Další rána klimaalarmistům: Grónský ledový příkrov je o 43% větší než je dlouhodobý průměr

Bylo to tak po celou existenci naší planety a je to tak i nadále: zatímco na jednom místě je horko, jinde je zima. V obou případech mohou být zaznamenány dokonce i rekordy.  Klimaalarmisté si však záměrně vybírají právě ta místa, kde jsou generovány plusové rekordy.

Záměrně přehlíží to, že jinde je klima zcela jiné, než jaké oni sami předpovídali. Již před  20 lety předpověděl Al Gore, že Arktida bude od roku 2014 každé léto bez ledu. Zezelenat mělo i Grónsko.

Jenže jsme již 12 let za tímto datem a nic z toho není pravda. V Arktidě je nadále i v létě led a Grónsko má dokonce víc ledu než by se dalo očekávat.

Grónsko je klimatickými alarmisty po léta považováno za jeden z nejdůležitějších symbolů údajně stále se zrychlující „klimatické katastrofy.“ Nejnovější data z dánského polárního portálu však opět odporují obvyklým scénářům soudného dne.

Od září grónský ledový příkrov nabral na svém povrchu čistou hmotnost přibližně 525 miliard tun, což je asi o 43 procent více než dlouhodobý průměr.

Zatímco nedávné vlny veder a sucha na evropském kontinentu vyvolaly obvyklý refrén o údajném „přehřívání planety,“ dále na sever se odehrává zcela jiný scénář. Grónsko zažívá výrazný nárůst hmotnosti ledového příkrovu.

Nejnovější údaje pocházejí z Polárního portálu, který provozuje Dánský meteorologický institut (DMI), Geologická služba Dánska (GEUS) a Technická univerzita v Dánsku. K 30. srpnu činila tzv. bilance povrchové hmoty 525,2 gigatun.

Jedna gigatuna odpovídá jedné miliardě tun. Referenční hodnota pro období od roku 1981 do roku 2010 je přibližně 368 gigatun. To znamená, že aktuální sezóna je přibližně o 43 procent nad dlouhodobým průměrem.

Polární portál vypočítává, kolik hmoty se přidává v důsledku sněžení a kolik se ztrácí táním, odtokem a dalšími povrchovými procesy. Zohledňuje se i opětovné mrznutí tající vody.

Ztráty z odlupováním ledovců nebo táním ledovcových jazyků do moře jsou však zahrnuty v celkové hmotnostní bilanci a nejsou součástí 525 miliard tun. Trend v letošním roce je obzvláště zajímavý.

V polovině června dosáhla povrchová hmotnostní bilance již téměř 594 gigatun. Jak se očekávalo, hmotnost se během letního období tání snížila, ale na konci srpna stále zbývalo více než 525 gigatun. I po vrcholu léta je tak ledová masa v Grónsku výrazně nad dlouhodobým průměrem.

The surface of the Greenland Ice Sheet gained 518 billion tons of new ice over the past year, which is 40% above the 1981-2020 average. Ice gain has been above average in six of the last nine years.https://t.co/Ekp80rmuR0 pic.twitter.com/tVG0HX2mNb

— Tony Heller 🇺🇸 🇯🇵 (@TonyClimate) August 30, 2026

Již v roce 2022 mimo jiné upoutal pozornost neobvykle vysoký letní nárůst hmoty v Grónsku. Současně byl arktický mořský ledový příkrov také výrazně nad rekordně nízkým počtem z roku 2012.

Arktida měla být v létě bez ledu již v roce 2014. Jak víme, nestalo se tak. Více než deset let poté Arktida stále není bez ledu. Klima je podstatně složitější, než by nám chtěly naznačovat jednoduché trendové projekce z počítačových modelů.

Nárůst plochy o 525 miliard tun, což je zhruba o 43 procent více než dlouhodobý průměr, však stěží lze považovat za poznámku pod čarou.

Tání ledovců v Grónsku se pravidelně dostává na titulní stránky mainstreamových médií s dramatickými zprávami. V roce mimořádně silné akumulace ledové hmoty se ostrovu dostává podstatně menší pozornosti.

Přesto takové výkyvy ukazují, proč by se s prognózami o vývoji ledového příkrovu mělo zacházet s opatrností. Minulé zkušenosti ukázaly, jak rychle mohou být údajně spolehlivé předpovědi doběhnuty realitou.