Studie říká, že CO2 v pozdní juře byl 1 200 ppm, v křídě klesl na 750 ppm

Málokdo si uvědomujeme, že současné hodnoty CO2 v ovzduší jsou výrazně nižší než kdy v minulosti. Jen během relativně krátkého období bylo CO2 méně než dnes.

Extrémně vysoké hodnoty CO2 byly naměřeny zejména v období jury, tedy za doby, kdy zemi „vládli“ dinosauři. Množství bylo mnohonásobné, nicméně tito tvorové bez problémů prosperovali.

Proč? Protože velké množství CO2 podnítilo fotosyntézu a tím i růst rostlin – a bylo-li dostatek potravy pro býložravé dinosaury, měli co jíst také masožravci.

A právě jeden z nich byl součástí studie, která ukázala, jak vysoké byly v té době hodnoty CO2 – a to i bez lidí.

Tisková zpráva z Univerzity v Göttingenu: Zuby dinosaura T-Rexe poskytují pohled na rané klima Země.

Studie ukazuje, že atmosféra pozdní jury nesla asi 1 200 ppm CO₂, což je asi čtyřnásobek předindustriální referenční hodnoty 280 ppm naměřené v roce 1850.

Na konci křídy CO₂ klesl na téměř 750 ppm.

Dříve nevyužitý zdroj dat vrhá nové světlo na klima rané Země: zkamenělé dinosauří zuby ukazují, že atmosféra během druhohor, před 252 až 66 miliony let, obsahovala mnohem více oxidu uhličitého než dnes.

Mezinárodní výzkumný tým z univerzit v Göttingenu, Mohuči a Bochumi učinil tento objev analýzou izotopů kyslíku v zubní sklovině. Použili k tomu nově vyvinutou metodu, která otevírá možnosti pro výzkum historie zemského klimatu.

Kromě toho vědci zjistili, že celková fotosyntéza z rostlin po celém světě byla dvakrát vyšší než dnes. To pravděpodobně přispělo k dynamickému klimatu v době dinosaurů. Výsledky byly publikovány v časopise PNAS.

Výzkumný tým analyzoval sklovinu dinosauřích zubů nalezenou v Severní Americe, Africe a Evropě datovanou do období pozdní jury a pozdní křídy. Sklovina je jedním z nejstabilnějších biologických materiálů.

Zaznamenává různé izotopy kyslíku, které dinosauři vdechovali s každým nádechem. Poměr izotopů v kyslíku je ovlivněn změnami atmosférického oxidu uhličitého a fotosyntézou rostlin.

Tato korelace umožňuje vědcům vyvodit závěry o klimatu a vegetaci v době dinosaurů.

V období pozdní jury, asi před 150 miliony lety, obsahoval vzduch přibližně čtyřikrát více oxidu uhličitého než před industrializací – tedy předtím, než lidé začali do atmosféry vypouštět velké množství skleníkových plynů.

A v období pozdní křídy, asi před 73 až 66 miliony let, byla úroveň třikrát vyšší než dnes. Jednotlivé zuby dvou dinosaurů – Tyrannosaurus rex a dalšího – známého jako Kaatedocus sibiri, který je příbuzný Diplodocovi – obsahovaly nápadně neobvyklé složení izotopů kyslíku.

To ukazuje na prudký nárůst CO₂, který by mohl být spojen s významnými událostmi, jako jsou sopečné erupce – například masivní erupce dekánských trapů na území dnešní Indie, ke kterým došlo na konci období křídy.

Skutečnost, že rostliny na souši i ve vodě po celém světě v té době prováděly více fotosyntézy, byla pravděpodobně spojena s hladinami CO₂ a vyššími průměrnými ročními teplotami.

Tato studie představuje milník pro paleoklimatologii: až dosud byly uhličitany v půdě a „mořské proxy“ hlavními nástroji používanými k rekonstrukci klimatu v minulosti.

Mořské proxy jsou indikátory, jako jsou zkameněliny nebo chemické signatury v sedimentech, které pomáhají vědcům pochopit podmínky prostředí v moři v minulosti. Tyto metody však podléhají nejistotě.

Analýzou izotopů kyslíku ve zkamenělinách zubů nyní vědci vyvinuli první metodu, která se zaměřuje na obratlovce na souši.

„Naše metoda nám poskytuje zcela nový pohled na minulost Země,“ vysvětluje hlavní autor Dr. Dingsu Feng z katedry geochemie univerzity v Göttingenu.

„Otevírá to možnost využití zkamenělé zubní skloviny ke zkoumání složení atmosféry rané Země a produktivity rostlin v té době. To je zásadní pro pochopení dlouhodobé dynamiky klimatu.“

Dinosauři by podle Fenga mohli být novými klimatology: „Před dávnými časy jejich zuby zaznamenávaly klima po dobu více než 150 milionů let – konečně jsme to pochopili.“