Připomínám, že EU prosazuje pro lidskou konzumaci hmyz (schváleny jsou 4 druhy a další prochází schvalovacím procesem) a laboratorně vyrobené maso, jehož schválení EU je již jen otázkou velmi krátkého času.
V případě prodeje hmyzu pro lidskou spotřebu – schválen je cvrček, moučný červ, larva potemníka a kobylka – je možné hmyz do mnoha druhů potravin přimíchávat,.
Nejde rozhodně o nijak hodnotnou stravu, stejně jako je tomu v případě umělého masa. Tyto produkty mají jediný cíl: podpořit klimatickou agendu a oslabit evropskou populaci.
V případě hmyzích potravin existují napříč EU různá pravidla. Explicitní zákaz není vydán nikde, nicméně v zemích jako Itálie, Polsko, Maďarsko nebo Rumunsko jsou pro prodej hmyzu stanovena přísná pravidla.
Potraviny s obsahem hmyzu musí být viditelně označeny (např. obrázkem brouka) a musí se prodávat odděleně od jiných potravin s tím, že regál musí být také viditelně označen.
Itálie a Maďarsko mají zákony týkající se hmyzu v potravinách ještě přísnější, neboť hmyz nesmí být obsažen v žádném pokrmu, který je v dané zemi tradiční.
U nás – a ve většině dalších evropských zemí – zákony obsah hmyzu v potravinách nijak neomezují, což znamená, že potraviny s hmyzem nemusí být nijak speciálně označeny, ale ani nemusí být prodávány ve speciálním regálu.
A jak je to s umělým masem? V celé EU byl vydán zákaz jeho prodeje v Itálii a nově také v Maďarsku.
S komplexním zákazem laboratorního masa učinilo Maďarsko krok, který přitahuje pozornost po celé Evropě. Jasná většina v parlamentu ukazuje, že toto rozhodnutí je hluboce zakořeněné ve společnosti.
Co mnozí přehlížejí, je, že Maďarsko v tomto postoji není samo. Itálie již dříve vydala zákaz, čímž také ukazuje, že uměle vyráběné maso není vnímáno jako vize budoucnosti, ale jako riziko. A lze očekávat, že další země se se zákazem přidají.
Maďarsko své rozhodnutí ospravedlňuje ochranou tradiční kuchyně a přesvědčením, že výživa nemá kořeny v laboratoři, ale v půdě. Vláda varuje před odcizením mezi producenty a spotřebiteli, které bude jen růst, čím více se produkce potravin bude vzdalovat od přírodních procesů.
Maso pěstované v laboratoři, které je vyráběno pouze s vysokým energetickým vstupem, syntetickými živinami a průmyslovými procesy, nezapadá do kultury založené na skutečných zvířatech, skutečné půdě a skutečné práci na farmě.
Zároveň je zákaz jasným signálem pro zemědělství: Vaše práce je nepostradatelná. V době, kdy farmáři na mnoha místech zápasí se „zelenými“ požadavky, tlakem na ceny a rostoucí konkurencí ze strany umělých náhradních produktů, Maďarsko spoléhá spíše na podporu než na další zátěž.
Tradiční zemědělství nezajišťuje jen bezpečné potraviny, ale také pracovní místa, kulturní krajinu a regionální identitu. Tyto hodnoty nelze nahradit žádným umělým produktem.
Roli hrají také zdravotní a ekologické aspekty. Dlouhodobé důsledky laboratorně pěstovaného masa jsou stále z velké části nejasné.
Je zajímavé, že k tomuto tématu – tedy hmyzu či umělému masu – se zatím nijak nevyjadřuje nově vznikající vláda.
Ta končící odmítla v případě hmyzu zavést podobná opatření jako v několika dalších evropských zemích, tedy viditelné označení na obalu a umístění na speciálním regálu.
Umělé maso se zatím příliš neřešilo, protože ke schválení má teprve brzy dojít.
Bude nová vláda ochotná zavést v případě hmyzu a umělého masa podobá opatření, jaká již platí v Itálii či Maďarsku?
k tomu by mělo dojit i v ČR když SPD bude mít v rukou zemědělství
Som si istý,že fašistický diktátor Orbán – vodca maďarskej iredenty, najfanatickejší podporovateľ Izraela a ochranca židov na celom svete, ako aj najostrejší odporca vystúpenia z EÚ a NATO v celej IV. ríši – skôr či neskôr podľahne /ako vždy v podobných „kontroverzných“ kauzách/ tlaku Bruselu a spomínané rozhodnutie zruší.
To snad nemůže žádná vláda ani kapitalistická schválit !
Nejsem pro zákaz hmyzu pro konzumaci – když to někdo chce, ať to má. Ale v každém případě je třeba mít tyto „potraviny“ řádně a nezaměnitelně označeny, protože jinak mohou celkem nezanedbatelnou část společnosti doslova ohrozit na zdraví a na životě.
Po většinu života jsem neměla žádné alergické problémy, v posledních letech mám z ničeho nic alergické reakci na kdeco, často ani nejsem přesně schopna identifikovat, co to vlastně bylo – džemy, zákusky, limonády, zeleninové omáčky , ovocné koláče… A nejsem v tom sama, znám docela dost lidí s podobnými problémy. Nejspíš je té chemie v potravinách přespříliš. Proč přidávat další rizika?
Fascinuje mne, jak ti zeleni bojovnici proti zhorseni klimatu , a tedy chovu hospodarskych zvirat, podporuji VYROBU umeleho masa. Takze nakonec zatizi planetu jeste mnohem vice a dodaji telu dalsi ultrazpracovanou potravinu.