OSN testuje digitální identifikační systém pro sledování vakcín v Africe, později má být zaveden globálně

Afrika se stala testovacím územím digitálních identit. Proč právě Afrika? Zřejmě proto, že bylo jasné, že na tomto kontinentu bude zavádění ID nejproblematičtější.

V rozvojových zemích samozřejmě není digitalizace v tak pokročilém stádiu jako v zemích rozvinutějších, takže v prvé řadě bylo nutné Afriku připravit v technickém směru.

Ovšem i obyvatelstvo je poněkud konzervativnější a není tak jednoduché jej donutit ke změnám, které nepřináší žádný prospěch. Názorně jsme mohli nedávno vidět pokusy o zavedení ID, CBDC a omezení hotovosti v Nigérii, kde se proti těmto praktikám bouřily masy.

Nicméně i cestou represí se nakonec podařilo drtivé většině Nigerijců ID vnutit. To například v Keni na to jdou poněkud jinak, neboť tam dostane ID každé dítě již po narození, což je přesně ten systém, který má být zaveden celosvětově.

I když je nyní ID v různých zemích různá, časem by měla být globální ID, vydávaná OSN. A právě ta se nyní testuje v pilotním programu v Africe.

Tam je to prezentováno jako systém ke sledování vakcín, nicméně mimo „očkovacího průkazu“ se do ID každého občana dostávají i další informace, včetně biometrických dat.

Organizace spojených národů testovala nový digitální systém ID pro sledování vakcín v několika afrických zemích s cílem později tuto technologii zavést ve velkém měřítku po celém světě.

Tento plán, popisovaný ve zprávách jako „komplexní iniciativa,“ se nyní uplatňuje na celém kontinentu. Systém digitálního ID řídí Agentura OSN pro rozvoj (UNDP), Inovační síť OSN a Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Je ústřední složkou tzv. Globálního digitálního kompaktu OSN.

OSN zdůrazňuje, že tyto iniciativy mají zlepšit přístup ke službám a podporovat „digitální začlenění.“ Kritici po celém světě však vyjadřují  obavy, že takové programy by mohly vytvořit velké centralizované sledovací sítě, které jsou zranitelné vůči zneužití, zejména bez odpovídajících záruk.

Poté, co OSN formalizovala své iniciativy v Keni, jsou programy nyní implementovány v Etiopii a Eswatini (dříve Svazijsko). Tyto programy digitálního ID jsou zaváděny ve spolupráci s příslušnými vládami.

V Etiopii je za organizaci registrace digitálních identit odpovědná vláda, přičemž plán pokrývá široké oblasti, jako jsou finanční služby, zdravotní péče a vzdělávání.

V Eswatini provedl UNDP s vládou posouzení digitální připravenosti. Cílem bylo zjistit, zda je stávající digitální infrastruktura země schopna podporovat programy digitálního ID. Výsledek ukázal, že Eswatini ještě není plně připraveno.

Je potřeba investovat do digitální infrastruktury, vyškolit personál a rozšířit veřejné i soukromé digitální služby.

Představitelé OSN zdůraznili, že výsledky hodnocení budou použity k vytvoření plánu pro zlepšení digitální infrastruktury a dovedností pracovní síly. Jakmile budou tyto přípravy dokončeny, vláda plánuje zavedení digitálních ID OSN.

Vládní úředníci Eswatini potvrdili, že výsledky hodnocení OSN budou podkladem pro národní strategii digitální transformace a nakonec povedou k „integrovaným digitálním službám.“

Projekty digitálních ID, které jsou diskutovány nebo testovány po celém světě, jsou však často kontroverzní. Potýkají se s odporem zastánců soukromí a bezpečnosti a mají tendenci nalézt omezené přijetí.

OSN přesto prosazuje testování digitálních identifikačních systémů v Africe. V roce 2023 začala organizace v Keni testovat pokročilý systém digitálních ID. Tento systém využívá moderní technologie ke sledování stavu očkování občanů.

Stanoví, že při narození dítěte, jakmile se provede první očkování, se snímají otisky čtyř prstů dítěte. Kromě toho se zaznamenávají biometrické údaje rodičů.

Tato data jsou poté integrována do digitálního ID každého jednotlivce a mohou být monitorována a aktualizována po celou dobu jeho života.