Od pondělí se mezi Íránem a USA opět situace eskalovala, když docházelo ke vzájemným útokům v poněkud větší míře než obvykle. Tato situace následně vedla k rekordnímu nárůstu cen ropy.
Možná právě to je důvod, proč se Trump nyní snaží situaci zlehčit a uklidnit. Přece jen se blíží volby a v USA o výsledku často rozhodují právě ceny pohonných hmot.
Co se tedy dělo v oblasti poslední dva dny? A jaká vyjádření přišla z obou stran?
Bessent: Usekáváme hadovi hlavu
Ministr financí USA Scott Bessent mezitím tvrdí, že USA „usekávají hlavu hadovi.“
„Když jsem byl dítě v Jižní Karolíně, bydleli jsme blízko bažiny, a díky tomu jsme měli na zahradě spoustu jedovatých hadů. A vzali jsme buď hrábě, mačetu nebo pádlo z lodi a uřízli jsme mu hlavu,“ řekl v úterý.
„Ale had pořád vrtěl ocasem a museli jste zakopat hlavu hada, protože hlava byla stále jedovatá a byl tam jed. Takže pohřbíváme hlavu íránského hada,“ pokračoval.
„Had ještě neví, že je mrtvý, ale přestane se vrtět, až zapadne slunce.“ Zatím však nejsou žádné známky rychle se rozpadajícího státního systému a v ulicích se neobjevují žádné masy.
Íránské vedení slibuje, že neustoupí, ale že bude nadále způsobovat bolest Washingtonu, na vojenské, ekonomické i politické scéně.
Předseda íránského parlamentu Ghalibaf ve středu prohlásil, že Írán jednání neodmítá, ale považuje je za nástroj ve své širší konfrontaci s USA a Izraelem, informuje Tasnim.
Opakuje, že USA musí splnit své závazky dříve, než Írán podnikne kroky ke znovuotevření Hormuzu, což naznačuje, že Teherán zcela nevzdal možnost návratu k jednacímu stolu.
Trumpův průliv
Pokud jde o širší americkou námořní blokádu íránských přístavů, agentura Reuters uvádí, že „Írán už asi sedm týdnů nezaznamenal významný vývoz ropy přes Hormuzský průliv, protože americká námořní blokáda uspěla tam, kde roky sankcí selhaly tím, že přerušila jeden z hlavních zdrojů příjmů Teheránu v cizí měně.“
A Trump by opět chtěl měnit zeměpisná jména. Tentokrát Hormuzu, který chce pojmenovat po sobě. Většina Američanů to už považuje za vtip. Nicméně u Trumpa nikdy není jisté, co myslí vážně a co ne…
Komentář dodává: „Na rozdíl od předchozích sankčních kampaní, kdy íránská ropa pokračovala v dosahování odběratelů navzdory omezením, současná blokáda zabránila dopravě nových nákladů ropy do Číny, jediného významného zbývajícího odběratele Teheránské ropy, což zvyšuje tlak na vládní finance a devizové rezervy.“
Svět nyní sleduje sedmý měsíc války „trvající 3–4 týdny“ a Bílý dům stále prosazuje narativ „íránský lid povstane.“ V úterý večer k tomu Trump napsal:
Nesnažím se donutit Írán k jednacímu stolu, jak informovala ABC Fake News. Je mi úplně jedno, jestli podepíší pro ně bezcennou smlouvu. Naše pozice se mi teď líbí mnohem víc, s téměř úplnou kontrolou Hormuzského průlivu a jejich ekonomikou, která se úplně hroutí.
Jen hrají nevyhnutelné. Kdy se íránský lid konečně postaví a začne bojovat? Prezident DJT
Je třeba připomenout, že v prvních dnech operace Epická zuřivost Trump prohlásil, že „pomoc je na cestě!“ Přesto nyní, uprostřed patové situace, byly americké základny v regionu degradovány a zničeny.
Írán o smrtícím útoku na svatbu
Írán hodnotí následky z hlediska počtu obětí a škod po novém vyhrocení bojů, poté co USA v úterý zahájily sérii smrtících útoků na Islámskou republiku, zaměřených na jih a oblast Hormuzského průlivu a Teherán očekávaně odpověděl útoky drony a raketami na země Perského zálivu a Jordánsko.
Írán uvádí, že celkový počet obětí nového amerického útoku vzrostl na 18, zejména po údajném hromadném útoku na svatební oslavu. Podle zpráv se to stalo v úterý večer v provincii Hormozgan, kdy úřady oznámily, že bylo zabito pět osob – včetně dítěte – a nejméně 50 dalších bylo zraněno.
Regionální média uvádějí: „Mezi zabitými byl i šestiletý Amir Mohammad Karimi.“ Dodala, že zranění byli převezeni do nemocnice v nedalekém městě Minab.
„Dříve Reza Shahidiyan, guvernér okresu Sirik, řekl státnímu vysílateli IRIB, že bylo zraněno 63 lidí, včetně 50 žen a dětí,“ pokračuje zpráva. „Jiné íránské zprávy uvádějí až 68 raněných.“
Teheránští představitelé i íránská Společnost Rudého půlměsíce podali formální žádosti globálním orgánům, včetně Mezinárodního trestního soudu, o právní kroky týkající se civilních obětí a válečných zločinů.
BBC citovala Pentagon, který uvedl, že je si vědom zpráv o útoku, ale americké síly prý nikdy necílily na civilisty. Nicméně po útoku na dívčí školu na samém začátku války je to už druhý podobný incident.
🚨 🇮🇷 A U.S. attack on a wedding ceremony in Sirik, in southern Iran’s Hormozgan province, killed four people, including a child, the provincial Red Crescent’s managing director said, according to Tasnim. The province’s deputy governor for security earlier reported 50 wounded.… pic.twitter.com/eoHMkD2jJA
— Drop Site (@DropSiteNews) September 1, 2026
Trumpovy včerejší komentáře z Oválné pracovny
Trump opět v odpoledních komentářích novinářům zopakoval, že vojenská kampaň proti Íránu nebude trvat příliš dlouho.
Samozřejmě jsme to slyšeli už mnohokrát, také v souvislosti se zprávami, že poradci Bílého domu vyzývají ke klidu ohledně íránského konfliktu alespoň do listopadových voleb do Kongresu, po kterých by se operace mohly opět zintenzivnit.
„Včera v noci jsme zničili mnohem víc než jejich radar, včera v noci to byl velmi silný útok. A jsme připraveni udělat další, kdykoliv budeme chtít,“ prohlásil.
„Zasáhli jsme je včera večer, protože vystřelili na naši základnu v Jordánsku,“ pokračoval a potvrdil íránskou odvetu. „Včera večer jsme je tvrdě trefili. Dali mi trochu láskyplného ťukání, ale my jsme je tvrdě udeřili.“
Také popsal, že „některé údery byly obranné, některé útočné.“ Oznámil, že íránské radary a schopnosti podél Hormuzského průlivu byly zničeny.
Trump říká, že „ačkoliv jsou USA připraveny zaútočit na Írán kdykoliv, neočekává, že obnovené boje potrvají příliš dlouho.“
Další zajímavý moment níže… Tato čísla se stále nadsazují, přestože v posledních měsících neexistují žádné důkazy o rozsáhlých protestech a násilném potlačování na místě:
Trump on Iran:
As of three months ago, they had 52,000 protesters that were killed.
Now I hear the number is 20 to 25,000 more.
They have close to 65,000 protesters killed. pic.twitter.com/w5aRbQ5VLd
— Clash Report (@clashreport) September 2, 2026
Trump tvrdil, že v zemi se opět rozpoutaly protesty a popsal íránské kroky proti protestujícím. „Používají kulomety a někdy i odstřelovače. Mají radši odstřelovače, protože mají jen dav 200 000 lidí, a člověk sem přijde a dostane to přímo mezi oči, a tři odstřelovači to dělají. Je to hrozná věc sledovat.“
Jaký je časový plán? O čem mluví?
Netanjahu se také připojil z Izraele, když ve středu uvedl, že Mossad je v Íránu stále aktivní a cílem je pád režimu.
Nicméně nikde na sociálních sítích nebo v jakýchkoli médiích (ať už íránských, západních nebo ze zemí v oblasti) se neobjevilo jediné video, které by Trumpovo tvrzení o aktuálních protestech, které jsou tvrdě potlačovány, bylo pravdivé.
Podobné informace je tedy třeba brát s rezervou. Předpokládám, že mají za cíl spíše uklidnit Trumpovy voliče, kteří do značné míry válku nepodporují. Podpora přicházela jen začátkem roku, kdy probíhaly protesty, tedy ještě před prvními útoky na Írán…
Ano, válka může do dvou měsíců zkončit, protože americký expert uvádí:
Hrozí, že z prezidenta Trumpa bude Herbert Hoover, protože mezinárodní ekonomika může spadnout z útesu. Je skutečně těžké představit si katastrofálnější válku, než je válka s Íránem. Je to opravdu neuvěřitelné.
Chris Hedges: Ach, chci mluvit o ekonomice. Spojené státy vyčerpaly své strategické ropné rezervy na úroveň z roku 1982, tedy téměř na úroveň kalu. A další zajímavou věcí, myslím, že to byl článek ve Wall Street Journal, je, že komerční ropné společnosti, protože cena benzínu vzrostla o 23 procent a cena nafty se ztrojnásobila, mají své zásoby nyní cennější, a proto ve skutečnosti také vyčerpaly vlastní rezervy. A pak je tu celá otázka potravin. Pokud se tedy situace nevyřeší pravděpodobně poměrně brzy a pak budeme mít inflaci, jaká je nyní inflace? Přesné číslo si nepamatuji, ale pojďme prostě mluvit o tom, pokud se to bude táhnout, jaké bude ekonomické zpětné působení.
John Mearsheimer: Těžko říct s jistotou. Strávil jsem hodně času snahou přesně zjistit, jaká je situace s ropou, a není snadné s jistotou určit, jak blízko jsme skutečně k pádu z útesu. Pokud jde o strategické ropné rezervy, existuje řada lidí, kteří říkají, že máme ještě několik měsíců, než skutečně začneme narážet na riziko pádu z útesu. Jiní lidé říkají, že už jsme tomu velmi blízko, že jde jen o několik týdnů. Těžko to říct s jistotou.
—————————————————–
Proč USA potřebují kontrolu nad venezuelskými projekty a odchod z OPEC? Trump to ani neskrývá, naopak to říká přímo a otevřeně: aby snížil ceny benzínu pro Američany. Jde o naléhavý problém před listopadovými volbami. Američtí řidiči – v nejvíce automobilizované zemi světa – jsou totiž naprosto rozzuřeni kvůli rostoucím cenám pohonných hmot. Galon benzínu v srpnu stojí více než 4 dolary, zatímco v roce 2025 stál méně než dolar.
Když se vaše prezidentská podpora propadne na nejnižší úroveň druhého funkčního období, můžete slibovat cokoli. A pokud se na to člověk nepodívá příliš pozorně, mohl by skutečně nabýt dojmu, že díky Trumpovi začne na americký trh proudit záplava venezuelského černého zlata – rafinerie v Mexickém zálivu jsou určeny právě pro tuto těžkou ropu – a cena benzínu na amerických čerpacích stanicích klesne. Takže, milí američtí voliči, tady máte kompenzaci za neúspěch na Blízkém východě: s Íránem a Hormuzským průlivem se nic nepodařilo, ceny vzrostly, ale dohoda s Venezuelou teď všechno napraví. Jenže nenapraví všechno tady a teď. A velmi pochybuji, že to bude mít výrazný dopad dokonce i za deset nebo patnáct let.
A zde je důvod: bez ohledu na to, jak moc se USA snaží přenést veškerou odpovědnost a vinu na OPEC, tato organizace v žádném případě není příčinou nízké venezuelské těžby ropy. Caracas je osvobozen od svých těžebních kvót a může těžit tolik, kolik dokáže. Stejný režim platí pro Libyi a Írán – také tyto země jsou od kvót osvobozeny.
Venezuela má mimořádně drahou těžbu – na jejich ropu je potřeba mnoho chemikálijí. Jde o ultra těžkou viskózní ropu s vysokým obsahem síry a kovů.
Odborníci odhadují, že zdvojnásobení venezuelské těžby – ze současných 1,25 milionu na tři miliony barelů denně – by si během deseti až patnácti let vyžádalo investice ve výši 150 miliard dolarů.
To znamená, že pokud světové ceny ropy klesnou, těžba zde se stane nerentabilní. Pro investory je tedy mnohem méně rizikové počkat, až se situace na Blízkém východě normalizuje, a poté investovat do rozvoje íránských ropných polí. Tam je zapotřebí výrazně méně peněz, času a úsilí, aby byl prakticky zaručen zisk a návratnost investic.
Komu to tady všechno předkládáš k luštêní? Pošli to do lidových novin.
Tady musíš napsat, že to tak už dávno přesně naplánovali chazarští Židé. A už poletí palce nahoru.
Psychouš totalista – to je dobrý důvod na prolétnutí se humanitárně komínem. Štastnou cestu.
To je naprostá pravda, Trempík dostane po tlamě neb nebude mít čím válčit a bude konečně pokoj.
Válka nebude trvat dlouho řekl Trumpstein, protože ví že i on nebude trvat dlouho v Černém domě!
Skvělá analýza – k čemu?
Samozrejme, vahhábistická Saudská Arábia sa žiadnych sankcií od svojich západných spojencov /bohužiaľ ani Ruska/ ani pokusov zvrhnúť incestný klan as-Saúdovcov obávať nemusí… a už vôbec nie snáh zaútočiť na ňu akýmikoľvek zbraňami.