Šéfce EU opět „mizí“ textovky: Tentokrát jde o dojednávání obchodní dohody s Mercosurem

Nedávno nám na mainstreamu sdělili, že ten, kdo kritizuje šéfku EU Ursulu von der Leyenovou, je proruský či dokonce agent Kremlu. Takže tímto tedy prohlašuji, že žádným agentem nejsem a v Rusku jsem nikdy nebyla.

Pouze mi jde o to, aby se nepohodlné informace dostaly i k občanům, kteří celé toto nechutné divadlo, včetně tučného platu hlavní aktérky, platí.

To jen tak na úvod, než půjdeme k dalšímu skandálu, který má tato zkorumpovaná osoba „na triku.“ Šéfka EU si již opakovaně vyzkoušela, že se jí vyplatí mnohé záležitosti týkající se její funkce domlouvat přes textovky, které záhy smaže.

Pak je totiž možné komunikaci zatajit s jistotou, že nikdy nebude zveřejněna. Tento postup zneužila již v době, kdy byla ministryní obrany a domlouvala zakázky právě formou SMS.

Skandál se zametl pod koberec a neúspěšná ministryně byla záhy vyslána k lepšímu korytu do Bruselu.

Tam von der Leyenová využila již vyzkoušený scénář: v době, kdy se domlouval nákup experimentálních genových injekcí, komunikovala se šéfem Pfizeru Albertem Bourlou přes SMS.

Tato tajná komunikace byla záhy smazána a zkorumpovaná šéfka EU ji odmítla zveřejnit i po výzvě soudu EU a proti rozhodnutí o zveřejnění se odvolala.

Po celou dobu také za Leyenovou stojí celá Evropská komise, která odmítá jakékoli výzvy ke zveřejnění komunikace s Bourlou.

Nedávno se zjistilo, že šéfka EU opět zneužila stejné metody, tentokrát při jednání stran volného obchodu s Mecosurem. A samozřejmě i v tomto případě odmítá komunikaci, kterou vedla s Macronem, zveřejnit.

Ursula von der Leyenová čelí novému etickému vyšetřování kvůli smazaným textovým zprávám s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o kontroverzní obchodní dohodě EU se zeměmi Mercosuru.

Vyšetřování navazuje na stížnost novináře z investigativního serveru Follow The Money, jehož žádost z roku 2024 o přístup k jedné ze zpráv byla ignorována po dobu 15 měsíců, než byla zamítnuta.

Komise uvedla, že zprávu nemohla najít navzdory „vyčerpávajícímu výzkumu“ a vysvětlila, že byla odeslána prostřednictvím služby Signal se zapnutou funkcí „mizející zprávy,“ což znamená, že již není uložena v oficiálním telefonu von der Leyenové.

Není to poprvé, co se předsedkyně Komise zapletla do skandálu s textovými zprávami. Začátkem tohoto roku Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl v její neprospěch v takzvaném případu Pfizergate a prohlásil, že Komise pochybila, když zadržovala textové výměny s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.

Tyto soukromé zprávy, jejichž prostřednictvím von der Leyenová osobně vyjednala nákup téměř 1,8 miliardy dávek vakcíny proti COVID-19, byly nejprve popírány a poté byly údajně vymazány, což jsou argumenty, které soud odmítl jako „založené buď na domněnkách, nebo na měnících se či nepřesných informacích.“

Podle kritiků kontroverze kolem Mercosuru ukazuje, že tajnůstkářství Leyenové ohledně citlivé komunikace není ojedinělým incidentem, ale součástí širšího vzorce.

Tento sentiment zesílil v červenci, kdy 75 konzervativních poslanců Evropského parlamentu vyvolalo hlasování o nedůvěře von der Leyenové – první takový krok za více než deset let – s odvoláním na to, že navzdory rozhodnutí soudu odmítla zveřejnit SMS se společností Pfizer.

Europoslanci ji ve svých zdůvodněních obvinili z toho, že soustředila moc v předsednictví Komise a narušuje standardy transparentnosti.

Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea, autor návrhu, varoval, že „nedemokratická koncentrace rozhodnutí v rukou předsedkyně Evropské komise je v rozporu se zásadami kontroly a rovnováhy.“

Ačkoli návrh neprošel, debata poukázala na trhliny v koalici Ursuly von der Leyenové a vyvolala obvinění, že se její administrativa stala synonymem pro korupci a institucionální přesahy.

Současné vyšetřování Mercosuru tyto obavy oživuje. V návaznosti na novou stížnost požádal orgán EU pro dohled nad etikou o schůzku s útvary Komise do poloviny října 2025 a požádal o interní dokumenty o tom, jak byla žádost o přístup zpracována.

Spor přichází v klíčovém okamžiku. Dohoda mezi EU a Mercosurem, která byla uzavřena koncem roku 2024 po 25 letech vyjednávání, je dosud největším a nejspornějším obchodním paktem Komise.

Vytvořila by zónu volného obchodu s více než 700 miliony lidí, což by potenciálně zničilo živobytí mnoha evropských zemědělců tím, že by umožnilo, aby evropský trh zaplavily levné a nekvalitní zemědělské produkty z Jižní Ameriky.

Rostou také obavy o životní prostředí, protože dohoda by mohla způsobit nevratné škody na brazilských domorodých územích.

Navzdory ostrému odporu ze strany zemědělských organizací – zejména ve Francii – a ekologických skupin Komise v září pokročila s ratifikací a předložila text spolu s příslibem záruk pro zemědělce v EU.

Přesto hrozí, že nové vyšetřování chybějících zpráv podnítí pochybnosti o transparentnosti v centru nejmocnější bruselské instituce.