Ničení pralesů ve jménu klimatické sekty: V roce 2025 došlo k obrovskému nárůstu ekvádorského exportu balsy pro větrníky

Největší pokrytci ze všech jsou klimatičtí alarmisté, kteří se neustále ohání ekologií, přírodou a ochranou planety, zatímco ji svojí politikou sami ničí.

Větrníky jsou ve skutečnosti nejméně ekologickým zdrojem energie vůbec, což ví každý, kdo se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Výčet negativ, která větrníky přináší, je velmi dlouhý a zahrnuje všechny fáze: od výroby přes provoz až po jejich problematickou likvidaci.

Tentokrát se podíváme na to, jak se kvůli větrným monstrům ničí jihoamerické pralesy. I když jsem zde toto téma v minulosti probírala, nyní se ukazuje, že je tento problém rok od roku horší.

Tedy čím větší je poptávka po větrnících (zejména těch obřích, které dosahují výšky až 300 m), tím více jsou káceny deštné pralesy.

Vyčerpávání amazonského deštného pralesa za účelem uspokojení explodující globální poptávky po balzových dřevěných jádrech pro větrné turbíny by se mohlo zhoršovat.

Podle místních zpráv zaznamenal Ekvádor, hlavní země produkující balzu, v roce 2025 obrovský nárůst vývozu tohoto životně důležitého dřeva pro turbíny: z 218 milionů USD v roce 2024 na 301 milionů USD v roce 2025.

Loni v březnu deník Daily Sceptic exkluzivně informoval o číslech, která naznačovala, že v Ekvádoru a Peru je každoročně nelegálně káceno půl milionu vzrostlých balzových stromů, aby se vyrovnal nedostatek z udržitelných plantáží.

Masivní nárůst vývozu za pouhý rok sotva naznačuje, že nelegální odlesňování se zmírňuje, spíše je to možný signál, že se situace zhoršuje.

Spolu s globálním masakrem milionů netopýrů a decimací místních populací dravců, je drancování Amazonie kvůli balze jedním ze špinavých tajemství „zelené“ energetické revoluce. Z pochopitelných politických důvodů se o něm nelze zmiňovat v mainstreamových médiích podporujících čistou nulu.

Balsa je tropické tvrdé dřevo, které je lehké i pevné, a navzdory alternativám chemických pěn je preferovaným materiálem pro velké lopatky 15 MW  turbín, které jsou vysoké kolem 250 m.

Podle nedávné zprávy společnosti Mordor Intelligence mohou pěny ztrácet tuhost v extrémních podmínkách, zejména v blízkosti kořenů lopatek, kde napětí vrcholí v konstrukcích, které jsou téměř stejně vysoké jako Eiffelova věž.

Ekvádor dodává nejméně 70 % světové produkce balsy a Čína přebírá více než polovinu této dodávky, protože se snaží ovládnout globální výrobu větrných turbín. Předpokládá se, že asi 50 % světové produkce balsy se používá na výrobu lopatek turbín.

Každá lopatka se skládá ze 7 % balsy a odhaduje se, že každá sada tří lopatek může spotřebovat až 40 stromů. Vzhledem k tomu, co je známo o roční produkci balsy, rozsahu nelegální těžby dřeva a požadavcích výrobců turbín, není těžké dospět k možnému ročnímu úbytku v amazonském přírodním lese přibližně půl milionu stromů.

Balsa je rychle rostoucí dřevo, které dosahuje zralosti potřebné pro použití ve větrných turbínách přibližně za sedm let. Dokud se neobjevila prudce rostoucí poptávka po turbínách, těžila se na udržitelných plantážích.

Od přelomu desetiletí však tato udržitelná sklizeň nedokáže držet krok s poptávkou. V roce 2024 Agentura pro environmentální vyšetřování (EIA) v kritickém průzkumu zjistila, že ekvádorský export se v důsledku nelegální těžby dřeva v panenském deštném pralese zvýšil až o 50 %.

Zpráva o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byla usvědčující. Vyšetřovatelé navštívili mnoho míst s nelegální těžbou dřeva a tvrdili, že většina, ne-li všichni vývozci, se obrátili na přírodní lesy jako na pohodlnou a okamžitou náhradu, když se plantáže starších stromů rychle vyčerpaly.

Napadené oblasti, zdecimované kvůli větrníkům, byly považovány za jedny z posledních nedotčených lesních krajin v zemi. Údajně se jednalo o unikátní chráněná území a symbolická domorodá území.

Lze si jen představit celosvětové pobouření, kdyby ropné společnosti potřebovaly dřevo pro své vlastní operace. Ale když údajně „zelené“ společnosti drancují les, je normální přimhouřit oči.

Trvalý nedostatek udržitelného dřeva v Ekvádoru ve spojení s masivním 37% nárůstem exportu vyrobené balsy v roce 2025 sotva naznačuje pokles nelegální těžby dřeva.

Vzhledem k tomu, že pro obří turbínu je potřeba více než 40 stromů, možná by se ke každé z nich měla umístit vzdělávací plaketa s upozorněním, že nejméně 20 jich bylo nelegálně odtrženo z Amazonie.

Jedno je tedy jisté: významná část větrného průmyslu, který se tváří, že je „ekologický,“ je závislá na nelegálně získaném dřevě.