Snaží se Starmer vyprovokovat bílé Brity ke vzpouře, která by vedla k potlačení davů a zákazu dalších voleb?

Každý, kdo dlouhodobě sleduje situaci ve Velké Británii, musel zaznamenat, že to, co se tam děje, je otevřenou perzekucí původních obyvatel, kteří nesouhlasí s vládní politikou.

Na druhé straně pak dochází k neméně otevřenému nadržování neevropskému obyvatelstvu, zejména muslimům.

Tato situace v neprospěch bílých Britů, kteří odmítají postupující islamizaci, se den za dnem vyhrocuje a každý krok, který Starmer a jeho nohsledi učiní, vždy směřuje k ještě větší perzekuci původních obyvatel – a na druhé straně k posilující podpoře muslimů.

Důsledkem jsou sílící protesty, vyvěšování anglických a britských vlajek po celé zemi a razantní změna volebních preferencí.

Mnozí však vidí za patrným dvojím metrem Starmerovy vlády jasný úmysl:  cílem je vyprovokovat masy ke vzpouře…

První věc, kterou Starmer, člen fabiánské společnosti, řekl po letní přestávce parlamentu, byla, že jeho vláda přejde do „fáze 2“ jeho „Plánu pro změnu“ a okamžitě povýšil oddanou muslimku Shabanu Mahmoodyovou na ministryni vnitra a protibělošského/protianglického rasistu a hlupáka Davida Lammyho na vicepremiéra (oba viz obr. níže).

Fáze 1 byla v podstatě vyhlášením války starším lidem (zrušené zimní příspěvky na otop), farmářům, střední třídě (daně rostou všude, včetně soukromého školství), dělnické třídě (uvěznění těch, kteří mluvili o hotelech migrantů), majitelům nemovitostí, majitelům hospod, svobodě projevu, sociálním médiím, nebo stručně řečeno totální války proti VŠEM svobodám a prosperitě VŠECH rodilých Britů.

A to vše je vynucováno zkorumpovanými a zpolitizovanými policejními silami, které jednají podobným způsobem jako Stasi. Vzpoura je nyní ve vzduchu. Státní vlajky vlající po celé zemi to odrážejí.

Británie však zatím není v revoluční fázi, jak tedy může Starmer již tak výbušnou situaci posunout o kousek dál? Jedním ze zaručených způsobů by bylo odstoupit z funkce premiéra – což země zoufale požaduje – a pak vmanévrovat zastánkyni práva šaría Šabanu Mahmoodyovou na post premiérky.

To by mohla být poslední kapka, která zlomí velbloudovi hřbet. Následovaly by vážné občanské nepokoje, načež premiérka Mahmoodyová by vyhlásila výjimečný stav a přijala Zákon o občanských nepředvídaných událostech 2004, který umožňuje použití zahraničních „osob“ k vynucování stanného práva.

Takovými „osobami“ by mohly být Evropské četnické síly (EUROGENDFOR) nebo vojáci „mírových“ sil OSN. Panuje podezření, že 250 tisíc afro-islámských mužů v bojovém věku, kteří jsou posádkou po celé zemi (a Irsku), jsou zaměstnanci OSN, připravení udělat Britům to, co by jejich vlastní armáda neudělala.

Stejně tak je možné, že britská armáda by se v tomto okamžiku mohla ocitnout mimo zemi a zapojit se buď do války, nebo do mírových povinností na Ukrajině.

Stanné právo by znamenalo, že v roce 2029 nebudou žádné volby. Zákon, který v roce 2004 přijala vláda Tonyho Blaira, umožňuje zrušení všeobecných voleb. To vše je spojeno s globalistickými plány a agendami, které se točí kolem magického roku 2030.

Mohlo by to znít spiklenecky, ale vše, co je uvedeno výše, by nedávalo smysl, pokud by neexistovalo skutečné spiknutí – globalistické, které si postupně buldozerem razí cestu k Velkému resetu NWO, který mohou všichni vidět prostřednictvím dokumentů OSN a WEF – vše veřejně dostupné.

Aby bylo možné tento cíl prosadit, Starmer obdivující davoské srazy MUSÍ vyvolat občanské nepokoje nezbytné pro umožnění Zákona o občanských nepředvídaných událostech z roku 2004.

Starmer v současné době zachází s původními Brity jako se skutečným nepřítelem, což sice zaručuje vyhlazení jeho Labour Party v roce 2029, ale také umožňuje labouristické vládě vyhlásit výjimečný stav, až se konečně lid vzbouří.

Taková situace by však byla velmi výbušná a pouhá „vzpoura“ by mohla přerůst v občanskou válku…