavé je, že dokud byly průzkumy příznivější pro její soupeře, neměl nikdo zájem žalobu podávat. I to je důvod proč žaloba zavání jasnou  účelovostí.

Důležitý je i fakt, že z téhož prohřešku byl obviněn současný francouzský premiér, ale byl osvobozen. To ukazuje politiku dvojího metru, kterou dnes praktikuje nejen francouzská justice.

O tom, že většina soudů po celé Evropě je tvrdě zpolitizovaná, už nejsou dlouhodobě žádné pochybnosti, což předem deklarovalo i výsledek…

Soudce rozhodl, že Marine Le Penová není způsobilá kandidovat spolu s osmi europoslanci z její strany Národní sdružení poté, co byli shledáni vinnými ze zpronevěry fondů EU.

Tento krok je nejnovějším útokem na demokracii v EU, kdy volby v Evropě stále častěji rozhodují soudci. Le Penová byla také odsouzena ke čtyřem letům vězení s podmíněným odkladem na dva roky.

Pozoruhodné je, že tato zpráva přichází právě v době, kdy Le Penová vede v průzkumech dva roky před francouzskými prezidentskými volbami, které zemi čekají v roce 2027.

Soud odhadl, že celkové ztráty dosáhly 2,9 milionu eur v důsledku „vyplácení lidí z Evropského parlamentu, kteří ve skutečnosti pracovali pro krajně pravicovou stranu.„

Bylo zjištěno, že Le Penová je sama zodpovědná za náhradu škody ve výši 1,8 milionu eur. Rozsudek se týká také 12 asistentů. Státní zastupitelství původně tvrdilo, že tímto způsobem bylo použito 7 milionů eur.

Vyšetřovatelé obvinili Le Penovou z řízení nezákonného využívání evropských dotací v letech 2004 až 2016, kdy působila jako europoslankyně. Uvedli, že místo práce ve Štrasburku měli asistenti pracovat pro stranu Národní sdružení Le Penové v domácí funkci.

„Zjistilo se, že všichni tito lidé skutečně pracovali pro stranu, že jim jejich náměstek nezadával žádné úkoly,“ uvedl soudce. Asistenti pak „přecházeli od jednoho zástupce k druhému.“

„Nešlo o to skloubit práci asistentů, ale o to skloubit rozpočty poslanců,“ uvedl soudce.

Le Penová před soudem řekla, že záležitost je zcela politická, a že její oponenti si přáli její „politickou smrt.“

Jiní komentátoři vyjádřili překvapení nejen nad verdiktem, ale i nad rozhodnutím vyloučit ji z voleb.

Pierre Lellouche, právník a bývalý poslanec francouzského Národního shromáždění, vystoupil na CNEWS, aby poukázal na to, že současný premiér François Bayrou čelil stejnému obvinění a nenesl žádné následky.

„A pak je tu v neposlední řadě případ (Françoise) Bayroua, současného premiéra, který byl stíhán přesně za stejnou věc, tj. za zneužívání financování strany, které byly v EU prohlášeny za parlamentní asistenty v Evropském parlamentu.

Bayrou vyšel z této záležitosti bez trestu, aniž by se o to vůbec kdo zajímal. Státní zastupitelství totiž opět postoupilo věc soudům, ale i tak se zde jedná o dvojí metr. Je to trochu překvapivé.“

Poznamenal, že „dělba moci“ se stále více posouvá směrem k soudcům, a poznamenal, že v mnoha předchozích volbách tito soudci vychýlili misky vah ve prospěch určitých kandidátů.

„Zjišťujeme, že se to stále více a více plete, všude. Podívejte se na Trumpa, který měl za sebou sedm soudců, a to mu nezabránilo ve vítězství. Nakonec byl odstraněn Strauss-Kahn, Fillon byl vyřazen poněkud předčasnou a rychlou obžalobou v době prezidentských voleb, což panu Macronovi umožnilo vládnout zemi sedm let, což není malý výkon.

Zejména proto, že v případě Fillonovy aféry státní zástupce následně uvedl, že se nejedná o zcela neutrální záležitosti, a že Elysejský palác má na této věci zvláštní zájem. Takže vidíte, že dochází k oddělení moci, ale v tuto chvíli se moc přesouvá k soudcům, a to může mít obrovský dopad.“

Další právník, Maxime Thiebaut, také zmínil případ Bayroua, když řekl:

„Přinejmenším je překvapením, že Marine Le Penová byla shledána vinnou. Chtěl bych poukázat na to, že pan (François) Bayrou byl zproštěn obvinění na základě podobného obvinění, protože se mělo za to, že nejednal úmyslně.

Takže jsem nebyl ve spisu pana Bayroua a nebyl jsem ve spisu paní Le Penové, ale všiml jsem si, že se také očekávalo, že madame Le Penová bude vinna. Všichni velmi dobře víme, že když jste předsedou politické strany, jste dost daleko od skutečného chodu strany.

Pan Bayrou byl osvobozen, paní Le Penová ne. Je to politické nebo ne? Nevím a neřeknu k tomu svůj názor.“

To je tedy v rámci Evropy další případ, kdy bylo politikovi zabráněno v kandidatuře poté, co Rumunsko zakázalo prezidentskému kandidátovi Călinu Georgescovi kandidovat na prezidenta a poté zakázalo totéž i jeho náhradnici.

Mimo Evropu pak lze zmínit například Brazílii, kde má zákaz kandidatury velmi populární Bolsonaro.

V některých ohledech se tito politici liší a u Le Penové se mnoho Francouzů rozsudku podivuje, neboť politicky již velmi „změkla“: řekla, že islám patří k Francii, podpořila Zelenského, nechce z EU, odmítá masové deportace a Bardella měl konflikt s Trumpovci.

V mnoha ohledech by tedy již neměla být pro systém problém, nicméně v nedávné minulosti lze přece jen najít jednu výjimku: byla velkou kritičkou nuceného „Covid očkování“ a Macronovy politiky té doby.

Mezi uvedenými politiky, kteří mají zákaz kandidovat na prezidenta, tedy nakonec vidím jednu zajímavou paralelu: všichni tři – Le Penová, Georgescu i Bolsonaro – byli velcí kritici Covidové politiky i nucených injekcí.

Může být nakonec plánovaná „plandemie 2,0“ skutečným důvodem proč je bráněno vybraným politikům v kandidatuře?