Tucker Carlson: Akta o 11. září – 3. díl (video)

Dnes se můžete podívat na třetí díl seriálu, v němž Tucker Carlson rozkrývá fakta, která jsou v rozporu s oficiální verzí událostí z 11. září 2001.

Carlson nás seznamuje nejen s tím, co se mu během jeho roky trvajícího pátrání podařilo zjistit, ale také se ptá na to, proč kolem událostí panuje takové ututlávání.

Na první díl jste se mohli podívat zde, druhý díl najdete zde.

Útoky z 11. září 2001 otřásly světem a zanechaly nespočet otázek dodnes. Ve třetí epizodě svého seriálu „The 9/11 Files“ Tucker Carlson vrhá světlo na šokující důkazy, že Bushova administrativa pravděpodobně aktivně podkopávala důkladné vyšetřování těchto událostí.

Stejně tak se zdá, že záměrně ignorovala jakákoli varování, což nadále posiluje přesvědčení, že se jednalo o tzv. „inside job.“

Ale proč? Co by mělo zůstat skryté? Komu se to hodilo? Odpovědi vrhají chmurné světlo na rozhodnutí a opomenutí té doby.

Dlouho před 11. zářím 2001 věděly americké úřady, že Usáma bin Ládin a al-Káida představují vážnou hrozbu. 6. srpna 2001 obdržel prezident George W. Bush denní zpravodajský brífink s názvem „Bin Ládin je odhodlán udeřit ve Spojených státech.“

Obsahoval konkrétní náznaky: členové Al-Káidy, včetně některých amerických občanů, jsou v USA aktivní již léta a existují podezřelé aktivity, které naznačují přípravy na únosy letadel. Bin Ládin byl na denních brífincích zmíněn ne méně než čtyřicetkrát.

Ředitel CIA George Tenet popsal situaci v létě 2001 jako „blikající červenou“ – jasný poplašný signál.

Navzdory těmto varováním se konkrétní opatření neuskutečnila. Již v květnu 2001 varovala zpravodajská služba před možnými únosy ze strany agentů al-Káidy.

Federální úřad pro letectví (FAA) rozeslal leteckým společnostem oběžníky, které varovaly před plány na únosy a skryté výbušniny. Dokonce se konala i cvičení:

NORAD opakovaně simuloval náraz uneseného letadla do budovy v letech 1999 až 2001 a Národní průzkumný úřad naplánoval podobné cvičení na 11. září 2001 – shodou okolností jen několik mil od Dullesova letiště, odkud odletěl let 77, který údajně narazil do Pentagonu.

Když bývalý prezident Bill Clinton v roce 2001 odcházel  z úřadu, naléhavě varoval svého nástupce Bushe: „Největší hrozbou je bin Ládin a al-Káida.“

Podobně alarmující bylo varování Sandyho Bergera, Clintonova poradce pro národní bezpečnost, Condoleezze Riceové: Al-Káida je největší bezpečnostní hrozbou pro Spojené státy.

10. července 2001 ředitel CIA Tenet a jeho protiteroristický náměstek J. Cofer Black svolali mimořádnou schůzku s Riceovou, protože zpravodajské informace naznačovaly bezprostřední útok Al-Káidy.

Ráno 11. září Tenet dokonce vyjádřil obavy ohledně muže, který se cvičil na pilota – přímý odkaz na pozdější únosce.

Nicméně se zdálo, že těmto varováním se v Bílém domě dostalo jen malé pozornosti. Obzvláště alarmující je, že náměstek ministra obrany Paul Wolfowitz popsal útok na USS Cole v roce 2000 jako „zastaralý“ a čekal na „velkou“ událost.

Generální prokurátor John Ashcroft zašel dokonce tak daleko, že zakázal úřadujícímu řediteli FBI Thomasi Pickardovi, aby se dále zabýval hrozbami al-Káidy, a odmítl další financování boje proti terorismu.

Americké zpravodajské služby nejenže věděly o hrozbě, ale měly také konkrétní informace o únoscích. Mnozí z nich byli ráno 11. září na seznamu sledovaných osob a byli označeni pro dodatečné kontroly na letišti.

Zůstává však nejasné, jak se na tyto seznamy dostali a proč bezpečnostní opatření selhala. Mike Scheuer, bývalý šéf jednotky CIA pro Usámu bin Ládina, potvrzuje, že úřady přesně věděly, že al-Káida operuje v USA.

Ve skutečnosti tajné služby dokonce pomohly některým únoscům dostat se do USA.

Scheuer, který vedl jednotku zabývající se bin Ládinem v letech 1995 až 1999, popisuje opakované pokusy podniknout kroky proti bin Ládinovi – například prostřednictvím operací, jako bylo plánované zajetí na farmách Tarnak v roce 1997.

Tyto plány však byly opakovaně na poslední chvíli zastaveny Clintonovou a později Bushovou administrativou. Scheuer zdůrazňuje: „Od roku 1997 do roku 1999 existovalo deset šancí zabít nebo dopadnout bin Ládina. Ani jedna z nich nebyl využita.“

Komise pro vyšetřování 11. září, která měla útoky vyšetřit, je Carlsonem kritizována jako zaujatá. Bagatelizovala selhání vlády a ponechala důležité otázky nezodpovězené.

Proč byly trosky po útocích okamžitě odvezeny do zahraničí, což znemožnilo ohledání místa činu?

Kdo těžil z poutavých prodejních opcí na akcie leteckých společností těsně před 11. zářím? Věděly zahraniční vlády, včetně údajných spojenců, o těchto plánech a proč USA nebyly varovány?

„Opakované lži a vytáčky CIA, Bushovy administrativy a Komise pro vyšetřování 11. září připravily půdu pro konspirační teorie,“ tvrdí Carlson. Úřady věděly o nebezpečí, měly konkrétní náznaky a systematicky je ignorovaly.

Otázkou zůstává: co chtěly úřady utajit a proč bylo zabráněno skutečnému vyšetření těchto událostí? Na tyto a další otázky se podíváme v dalším díle seriálu.

Odhalení Tuckera Carlsona v „The 9/11 Files“ ukazují děsivý obraz ignorance, byrokratické netečnosti a možného ututlávání.

USA měly prostředky a znalosti, aby zabránily útokům z 11. září, ale z důvodů, které jsou dnes stále nejasné, se nic neudělalo. Pravda zůstává v temnotě a otevřené otázky vyžadují odpovědi.

Byly útoky záměrné, aby bylo možné zavést tzv. Patriot Act a vyhlásit „boj proti terorismu,“ který vedl k mnoha válkám zejména na Středním a Blízkém východě a pomohl v USA zavést šmírovací stát?