16letá Švédka trpí po znásilnění těžkým traumatem: Soud odmítl Afričana Mohameda deportovat, protože čin prý není závažný

Dívka, která byla znásilněna cestou z brigády v podchodu, kam ji zatáhl Afričan Mohamed, zažila těžké trauma a i po roce od činu je v péči psychiatrů.

Ona i její rodiče chtějí na případ, který jinak média – tak jako 90% podobných případů – tutlají, dostat na veřejnost. Snaží se upozornit na nespravedlivý soud, který odmítá deportovat afrického ilegála údajně proto, že znásilnění netrvalo dostatečně dlouho.

Je totiž už zaběhlým zvykem, že soudy právě znásilnění  ve Švédsku a dalších obohacovaných zemích stále častěji nepovažují za závažný trestný čin a hledají cestičky, jak to zdůvodnit.

Násilníci dostanou jen symbolický trest, po jehož 2/3 jsou propuštěni a mohou opět znásilňovat. Často navíc trvá nějakou dobu, než spravedlnost zasáhne.

Dívka popisuje, jak po ohlášení činu mohl ještě nějakou dobu Eritrejec, který ji znásilnil, chodit na svobodě. Ona pak byla nucena násilníka potkávat.

Tento případ je zářnou ukázkou v západních zemích stále běžnější praxe, kdy jsou stále více bagatelizovány činy spáchané vládami dováženými vetřelci na původním obyvatelstvu.

Meya Åbergová, tehdy 16letá, byla napadena a znásilněna Mohamedem na cestě domů z práce ve Skellefteå. První den po návratu do školy si všimla pachatele, který byl nyní odsouzen do vězení, ale nebude deportován na základě toho, že znásilnění netrvalo dostatečně dlouho.

Porotce SD chtěl zločince deportovat, ale byl přehlasovaný ostatními soudci.

„Chci říct, že ho nenávidím a že mě zničil život,“ říká Meya

K napadení došlo v neděli 1. září 2024, kdy Meya po skončení směny v McDonald’s zmeškala autobus a proto šla domů tunelem pro pěší.

Afričan ji přepadl, popadl její telefon, popadl ji a táhl ji dál do tunelu. Tam ji znásilňoval, než se jí podařilo osvobodit a utéct.

„Byla jsem úplně zničená,“ říká Meya.

Meya a její rodina to okamžitě nahlásili policii. Po znásilnění byla Meya několik dní doma. Ale první den, kdy se vrátila, zahlédla Afričana, který se jmenoval Yazied Mohamed a pocházel z Eritreje, jak stojí u kulečníkového stolu ve školní jídelně.

„Měla jsem záchvat paniky, utekla jsem a zamkla se na záchodě,“ řekla Meya.

I když bylo znásilnění okamžitě nahlášeno a byla známa také identita pachatele, ten stále zůstával na svobodě.

Poté na Mohameda několikrát narazila ve městě, v práci a ve škole. To vedlo k tomu, že se rozhodla jednoduše přestat chodit do školy.

Tehdy 18letý muž byl mezitím zadržen, ale okresní soud ho zprostil viny pro nedostatek důkazů.

Poté, co se státní zástupce proti verdiktu odvolal, odvolací soud učinil jiné hodnocení a odsoudil Yazieda Mohameda ke třem letům vězení za znásilnění. Musí také zaplatit 240 000 SEK (cca 500 000 Kč) jako odškodné Meyi Åbergové.

Yazied Mohamed je občanem Eritreje a prokurátor požádal o jeho deportaci. Odvolací soud však poznamenává, že 19letý mladík má status uprchlíka.

Aby mohl být vyhoštěn, je proto zákonem vyžadováno, aby čin, který spáchal, „představoval zvláště závažný zločin a znamenal by vážné ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti, kdyby mu bylo umožněno zůstat ve Švédsku.“

Znásilnění 16leté Meyi není podle soudu dostatečně závažným zločinem, aby si zasloužil deportaci, uvádí odvolací soud, který ve svém hodnocení odkazuje na „dobu trvání“ znásilnění.

„Znásilnění je tedy v mnoha případech třeba považovat za zvlášť závažný zločin, který může vést k deportaci uprchlíka, ale je třeba posoudit všechny okolnosti konkrétního případu.

S ohledem na povahu a dobu trvání dotčeného činu odvolací soud konstatuje, že ačkoli se jedná o závažný zločin, nebyla to otázka tak zvlášť závažného zločinu, která by mohla vést k rozhodnutí o vyhoštění Yazieda Mohameda.

Žádost o vyhoštění by proto měla být zamítnuta,“ píše odvolací soud pro Upper Norrland ve svém rozsudku.

Laický soudce Sammy Lie (SD) nesouhlasil a chtěl Mohameda deportovat.

„Na rozdíl od většiny se domnívám, že tento zločin je obzvláště závažným zločinem, a že by znamenal vážné ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti, kdyby Yazied Mohamed mohl zůstat ve Švédsku.

Vazby Yazieda Mohameda na Švédsko nejsou takové, aby nemohl být deportován. Proto se domnívám, že Yazied Mohamed by měl být vyhoštěn ze země a měl by mu být zakázán návrat,“ píše Lie v nesouhlasném stanovisku.

Soudci, kteří nechtěli Mohameda deportovat, byli soudci odvolacího soudu Lars Viktorsson a Elida Sundkvist, úřadující soudci odvolacího soudu, přísedící soudkyně odvolacího soudu Hanna Hamrénová (zpravodajka) a laická soudkyně Lena Berggrenová.

Meya podstupuje léčbu traumatu a dostalo se jí podpory od přátel a rodiny. Doufá, že její příběh přiměje více lidí, aby o něm informovali.

Mohamed se po odpykání 2/3 trestu (2 roky) dostane na svobodu a bude mít možnost se pomstít nebo si najít novou oběť….