Globalističtí vůdci prosazují ekonomickou restrukturalizaci, zelenou agendu a velký reset

Globalističtí vůdci, kteří jsou zmíněni níže v tomto článku, jsou zpravidla sami loutkami ještě vyšších globalistů, většinou skrytých za korporacemi, které by měly ve skutečnosti v budoucnu vládnout.

V blízké budoucnosti se počítá se světem, kde bude každý jedinec pod plnou kontrolou, zejména díky digitálním identitám, CBDC a chytrým a 15minutovým městům.

Nikdo by neměl nic vlastnit – samozřejmě vyjma oněch globálních korporací a hrstky nejbohatších – a vše by se mělo sdílet. To, co se bude sdílet, bude zpravidla opět majetkem oněch korporací, případně státu, který však bude opět ovládán „shora.“

Bude to svět, kde již nebude existovat hotovost, ale pouze programovatelná měna, systém sociálních kreditů a požadavek totální poslušnosti. Politiku má řídit AI a volby budou přežitek.

V plánu je také přechod na tzv. „cirkulární (oběhovou) ekonomiku,“ což je také jeden ze zásadních cílů Green Dealu.

Král Karel je pravděpodobně jedním z nejvýše postavených globalistů na Zemi.

Zatímco je diskutabilní, kdo jsou největší světoví globalisté, šest z nejprominentnějších – král Charles, Bill Gates, Tony Blair, António Guterres, Ursula von der Leyen a Larry Fink (nástupce Klause Schwaba a šéf BlackRocku) – spolupracuje na prosazování politiky, která rozšiřuje globální vládnutí prostřednictvím ekonomických kontrol založených na klimatu a rozsáhlé finanční restrukturalizace, která by zásadně transformovala kapitalismus volného trhu.

Král Karel je již dlouho ústřední postavou globální agendy Světového ekonomického fóra. V červnu 2020 spolu s WEF spustil projekt The Great Reset, který označil za „zlatou příležitost využít z této krize něco dobrého.“

Iniciativa usilovala o „přestavbu, přepracování, oživení a obnovení rovnováhy našeho světa“ a sladění globální ekonomiky s cíli v oblasti klimatu a udržitelnosti.

Prostřednictvím své Iniciativy pro trvale udržitelné trhy Charles vyzval ke kompletnímu přepracování ekonomických systémů tak, aby byly „zelenější, inkluzivnější a udržitelnější.“

Jeho deset kroků „zelené obnovy“ zahrnovalo vytvoření globálních trhů s uhlíkem, nasměrování investic do udržitelné infrastruktury a začlenění zelených řešení do firemních strategií.

V roce 2021 Charles představil Terra Carta, chartu, která staví „přírodu a planetu do středu tvorby globálních hodnot.“ Tu podporuje více než 500 generálních ředitelů a organizací.

Dokonce vyzval k omezením životního stylu, jako je přechod na bezmasé a rybí potraviny nejméně dva dny v týdnu a bez mléčných výrobků jeden den v týdnu, aby se snížila uhlíková stopa.

Aby tyto politiky fungovaly, vyžadovaly by mohutné vládní intervence a neustálý dohled, podpořený pokutami nebo tresty za účelem vynucení jejich dodržování.

Vzhledem k tomu, že tento rámec staví „přírodu a planetu“ do jádra tvorby hodnot, volnotržní kapitalismus nemůže přežít. Centrální autorita by totiž měla rozhodovat o tom, jaké zboží by mohlo být vyrobeno, v jakém množství a za jakou cenu.

Gates se také otevřeně vyjádřil k environmentální a potravinové politice a obhajoval změny chování a regulace s cílem snížit emise.

Tvrdil, že „všechny bohaté země by měly přejít na 100% umělé hovězí“ a dodal, že „nakonec je tato zelená prémie dostatečně skromná, aby bylo možné změnit chování lidí nebo použít regulaci k totálnímu posunu poptávky.“

To představuje zásadní restrukturalizaci potravinových systémů, kde by vládní regulace převážila nad volbou spotřebitelů a tržními silami a ve jménu klimatických cílů by vnutila změny ve stravování celým populacím.

Tyto regulace usnadní digitální programovatelná měna, která stanoví konkrétní příděl masa, mléka a dalších výrobků, které údajně zanechávají příliš velkou uhlíkovou stopu.

Generální tajemník OSN António Guterres je hnací silou globálních rámců pro digitální správu. Hrál ústřední roli v iniciativě Global Digital Compact, která byla přijata v září 2024.

Iniciativa stanovila mezinárodní standardy pro digitální spolupráci, regulaci umělé inteligence a řízení nových technologií.

Guterres také vyzval k vytvoření nezávislého mezinárodního vědeckého panelu pro umělou inteligenci, který by prosazoval etický dohled a prosazoval integraci digitálních systémů v rozvojových zemích, aby se podpořil hospodářský růst a efektivita správy.

Stručně řečeno, aby se v rozvojovém světě zavedly digitální mechanismy správy a kontroly.

Jeho tlak na technologickou integraci je úzce v souladu s agendou globálního vládnutí Světového ekonomického fóra. Guterres se v roce 2020 zúčastnil zahájení iniciativy WEF Velký reset spolu s tehdejším princem Charlesem a výkonnou ředitelkou MMF Kristalinou Georgievovou.

Program usiloval o „reset a přetvoření“ světové ekonomiky v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN do roku 2030 (Agenda 2030), přičemž kladl důraz na restrukturalizaci trhu práce a adaptaci na takzvanou čtvrtou průmyslovou revoluci.

Propojením iniciativ OSN, jako je Global Digital Compact, s programy WEF Guterres postavil Organizaci spojených národů do centra globální kampaně za digitalizaci, udržitelnost a centralizovanou správu dat, to vše prosazované pod praporem mezinárodní spolupráce.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prosazovala Zelenou dohodu pro Evropu, která byla zahájena v roce 2019 a jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality EU s průběžnými cíli snížit emise o 50 až 55 procent do roku 2030.

Green Deal se však postupně vyvinul v politické dogma a ekonomickou svěrací kazajku, která zvyšuje náklady na energie, pohřbívá průmyslová odvětví byrokracií a tlačí výrobce do regionů přátelštějších k podnikání.

Její Pakt o migraci a azylu vyvolal podobnou kritiku od konzervativců, kteří jej považují za donucovací politiku, která nutí členské státy buď přijmout migrační kvóty, nebo platit finanční pokuty, což dále narušuje národní suverenitu.

Tyto iniciativy představují erozi národní suverenity v rámci Evropské unie, která již funguje pod nevolenou exekutivou, společnou měnou a omezenou národní suverenitou ve fiskálních a regulačních záležitostech.

V roce 2020 Schwab ve spolupráci s tehdejším princem Charlesem zahájili The Great Reset, iniciativu WEF, jejímž cílem je „resetovat a přetvořit“ globální systémy v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů.

Prohlásil, že „všechny aspekty našich společností a ekonomik“ musí být přepracovány a trval na tom, že „každá země se musí zapojit a každé odvětví musí být transformováno.“

Shrnul tento plán bez obalu: „Stručně řečeno, potřebujeme velký reset kapitalismu.“

Poselství WEF tuto agendu posiluje a podporuje alternativní potravinové systémy, jako je chov hmyzu, který je popisován jako „ekologicky šetrné řešení hrozící potravinové krize.“

Schwabova dnes již slavná věta „Nebudete nic vlastnit a budete šťastní“ se stala symbolem vize velkého resetu přetvořit vlastnictví, spotřebu a výrobu ve jménu udržitelnosti.

Čtvrtá průmyslová revoluce a Velký reset společně tvoří jednotný plán globální transformace. Jde o systém, v němž technologie řídí nejen ekonomiky, ale i osobní identitu, přístup a chování a upevňují kontrolu pod rouškou pokroku a zodpovědnosti za životní prostředí.

Tito globalističtí vůdci pracují ve shodě na zásadní restrukturalizaci světové ekonomiky.

Prostřednictvím klimatické politiky, která vyžaduje neustálé vládní intervence, mezinárodních dohod, které nahrazují národní suverenitu a ekonomických rámců, které by skoncovaly s volnotržním kapitalismem, budují systém, v němž nevolené globální instituce diktují, jak mají lidé žít, co mají jíst, co si mohou koupit a kolik energie mohou spotřebovat.

Velký reset není konspirační teorie, je to otevřeně deklarovaná agenda prosazovaná nejmocnějšími postavami světa.