2000 eur za urážku Merze: Tisíce Němců jsou vyšetřovány za kritiku politiků

Opakovaně se potvrzuje, že Německo se svojí politikou stále více podobá tomu ze 30. let. Válečné štvaní, snahy o zákaz opozice, jasný dvojí metr soudnictví a paragraf, který trestá kritiku politiků: to jsou aspekty, které jasně ukazují, že Německo není demokracie, ale diktatura.

Stále jasněji se podobá Německu z počátku 30. let a je otázka, kam povede další vývoj.

V normální společnosti musí politik vydržet mnohem víc než řadový občan. Musí snášet mnohem tvrdší kritiku, stejně jako jakákoli jiná osobnost, která se rozhodla stát „veřejnou.“

Jenže v Německu byl zaveden paragraf, který takovou kritiku přímo zakazuje. Tedy jde o jakýsi návrat do dob, kdy se kritika režimu trestala, i když zatím jsou tresty výrazně mírnější než za třetí říše.

Zda bude žalovaný za „urážku majestátu“ potrestán, záleží na tom, před jakého soudce se dostane.

Za velmi podobný výrok může být jeden obžalovaný osvobozen, zatímco další dostane vysokou pokutu…

Kontroverzní německý článek 188 trestního zákoníku se dostal pod novou pozornost poté, co soudy uložily občanům značné pokuty za urážku kancléře Friedricha Merze online.

Podle prokurátorů v Heilbronnu bylo například uživateli Facebooku nařízeno zaplatit pokutu přesahující 2 000 eur poté, co v komentáři zveřejněném pod policejním oznámením o návštěvě kancléře ve městě loni označil Merze za „Lügenfritze“ („prolhaný Fritz“).

Státní zastupitelství argumentovalo, že poznámka měla potenciál „podkopat důvěru v integritu oběti, protože mohla podpořit další negativní předsudky nebo dokonce agresi mezi podobně smýšlejícími lidmi.“

Další uživatel dostal stejný trest za označení kancléře za „Ftzn Frieder“ – vulgární urážku – zatímco v jiných případech týkajících se výrazů jako „Pinocchio“, „Lügen-Kasper“ („prolhaný kašpar“) a „Lügenbaron“ („baron lží“) byly nakonec žaloby zamítnuty.

Jeden případ týkající se urážky „Lackaffe“ (ekvivalent „nafoukaného blázna“) byl pozastaven poté, co obžalovaný souhlasil s platbou 100 €.

Stíhání byla vedena podle § 188, ustanovení, které kriminalizuje urážky a pomluvy politických osobností, pokud úřady věří, že tyto poznámky by mohly poškodit důvěru veřejnosti v jejich integritu nebo bránit jejich politické práci.

Kontroverzi podpořila řada mediálně sledovaných stíhání v posledních letech.

Mezi nejdiskutovanějšími byl i případ bavorského důchodce Stefana Niehoffa, jehož dům byl prohledán poté, co sdílel satirický meme, v němž tehdejšího ministra hospodářství Roberta Habecka označil za „profesionálního idiota.“

Marie-Agnes Strack-Zimmermann, přední osobnost liberální strany FDP, údajně také podala tisíce stížností proti online kritikům obviněným z urážky.

Kritici tvrdí, že zákon fakticky poskytuje politikům privilegovaný právní status, který běžní občané nemají k dispozici, a že politici by měli tolerovat tvrdou kritiku a posměch.

Toto ustanovení se stalo stále kontroverznějším s rostoucím počtem vyšetřování v posledních letech. Oficiální údaje ukazují, že tisíce případů jsou nyní každoročně předány státním zástupcům, přičemž úřady a aktivistické reportérské organizace aktivně monitorují online projev.

Nejnovější rozhodnutí vyvolala nové odsouzení ze strany AfD. Ve svém prohlášení strana argumentovala, že zvláštní práva pro politiky nesmí existovat, a že všichni občané by měli být před zákonem rovně zacházeni.

Jak píše Sabine Beppler-Spahl:

Odstavec 188 není hoden žádné svobodné společnosti. V demokracii musí mít občané právo vyjádřit svou frustraci vůči těm, kdo je řídí.

Pokusy potlačit tuto frustraci znamenají vyhýbání se právě těm debatám a bojům, které vyžadují politické vysvětlení. Kritika by měla být vnímána jako znak zdravé demokracie, nikoli jako hrozba pro ni.

Snahy o zrušení tohoto ustanovení zatím selhaly. V lednu Bundestag hlasoval proti návrhu AfD na zrušení § 188, přičemž všechny ostatní parlamentní skupiny návrh odmítly.