Švýcarsko podporuje výzkum sociálního kreditu: Bude digitální identita nástrojem pro jeho implementaci?

Digitální měna centrální banky, digitální identita a systém sociálních kreditů – to vše ve vzájemném propojení funguje jako geniální nástroj pro ovládání mas, samozřejmě především v čistě bezhotovostní společnosti.

V řadě evropských zemí se již několik let testuje systém sociálních kreditů, většinou ve vztahu k měření uhlíkové stopy. V posledních letech se mimo jiné testuje v Dánsku, v Itálii v Boloni a v Římě, ale i v Rakousku, Holandsku, Německu či Velké Británii.

Systém je zatím dobrovolný, nicméně již jen fakt, že se testuje, ukazuje, že časem bude zvolen nejvýhodnější z oněch systémů a ten bude plošně aplikován.

O tom, že rozsáhlý systém digitální diktatury již buduje také EU zaváděním digitálních identit a digitálních očkovacích průkazů (od roku 2026) a pilotním projektem digitálního eura (od října 2025), jste si zde již mohli přečíst mnoho článků.

Nicméně stejnou cestou se vydávají i další země, které nejsou pod kuratelou EU. Ostatně, takové země BRICS jsou se zaváděním těchto atributů ovládání mas mnohem dál než EU.

Ale i  západní země, které nejsou pod kuratelou EU, se vydávají stejným směrem, včetně Švýcarska, které je sídlem několika globalistických institucí, včetně WHO, WEF, GAVI či banky BIS v Basileji.

Ta by měla být v budoucnu bankou, která sjednotí všechny digitální měny v jednu, čímž se celý globální digitální bankovní systém sjednotí.

Není tedy divu, že i v zemi, kde tato instituce sídlí, zaznamenávají pokrok v zavádění digitálních identit, digitálního franku, ale nově i systému sociálních kreditů.

Téma sociálního scoringu – digitálního hodnocení občanů na základě jejich chování – se v současné době ve Švýcarsku diskutuje nejen teoreticky.

Kompetenční centrum TA-SWISS provádí komplexní studii, která zkoumá možná rizika a příležitosti. Projekt je financován přímo státem – a vyvolává otázky, zda by tyto technologie mohly být v budoucnu propojeny s plánovanou e-ID.

Kdo financuje TA-SWISS – a proč?

TA-SWISS je centrum pro hodnocení technologií umístěné při Švýcarské akademii věd. Financování zajišťuje Spolkový úřad pro vzdělávání, výzkum a inovace (SERI), tedy peníze jdou z federálních fondů.

Akademie předávají část svého základního státního příspěvku přímo TA-SWISS (zdroj).

Oficiální poslání: včas informovat politiky a veřejnost o příležitostech a rizicích nových technologií. Studie sociálního hodnocení má sloužit jako základ pro osoby s rozhodovací pravomocí k diskusi o možných právních rámcích, než se příslušné systémy stanou realitou.

Proč se stát zajímá o sociální skóring?

Podle TA-SWISS není sociální skóring čistě fenoménem Dálného východu. Také v demokraciích již existují přístupy k hodnocení občanů na základě analýz dat – například prostřednictvím kontrol úvěruschopnosti, pojistných modelů nebo algoritmického hodnocení rizik.

Státem financovaná studie má za cíl vytvořit objektivní základy pro společenský diskurz.

Kritici však také vidí nebezpečí, že takové studie politicky připraví půdu pro pozdější implementaci – zejména pokud infrastruktura pro digitální identity již existuje (zdroj).

Možné důsledky: Od ztráty ochrany dat až po digitální kontrolu

Samotná studie poukazuje na mezinárodní příklady – především čínský systém sociálního kreditu – a analyzuje možné západní varianty. Možné důsledky:

• Ztráta soukromí: Osobní údaje z různých oblastí života by mohly být centrálně zaznamenávány a vyhodnocovány.
• Digitální kontrola chování: Odměňování nebo trestání určitých činů by mohlo být nenápadně začleněno do každodenního života.
• Plíživý úvod: Počáteční žádosti se mohou zdát neškodné (např. kreditní hodnocení nebo chování při silničním provozu), ale později povedou ke komplexnímu monitorování.

Švýcarský komisař pro ochranu osobních údajů již varoval, že technologické systémy se často postupně rozšiřují a pozdější omezení jsou pak těžko politicky vymahatelná (zdroj).

Jakou roli by mohla hrát e-ID?

Plánovaná státní e-ID má sloužit jako bezpečná digitální identita – oficiálně pro správní řízení, zdravotnické služby nebo online smlouvy. Ale je to právě tato funkce, která je činí technicky kompatibilními se systémy sociálních kreditů:

1. Jedinečné uvedení zdroje: Každý čin občana by mohl být jednoznačně přiřazen osobě prostřednictvím e-ID.
2. Integrace: Zdravotní údaje, daňové informace, profily pohybu a chování na internetu by mohly být sloučeny do jednoho centrálního profilu.
3. Mezinárodní tisk: V globálně propojeném digitálním prostoru by mezinárodní standardy mohly vést k tomu, že e-ID bude použitelná také pro hodnocení chování.

Ačkoli TA-SWISS zdůrazňuje, že sociální bodování se ve Švýcarsku v současné době neplánuje, kritici upozorňují, že hlavním předpokladem pro takový systém by byla technická infrastruktura e-ID (zdroj).

Závěr: Mezi objasněním a nastavením kurzu

Oficiálně státní financování studie TA-SWISS slouží k vytvoření transparentnosti a umožnění politických opatření. Ale v době, kdy jsou systémy digitální identity, jako je e-ID, politicky prosazovány, vyvstává otázka:

Je to jen analýza – nebo se tímto pokládají základy pro potenciálně komplexní digitální hodnocení občanů?