Vyvine se Rada míru Donalda Trumpa v Nový světový řád?

V poslední době se hodně diskutuje o skutečném účelu Trumpovy Rady míru, kam bylo pozváno mnoho států z celého světa, bez ohledu na to, zda jde o státy takzvaného kolektivního Západu nebo globálního Jihu.

Trump sám tvrdí, že jde o jakousi náhradu za nefunkční RB OSN, nicméně právě OSN sama sebe velmi často prezentovala jako organizaci, která bude budoucím globálním vůdcem (v podstatě je považována za budoucí „jednu světovou vládu“).

Mezi mnoha spekulacemi o skutečném účelu Trumpovy nové organizace se objevují i ty, které předpokládají, že právě Rada míru by byla tím, co pomůže svět převést k Novému světovému řádu.

Souvislost se ostatně sama nabízí: Trump se během druhého volebního období obklopuje zanícenými globalisty a technokraty, i když sám tvrdí, že jeho cílem je globalismus rozbít.

Dne 16. ledna Donald Trump představil svou „Radu míru,„, jejímž cílem je poskytovat strategický dohled nad komplexním plánem prezidenta Donalda J. Trumpa ukončit konflikt v Gaze (s mezinárodní stabilizační silou k dispozici).

Ale během několika dní se z toho stala mezinárodní organizace, jejímž hřištěm je celý svět a jejímž nejvyšším vůdcem je Trump.

Během jejich prvního setkání, které zahrnovalo slavnostní podpis 22. ledna v rámci výročního zasedání WEF v Davosu, Donald Trump řekl:

„Tato rada má šanci stát se jedním z nejvýznamnějších orgánů, jaké kdy byly vytvořeny, a je pro mě velkou ctí sloužit jako její předseda.“

Rada původně získala svůj mandát prostřednictvím rezoluce Rady bezpečnosti OSN, ve které všechny členské státy hlasovaly ano, včetně Dánska (!), Velké Británie a Francie, nebo se zdržely hlasování (Čína a Rusko).

Výkonný výbor zahrnuje bývalého britského premiéra a čelního propagátora celosvětových digitálních ID Tonyho Blaira (v roce 1993 jmenovaného WEF globálním vůdcem zítřka),  amerického ministra zahraničí Marca Rubia, zvláštního zástupce USA pro Blízký východ Stevea Witkoffa, Trumpova zetě Jareda Kushnera, prezidenta Světové banky Ajaye Bangu, miliardáře a investora Marca Rowana a amerického poradce pro národní bezpečnost Roberta Gabriela.

Jmenování Rubia, Kushnera a Witkoffa není velkým překvapením vzhledem k jejich roli v politice Blízkého východu.

Kushner byl klíčovou postavou Abrahamových dohod i plánu míru k prosperitě a on i Witkoff jsou hlavními architekty nejnovějšího technokratického rozvojového plánu pro Pásmo Gazy (Projekt Východ slunce).

Blair je také zřejmou volbou, protože byl úzce spojen s Blízkým východem jako zvláštní vyslanec kvarteta pro Blízký východ v letech 2007 až 2015 a (spolu s Kushnerem) v srpnu loňského roku představil prezidentu Trumpovi mírový plán v Gaze.

Významnou roli sehrál Jonathan Powell, poradce pro národní bezpečnost Keira Starmera a Blairův šéf kanceláře v letech 1997 až 2007. Powell připomíná postavu Humphreyho Applebyho z britského sitcomu Yes, Prime Minister. Mazaná osobnost, která dovedně ovládá skutečnou moc v zákulisí, bez ohledu na to, kdo je v tu chvíli u úřadu.

Keir Starmer se však navzdory britskému vlivu na program odmítl zúčastnit. To vypadá velmi podobně jako klasická britská dvojtvářnost.

Za velmi zajímavý lze považovat i fakt, že Blair je posledních asi pět let největším propagátorem povinných digitálních identit (kdo myslíte, že dal podnět Starmerovi?) a digitálních měn v bezhotovostním světě.

Blair vede Tony Blair Institute for Global Change, který je silně financován generálním ředitelem Oracle Larrym Ellisonem. Je to jeden z hlavních hráčů megalomanského projektu Stargate.

Shodou okolností je Blair velkým zastáncem stejných velkých technologických řešení a plánů rozvoje chytrých měst, které vyžadují digitální identifikaci pro přístup k základním službám, jak prosazuje Ellison.

V roce 2020 Blair a bývalý správce WEF Herman Gref (šéf Sberbank) propagovali digitální ID-řešení v boji proti COVIDu-19 a nelegální migraci v rámci ruského cvičení Cyber Polygon.

Blair je zjevně oportunista, který ochotně a bez váhání slouží vyšším mocenským kruhům. Krátce po odchodu z Downing Street 10 se stal členem JPMorgan Chase International Council (spolu s Henrym Kissingerem), pravděpodobně jako projev uznání od svých pánů.

Blair i Banga mají úzké vazby na Světové ekonomické fórum a globální agendu udržitelnosti. Blair byl členem správní rady v letech 2007 až 2010 a Ajay Banga je členem správní rady od roku 2024.

Banga je také bývalým členem Trilaterální komise a byl členem její pracovní skupiny pro globální kapitalismus v přechodu v roce 2022.

Oba se intenzivně podílejí na podpoře debaty o změně klimatu. Blair učinil změnu klimatu ústředním tématem na summitu G8 v Gleneagles v roce 2005 a Banga je členem B týmu Richarda Bransona (spolu s vedoucími pracovníky jako bývalá předsedkyně UNFCCC Christiana Figueres a spolupředseda WEF André Hoffman).

To ilustruje úzké propojení mezi Trumpem a globalistickými elitami, které špatně ladí s „antiglobalismem“ a „klimatickým skepticismem“ hnutí MAGA. Technokracie bude nyní dosažena pod rouškou údajného antiglobalismu.

Podle charty Rady míru bude mít širší mandát než jen práci na mírovém plánu pro Gazu. Uvádí, že Rada bude „mezinárodní organizací pracující na podpoře stability, obnovení spolehlivé a zákonné správy a zajištění trvalého míru v oblastech postižených konfliktem nebo ohrožených oblastí.“

Zdá se, že je plánována jako doplňková (nebo možná konkurenční) organizace k Radě bezpečnosti OSN. Povede ji Donald Trump (s právem veta) a každý členský stát bude muset zaplatit jednu miliardu amerických dolarů (!) za získání trvalého mandátu.

Mezi 26 zemí, které přijaly pozvání k účasti na panelu, se mimo jiné řadí Argentina, Bělorusko, Maďarsko, Indonésie, Izrael, Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie, Turecko a Spojené arabské emiráty, zatímco většina tradičních spojenců Spojených států se odmítla zúčastnit.

Kanadský premiér Mark Carney (bývalý člen vedení WEF, bankéř a globalista) je jedním z mála západních lídrů, kteří uvažovali o přijetí tohoto pozvání. Trumpův tým však náhle nabídku stáhl.

Carney ve svém projevu v Davosu vysvětlil, že starý řád založený na pravidlech skončil a že jsme nyní „uprostřed rozkolu.“ V tomto bodě má rozhodně pravdu, protože Trumpmageddon nabral nový, nečekaný směr.

Někteří však vidí kolaps jako příležitost. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (bývalá členka širšího vedení WEF) ve svém projevu v Davosu řekla:

„Otřesy, které dnes zažíváme, jsou příležitostí, ba dokonce nutností, vybudovat novou formu evropské nezávislosti.“

Podle pravidel Rady míru má Donald Trump právo zvolit si vlastního nástupce (!), který převezme organizaci, pokud Trump dobrovolně rezignuje nebo bude muset rezignovat kvůli pracovní neschopnosti.

Jeho první volbou by byl pravděpodobně zeť Jared Kushner. Poté by nemělo trvat dlouho, než bude předložen plán na rekonstrukci chrámu v Jeruzalémě.

Rada míru bude možná fungovat jako jakýsi „válečný kabinet,“ který efektivně řídí přechod ke globální technokracii před návratem vysoce omezené a kontrolované formy „svobody.“

V této kritické době musí jednat rozhodně a s plnou silou, přičemž Donald Trump vykonává špinavou práci jako ochotná frontová postava.

Pokud budou on a jeho kumpáni svrženi (nebo už nebudou užiteční), skuteční mocní naplánují nastolení plánovaného technokratického režimu s obnoveným zaměřením na starou agendu udržitelnosti.

Ať tedy bude u moci kdokoli, vždy to povede stejným směrem: k technokracii a změně světového řádu. Rozdíl je v tom, že každý jde na totéž jiným způsobem.

Aktuálně se mi jako nejpravděpodobnější jeví systém, kdy bude svět doveden ke stejnému cíli různými prostředky.

Ve světě bude existovat několik různých uskupení, která budou navenek vypadat jako opoziční, dokonce vytvoří dojem rozbitého multipolárního světa.

Ať už se však bude dané uskupení zaštiťovat jakýmkoli symbolem či ideologií, vždy zde bude totožný cíl: technokratický svět, kde je každý člověk pod totální kontrolou.

Tedy půjde o zavedení digitálních identit, digitálních měn, systémů sociálních kreditů, 15minutových a chytrých měst a dalších aspektů plně kontrolované společnosti…