Klimatické lži na COP30: Vědec odhaluje podvody OSN a globální cenzuru (video)

Politika Green Dealu, která je založená na největším podvodu v dějinách lidstva, systematicky likviduje všechny země, které se ji snaží slepě následovat.

To se týká zejména zemí evropských, které si likvidují průmysl a zemědělství, mají nejdražší energie a uplatňují nejpřísnější klimatické regulace či uhlíkové odpustky.

Na všem vydělávají země, do kterých se přesunuje evropský průmysl, stejně jako ty země, které profitují se samotného klimatického alarmismu (výroba solárních panelů, komponent pro větrné elektrárny apod…), což je především Čína.

Dalším, kdo má z této politiky velké výhody, jsou korporace a neziskovky, jejichž činnost je na celém podvodu založena, ať už jde o tzv. obnovitelné zdroje energie, ESG či uhlíkové odpustky.

Zkušený klimatolog Tom Harris varuje, že konference COP30 v Brazílii odhalila pravdu: klimatická agenda OSN není věda, ale globální systém podvodů, cenzury a geopolitické kontroly.

Tato politika oslabuje Západ, posiluje Čínu a nyní je hlavním cílem umlčet nesouhlas po celém světě.

Zatímco globální elity létaly soukromými tryskáči na COP30 v Brazílii a považovaly Amazonii za kulisu svých morálních divadel, světová politická elita využila konference k požadavku ještě přísnějších omezení v oblasti energetiky, zemědělství, dopravy a svobody projevu.

Podle zkušeného klimatologa Toma Harrise, výkonného ředitele Mezinárodní koalice pro klimatickou vědu (ICSC), se však vědecký základ této agendy rozpadá. Politiky, které jsou veřejnosti vnucovány, podle něj nejsou o ochraně planety. Jde o konsolidaci moci.

V podrobném rozhovoru Harris rozebral základní předpoklady narativu o klimatické krizi, nikoli jako politický komentátor, ale jako kariérní vědec s desítkami let zkušeností v atmosférické vědě, inženýrství a veřejné politice.

Jeho závěr je tvrdý: klimatické hnutí zcela opustilo vědu a nahradilo ji cenzurou, propagandou a politickým nátlakem.

Klimatická konference OSN postavená na pokrytectví a symbolice

Harris začal popisem surrealistických rozporů samotného COP30. Přestože hlásali o nutnosti eliminovat používání fosilních paliv a omezit komerční cestování, více než 56 000 delegátů se do Brazílie na konferenci přepravilo letecky.

Organizátoři dokonce urychlili výstavbu dálnice přímo prosekané deštným pralesem, aby mohli být hosté odvezeni na jejich akce. Mnoho delegátů bylo během summitu ubytováno na dvou výletních lodích, obrovských plovoucích resortech, které vypouštějí právě ty skleníkové plyny, o nichž OSN tvrdí, že ničí lidstvo.

„Kdyby tito lidé skutečně věřili tomu, co říkají, celá konference by byla na Zoomu online,“ poznamenal Harris. Místo toho se klimatičtí úředníci sešli na okázalou, uhlíkově náročnou podívanou, přičemž trvali na tom, že obyčejní lidé musí přijmout energetická omezení a životní omezení.

Pokrytectví je podle Harrise tak zjevné, že hraničí s úmyslem: ukázkou toho, kdo může žít svobodně a kdo ne.

Nejnebezpečnější vývoj: Globální dohoda o potlačování nesouhlasu

Zatímco média summit oslavovala jako další krok směrem ke „klimatické spravedlnosti,“ COP30 tiše vytvořil jeden z nejznepokojivějších dokumentů v historii OSN: „Deklaraci o integritě informací.“

Harris varoval, že tato dohoda představuje první formální mezinárodní pokus o kriminalizaci, marginalizaci nebo algoritmickém vymazání nesouhlasu s klimatickou agendou.

Deklarace zavazuje signatářské země spolupracovat s hlavními technologickými platformami – YouTube, Facebook, Google, X a dalšími – na snižování hodnocení, odstraňování nebo potlačování obsahu, který odporuje klimatickému narativu schválenému OSN.

„Mluví o svobodě projevu,“ řekl, „ale jediný projev, který chtějí, je ten, který jim vyhovuje.“

Pro Harrise to není abstraktní teorie. Pokaždé, když nahraje přednášku na YouTube, automaticky se objeví banner „klimatické varování“, který diváky nasměruje na témata OSN.

Podle nového prohlášení se tato varování vyhrotí k systematickému upozaďování a možná i k odstranění nesouhlasných účtů.

Podle Harrise OSN a zúčastněné vlády otevřeně přiznávají svůj skutečný strach: veřejnost jim už nevěří a podpora klimatického extremismu klesá.

Kolaps vědeckého narativu

Harris pečlivě prošel ústředním mýtem, který udržuje klimatickou agendu: tvrzením, že CO₂ je hlavním motorem globální teploty. Vysvětlil, že dlouhodobé klimatické výsledky tomu zcela odporují.

Na základě dat získaných z fosilizovaných mořských lastur starých 600 milionů let a analýzy izotopů kyslíku, stejně jako moderních záznamů z ledových jader, Harris poznamenal, že neexistuje konzistentní korelace mezi CO₂ a teplotou.

Historické záznamy totiž ukazují mnoho období, kdy byla hladina CO₂ desetkrát vyšší než dnes, zatímco planeta byla výrazně chladnější.

Harris poznamenal, že záznam z ledových jader potvrzuje, že nárůst CO₂ často přichází staletí po přirozených oteplovacích obdobích, nikoli před nimi. To je v souladu se základní fyzikou: jak se oceány oteplují, uvolňují rozpuštěný CO₂, stejně jako láhev sody vypouští plyn při otevření.

„CO₂ nezpůsobuje změnu klimatu,“ řekl Harris. „V mnoha případech je to reakce na změnu klimatu.“

I kdyby byli lidé zodpovědní za 100 procent nedávného oteplování, poznamenal Harris, skutečný nárůst teploty – přibližně 1,3 °C od roku 1880 – je tak malý a pomalý, že by byl během lidského života nepostřehnutelný.

Skutečné nebezpečí, zdůraznil, není oteplení, ale ochlazování. Významná studie publikovaná v časopise The Lancet zjistila, že úmrtí způsobená chladem převyšují úmrtí způsobená horkem dvacetinásobně.

Přesto vlády v chladných oblastech, jako je Kanada, se posedle připravují na hypotetické oteplování, zatímco ignorují smrtící dopady krutých zim.

CO₂: Materiál života démonizovaný pro politický zisk

Harris se také věnoval tomu, co považuje za jednu z nejzávažnějších lží moderního environmentalismu: tvrzení, že CO₂ je „znečištění.“ Skutečné znečištění, vysvětlil, se týká škodlivých částic, jako jsou saze.

CO₂ je naopak neviditelná a nezbytná molekula bez zápachu, kterou rostliny potřebují k přežití.

Moderní hladiny CO₂ – asi 420 částic na milion – zůstávají blízko historicky nízkých hranic. Během nedávných dob ledových klesl CO₂ na přibližně 180 ppm, což je jen o 30 ppm více než koncentrace, při které začíná odumírat rostlinný život.

Během posledních několika milionů let hladiny CO₂ klesaly, což postupně tlačilo Zemi k život ukončujícímu uhlíkovému hladomoru, dokud tento pokles nezastavil lidský průmysl.

Patrick Moore, bývalý spoluzakladatel Greenpeace a člen správní rady ICSC, dlouhodobě tvrdí, že lidstvo „zachránilo život na Zemi“ tím, že znovu zavedlo CO₂ do atmosféry prostřednictvím fosilních paliv.

Harris souhlasí. Citoval data NASA, která ukazují, že rostoucí CO₂ zazelenal oblast velikosti Austrálie, protože vegetace se rozšiřuje do dříve pustých oblastí.

„Sociální náklady uhlíku jsou negativní,“ řekl Harris. „Přínosy dodatečného CO₂ daleko převyšují nevýhody.“

Čínská dohoda o výhodě a agenda OSN pro převod bohatství

Harris také odhalil fakt, o kterém se v hlavním proudu zpravodajství téměř nikdy nemluví: podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu je Čína stále klasifikována jako „rozvojová země“, což ji vyňalo z významných emisních omezení.

Čína v současnosti vypouští přibližně dvojnásobek CO₂ než Spojené státy a pokračuje ve výstavbě uhelných elektráren tempem, jaké nikde na světě nemá obdoby.

Západní vlády mezitím likvidují infrastrukturu v oblasti uhlí, ropy a plynu a zároveň nakupují „zelené“ vybavení vyrobené v Číně – solární panely, větrné turbíny a baterie vyráběné díky čínské uhelné elektřině.

Podle Harrise toto uspořádání odhaluje skutečný cíl klimatického systému OSN: masivní přesun bohatství a průmyslové kapacity ze Západu do rozvojového světa, zejména do Číny.

Podle COP30 a souvisejících dohod OSN nyní navrhuje převody na klimatické financování ve výši téměř 1,3 bilionu dolarů ročně.

„Čína nevede svět v klimatických opatřeních,“ řekl Harris. Čína na nich skvěle vydělává, zatímco západní země se touto politikou likvidují. Čína je jak farmář, který vede krávy (Západ) na porážku.

Nutno však dodat, že ony „krávy“ jdou na porážku zcela dobrovolně a ještě si za ni samy platí.

Hrozící solární minimum, které OSN předstírá, že neexistuje

Harris pak podrobně popsal další klimatický faktor, o kterém OSN odmítá mluvit: solární cykly. Nedávný výzkum ukazuje, že změny sluneční aktivity, slunečních skvrn a interakcí kosmického záření s atmosférou Země mohou mít zásadní dopady na teplotu a tvorbu oblaků, jde o mnohem větší než jen změny CO₂.

Podle solárních fyziků směřuje více dlouhodobých slunečních cyklů k „velkému slunečnímu minimu“ kolem poloviny 21. století, což je potenciální období výrazného globálního ochlazování.

„Pokud CO₂ způsobí určité oteplení, měli bychom doufat, že to bude pokračovat,“ řekl Harris. „Protože velké solární minimum bude mnohem nebezpečnější.“

Nová éra cenzury a ideologické kontroly

Během celého rozhovoru se Harris vracel k tématu, které je čím dál nepřehlédnutelnější: klimatická politika se stala autoritářskou zbraní. Místo přesvědčování veřejnosti prostřednictvím debaty se vlády snaží kriminalizovat nesouhlas, diktovat přijatelnou slovní zásobu a potlačovat vědecký výzkum.

Jazyk klimatického hnutí stále více připomíná Orwellův Newspeak: fráze navržené k přetvoření myšlení zkreslením jazyka. Pojmy jako „uhlíkové znečištění“, „popírání klimatu“ a „integrita informací“ jsou jazykové zbraně, vytvořené tak, aby očernily kritiky a povýšily politické narativy nad empirické důkazy.

„Příběh se hroutí,“ řekl Harris. „Takže místo toho, aby se vrátili k vědě, se snaží nás umlčet.“

Boj za pravdu 

Navzdory obrovské síle klimaticko-průmyslového komplexu Harris věří, že obyčejní lidé stále mají vlastní vůli. Zdůrazňoval důležitost vzdělávání, zpochybňování nepodložených tvrzení, odhalování cenzury a konfrontace tvůrců politik s fakty místo sloganů.

Organizace jako ICSC, jak poznamenal, vytvářejí vědecké kritiky, které OSN a její spojenci zoufale chtějí pohřbít.

Na závěr COP30 Harris očekává, že OSN zveřejní zprávy litující „selhání“ summitu – kód pro vlády, které odmítají podepsat prázdné šeky nebo se vzdát další suverenity. On i ICSC hodlají tyto zprávy pečlivě analyzovat.

„Až OSN vysvětlí, proč tento COP selhal,“ řekl Harris, „budeme ho pečlivě studovat, abychom mohli zajistit, že i ten další selže.“

Klimatická agenda, tvrdí, není vědeckou křížovou výpravou. Je to politický projekt postavený na strachu, cenzuře a kontrole shora dolů. Odhalování této reality zůstává jedním z nejdůležitějších bojů naší doby.

Na celý rozhovor se můžete podívat ve videu níže: