EU zahajuje registraci digitálních produktových pasů

Zatímco už koncem tohoto roku bude připravena peněženka digitální identity pro občany EU, něco podobného se chystá také pro produkty. O produktových pasech se již v minulosti často zmiňovali v diskuzích na WEF a nyní se stávají realitou.

Původní úmysl byl sledovat cestu produktu v rámci sdílení, což je zřejmě skutečný účel toho, proč produktové pasy zavádí také EU. Předpokládám, že v budoucí digitální diktatuře poslouží produktové pasy pro sledování všeho, co vlastníte nebo sdílíte.

Digitální identifikace osob a produktů přibližuje EU k cirkulární ekonomice typu „Nebudeš nic vlastnit a budeš šťastný,“ tedy k přesně té politice, kterou od samého počátku avizoval i Green Deal EU (jedním z jeho hlavních deklarovaných cílů je zavedení cirkulární ekonomiky).

Až na několik výjimek bude téměř každý produkt prodávaný v Evropské unii (EU) muset mít digitální produktový pas, který bude vyžadovat použití chytrých čipů nebo QR kódů.

Oblečení, baterie, kovy, plasty, elektronika a prakticky cokoli dalšího, co si lze představit, bude muset být vybaveno nějakou technologií pro sledování a dohledávání propojenou s online databází.

Evropská komise již léta prosazuje EU směrem k obchodním modelům oběhového hospodářství, které upřednostňují přeměnu každého produktu na službu k pronájmu.

Cirkulární ekonomika je součástí Agendy OSN 2030, známé také jako Cíle udržitelného rozvoje (SDG) a obchodní modely cirkulární ekonomiky jsou inspirací pro nechvalně známou frázi Světového ekonomického fóra (WEF) : „Nebudete nic vlastnit. A budete šťastní.“

'You'll own nothing & be happy' Product as a Service circular economy business model.
"Why would I actually sell you the product if you are primarily interested in the benefit? Maybe I can stay the owner & just sell you the benefit as a service”: Frans Van Houten, WEF, 2016 pic.twitter.com/EG9Kq5P2AR

— Tim Hinchliffe (@TimHinchliffe) November 23, 2022

Evropská komise 20. července spustila registr digitálních produktových pasů ( DPP ), aby „zajistila hladké zavedení před prvním termínem implementace, který uplyne 18. února 2027 pro určité typy velkých baterií.“

Tento registr funguje jako databáze, která ukládá jedinečné identifikátory, registrační data a metadata na vysoké úrovni pro každý produkt, spíše než úplné podrobné informace o produktu obsažené v samotném DPP.

Registr rovněž podporuje vymáhání práva tím, že:  

• Celním orgánům umožňuje elektronicky ověřit, zda dovážené výrobky mají platný registrovaný DPP a zda byl před jejich propuštěním do volného oběhu poskytnut kód zboží.  
• Orgány dozoru nad trhem usnadňují přístup k registrovaným poskytovatelům produktů určených pro specifické účely.

Zákony schválené vládami jsou jedna věc; pravidla a podmínky služby stanovené korporacemi jsou věc druhá.

Díky partnerství veřejného a soukromého sektoru, propojení korporací a státu, se mezi těmito dvěma faktory stále více stírá hranice mezi tím, kdo co smí dělat.

Takže pokud vláda řekne, že nebude nařizovat zařízení pro sledování geolokace pro digitální produktové pasy, neznamená to, že je společnost jednoduše nezahrne do svých smluvních podmínek.

Prozatím dodavatelé energetických produktů (DPP) v EU začnou s velkými bateriemi, ale po fázi testování se přesunou na téměř každý myslitelný produkt.

A díky obchodnímu modelu oběhového hospodářství „Produkt jako služba“ si výrobci budou moci ponechat vlastnictví svých digitálně označených produktů, takže si budeme moci jejich zboží pouze pronajímat, aniž bychom cokoli vlastnili.

Aby výrobci mohli sledovat své produkty, označují je buď štítkem Near Field Communication (NFC), QR kódem nebo čipem Radio Frequency Identification (RFID), takže vědí vše o životním cyklu svých produktů.

Tyto informace o produktu zahrnují: odkud materiály pocházejí, kdo je výrobcem, jak je produkt udržitelný, kde jej lze opravit a jak jej vrátit, když již neslouží svému účelu.

Pro samotný registr DPP v EU je zde seznam požadavků:

• webové stránky poskytující zabezpečené uživatelské rozhraní;
• rozhraní pro programování aplikací (API) pro registraci digitálních produktových pasů;
• ověřovací platforma pro ověření a potvrzení existence a úplnosti digitálních produktových pasů;
• systém identifikace a autorizace pro uživatele;
• schéma pro generování jedinečných registračních identifikátorů;
• úložná složka pro jedinečné identifikátory a kódy zboží produktů určených k propuštění do celního režimu a „propuštění do volného oběhu“;
• sémantické úložiště, které slouží jako autoritativní reference pro sémantický význam, strukturu, verzování a požadavky na interoperabilitu dat digitálního produktového pasu;
• systém protokolování zaznamenávající relevantní operace.

Brzy bude muset každá společnost na světě, ať už má sídlo kdekoli, zaregistrovat digitální produktové pasy, pokud bude chtít v EU pronajímat nebo prodávat produkty.

„Jakýkoli balík, paleta nebo kontejner může být nyní vybaven senzorem, vysílačem nebo štítkem radiofrekvenční identifikace (RFID), který umožňuje společnosti sledovat, kde se nachází během pohybu v dodavatelském řetězci – jak si vede, jak je používán atd. […] V blízké budoucnosti budou podobné monitorovací systémy použity i pro pohyb a sledování osob.“

Klaus Schwab, Čtvrtá průmyslová revoluce, 2016

Před deseti lety publikoval zakladatel WEF Klaus Schwab knihu „Čtvrtá průmyslová revoluce,“ ve které si na straně 22 prorocky představuje, jak budou vypadat digitální produktové pasy

Napsal, že stejné technologie sledování a trasování by se vztahovaly i na lidi.

Dne 12. dubna 2022 zveřejnily WEF a Světová obchodní organizace (WTO) zprávu podporující rozvoj globálního certifikačního rámce pro systémy digitální identity osob a objektů – fyzických i digitálních.

Podle zprávy „Slib TradeTech: Politické přístupy k využití digitalizace obchodu:“

„Komplexní digitalizace obchodu vyžaduje  globální přístup k digitální identitě fyzických a právnických osob, jakož i fyzických a digitálních objektů  odesílajících nebo přijímajících elektronické informace, aby se zabránilo vytváření izolovaných digitálních identit.“

Ačkoli se zpráva zabývala digitální identitou v souvislosti s digitalizací globálních obchodních systémů, byl zde položen základ pro normalizaci myšlenky zacházení s lidmi jako s produkty, které je třeba sledovat, dohledávat a monitorovat z hlediska souladu s určitými standardy.

Stejně jako RFID čipy, zařízení internetu věcí a další senzorické technologie sledují a dohledávají produkty v průběhu jejich životních cyklů, totéž lze říci o sledování lidí v průběhu jejich vlastních životních cyklů.

Zacházet s lidmi stejně jako s jakýmkoli balíkem, paletou nebo kontejnerem, znamená nejen sledovat pohyb nás všech, ale také měřit, jak  si vedeme, jak  jsme  využíváni a tak dále.

O čtyři roky později vše postupuje přesně podle plánu: přichází digitální identifikace pro lidi i produkty.

Poté následují digitální dvojčata všeho v přírodě.

Jak uvádí Zpráva WEF o globálních rizicích z roku 2019 :

„Autoritářství je snazší ve světě naprosté viditelnosti a sledovatelnosti.“